Česká policie vyšetřovala loni 103821 dopravních nehod, při kterých zahynulo 502 osob. Dalších 2339 osob bylo zraněno těžce a 24740 lehce. Pokud jde o mrtvé a těžce zraněné na silnicích, jde o nejpříznivější statistiku za posledních 50 let, meziroční pokles činí osm, respektive devět procent. Naopak počet vyšetřovaných nehod se zvýšil o pět procent, počet lehce zraněných o procento. Hmotná škoda činí 6,3 miliardy. Statistiky ve spolupráci s policií přinesla nezisková organizace Bezpečně na silnicích a její Tým silniční bezpečnost.

Podle policie je počet osob loni usmrcených při nehodách nejnižší od roku 1961, od něhož dopravní policie disponuje souvislou statistikou dopravní nehodovosti. Naopak nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1969 (1758 mrtvých).

Nejčastější příčinou smrtelných nehod byla loni nepřiměřená rychlost jízdy. Příliš rychle jedoucí řidiči mají na svědomí 169 usmrcených. Následují nedání přednosti se 74 mrtvými a nedostatečné věnování se řidiče řízení se 65 mrtvými. „Nedostatečná pozornost účastníků silničního provozu je celosvětově stále větším problémem. A týká se to i chodců. Ne náhodou byl pro ty z nich, kteří se za chůze plně oddávají radovánkám se svým chytrým telefonem, zaveden trefný název smartphone zombies. A chodci by měli být pozorní i na místě, které by mělo být pro ně nejbezpečnější, tedy na přechodu pro chodce. Loni tam zahynulo vinou řidičů 18 chodců, tedy téměř každá pátá oběť z jejich řad,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Tradičně bylo nejvíce usmrcených cestujících v osobních automobilech, a to 258. Meziročně je to však o 43 obětí méně. Druhou nejčastější skupinou usmrcených účastníků silničního provozu byli chodci, kterých zahynulo 101 (z toho bylo pět dětí, které všechny zemřely cizím zaviněním). Oproti roku 2016 to bylo méně o deset. „Sami chodci však zavinili pouze 13 smrtelných nehod, což je oproti předchozímu roku méně o osm případů,“ doplňuje Budský. Následují motocyklisté (64 obětí, nárůst o čtyři), cyklisté (44, nárůst o pět) a pasažéři v nákladních automobilech (28, pokles o pět). Po dvou obětech bylo z řad cestujících v autobusu a traktoru, jeden usmrcený pasažér v tramvaji a po jednom řidiči jiného motorového a nemotorového vozidla.

Jak ale upozorňuje Budský, konečná statistika může být horší. Celosvětově se do údajů započítávají i lidé, kteří zemřou do 30 dnů po nehodě, což v případě České republiky obvykle během ledna zhorší statistiku o deset procent. I tak se ale díky pozitivnímu trendu Česká republika loni téměř dostala na průměr EU, kde na každý milion obyvatel připadá 51 obětí dopravní nehody.

Citelný pokles chodců, kteří zemřeli za tmy

Z celkem 101 usmrcených chodců jich 48 přišlo o život za dne a 53 za tmy. Meziročně byl zaznamenán nárůst o 3 mrtvé chodce při nehodách, ke kterým došlo za denního světla. Naopak výrazně (o 13) poklesl počet těch, kteří zahynuli za tmy. Dále pak ze statistik vyplývá, že 71 chodců přišlo o život při kolizích v obci. Zbývajících 30 mimo obec, z toho 27 za snížené viditelnosti (za tmy či ve dne za zhoršené viditelnosti).

Alkohol asistoval celkem u 4251, drogy pak u 231 nehod. Alkohol měl na svědomí 42 lidských životů (meziročně o 5 méně), drogy se podepsaly na čtyřech smrtelných případech (i zde je zaznamenán pokles, a to o šest obětí), řidič pod vlivem alkoholu v kombinaci s drogami zabil jednu osobu. Relativně zavinili opilí řidiči čtyři procenta nehod zaviněných řidiči, u cyklistů činí tento ukazatel bezmála 27 procent.

Nejčastěji se umíralo na silnicích Středočeského kraje, zde statistiky zaznamenaly 63 obětí. Meziročně však došlo k významnému snížení o 43 usmrcených. Druhá příčka patří Jihomoravskému kraji, ovšem zde naopak počet mrtvých vzrostl o deset. V  těsném závěsu jsou kraje Plzeňský (53 usmrcených, nárůst o 12) a Jihočeský (52 obětí, meziročně o 1 více). Naopak nejméně obětí nehod zaznamenali v Karlovarském kraji, a to 12. Následuje Praha se 17 mrtvými. Třetí nejlepší výsledek (tedy nejméně mrtvých) – 24 – zaznamenaly statistiky hned ve čtyřech krajích, v Královéhradeckém, Libereckém, Olomouckém a Zlínském.

Nehodovost v ČR a krajích v roce 2017 a její následky

Kraj	Počet nehod	Meziroční rozdíl	Usmrceno	Meziroční rozdíl	Těžce zraněno	Meziroční rozdíl	Lehce zraněno	Meziroční rozdíl
Hlavní město Praha	23 032	156	17	-4	156	-38	1 951	-32
Středočeský	14 707	874	63	-43	337	-104	3 477	221
Jihočeský	4 301	78	52	1	258	67	1 973	-106
Plzeňský	3 590	238	53	12	83	-24	1 828	-25
Ústecký	10 638	636	47	15	198	14	1 833	-9
Královéhradecký	5 163	389	24	-9	139	-20	1 369	122
Jihomoravský	7 587	493	59	10	240	-64	2 662	90
Moravskoslezský	9 624	552	44	-1	218	-9	2 054	-107
Olomoucký	5 161	182	24	-16	109	-45	1 524	6
Zlínský	4 215	171	24	-3	167	-23	1 363	36
Vysočina	4 423	272	29	-1	145	27	1 394	-51
Pardubický	3 970	275	30	-8	140	-2	1 466	32
Liberecký	4 443	349	24	5	92	-9	1 233	75
Karlovarský	2 967	292	12	-1	57	-11	613	-13
ČR celkem	103 821	4 957	502	-43	2 339	-241	24 740	239

Pramen Policie České republiky, Tým silniční bezpečnosti

Tagy nehody silnice statistiky

1 komentář