Vorařství na Vltavě a zvyky s ním spojené by se mohly brzy ocitnout na seznamu živých tradic UNESCO. Nominaci na zápis voroplavby společně předkládají Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko, koordinaci zajišťuje polská strana. Nominace bude předložena sekretariátu UNESCO do konce března, čímž se zahájí hodnotící proces. Výsledek by měl být znám na sklonku roku 2022.

„Dlouholetá historie vltavanských spolků a jejich činnost dává záruku, že vorařské tradice na řece Vltavě budou nadále udržovány v povědomí občanů a předávány dalším generacím. Společná nominace šesti evropských států vorařství je pak zárukou další spolupráce při podpoře tohoto sdíleného kulturního dědictví,“ uvedl při podpisu české nominace ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Voroplavba má především v Čechách dlouhou tradici. První zmínky o vorech na Vltavě jsou datovány do 11. století. V 50. letech 20. století nicméně komerční přepravě dřeva na řece definitivně zabránila vltavská kaskáda. Tradice spojené s vorařským řemeslem a plavci nicméně stále udržují vltavanské spolky v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci.

Nominace vorařství představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Jde o řemeslné postupy při stavbě voru, znalosti spojené navigací po řece i o specifickou kulturu s vorařstvím spojenou, včetně písní či slangu.

Všechny vltavanské spolky jsou členy Mezinárodní vorařské asociace (MVA).

Tagy UNESCO voroplavba vory

38 komentářů