Těžbou žulových kvádrů v lomu na Příbramsku a předáním staveniště dnes oficiálně začala velká rekonstrukce Staroměstského jezu v Praze, který je nejstarším jezem na Vltavě. Vlastní práce na řece pak vypuknou v dubnu. Zadavatelem prací za zhruba 112 milionů je Povodí Vltavy, opravu provede Metrostav.

Více než 320 metrů dlouhý jez byl dokončen v roce 1241 a jako jediný v metropoli si zachoval původní tvar. Naposledy prošel opravou před 55 lety, kdy kamennou výplň dřevěného roštu nahradil beton.

Oprava potrvá tři a půl roku, práce budou probíhat vždy od jara do podzimu. Stavbaři přitom na vodě využijí celou flotilu stavebních strojů, jako jsou plovoucí rypadla, jeřáby nebo tlačné čluny. „Beton se třeba bude vozit tak, že autodomíchávače najedou v přístavu na hornopalubovou loď, kterou ke staveništi dotlačí remorkér. Pro zázemí personálu a ukládání materiálu využijeme soustavu pontonů přikotvených k provizorním dalbám,“ uvedl vedoucí projektu Daniel Boďa z Metrostavu.

Ke slovu se dostanou i vory. Čerstvě vytěžené dubové dřevo potřebné na stavbu se stluče do vorů a minimálně měsíc zůstane namočené ve vodě, aby se stabilizovalo a nekroutilo. Po odtažení na staveniště zůstanou trámy až do montáže potopené. I po ní se ale budou kropit, aby zůstaly zachované podmínky, v nichž se dřevo bude nacházet po opětovném zaplavení jezu.

Rekonstrukce má za úkol vrátit (od r. 1958) památkově chráněnému dílu jeho historický vzhled. Stavbaři proto budou v co největší míře využívat původní technologie a dřevěný rošt opět vyplní kamennými žulovými deskami tak, jak tomu bylo při vzniku jezu. Během rekonstrukce se uskuteční i archeologický průzkum, který se zaměří především na původní dubové piloty ze 13. století.

„Projekt rekonstrukce jezu se může zdát na první pohled jako technicky a technologicky nenáročný, ale každé takové vodní dílo je kompletně pod vodou a jeho současný technický stav nelze zjistit. Investor s projektantem proto při zadání naší zakázky vycházeli pouze ze starobylých výkresů či kreseb a z toho, co na staveništi sami viděli, když si v neoprenu jez procházeli a prohlíželi,“ doplnil Boďa.

Jez s dvanáctimetrovou vorovou propustí uprostřed zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů, pro napájení vodního náhonu Čertovky a také Staroměstských mlýnů. Lodě se do jeho zdrže mohou dostat jen po proudu přes plavební komoru Mánes. Smíchovská plavební komora zdrž Staroměstského jezu míjí a převádí lodě z pod Karlova mostu rovnou do zdrže Šítkovského jezu.

To by měla změnit nová plavební komora u Dětského ostrova, kterou Povodí Vltavy plánuje. Stavba má nicméně mnoho odpůrců, kteří mimo jiné namítají, že ze zdrže Staroměstského jezu zmizí klid a pohoda, kterou si zde užívají lidé na loďkách a šlapadlech.

Tagy metrostav Povodí Vltavy Staroměstský jez

3 komentáře