Diesel už nechce ani pětina řidičů, ukazuje průzkum. Podíl na trhu klesá ke čtvrtině
Odklon zákazníků od aut s naftovým motorem pokračuje. U registrací nových vozidel podíl klesl už pod třicet procent, do budoucna
Odklon zákazníků od aut s naftovým motorem pokračuje. U registrací nových vozidel podíl klesl už pod třicet procent, do budoucna lze čekat ještě větší pokles. Ukazuje to poslední průzkum poradenské společnosti EY mezi řidiči v zemích Visegrádské čtyřky.
Na dotaz, zda by si koupili auto s dieselovým pohonem, odpovědělo v Česku ano jen 18 % řidičů, ještě loni to bylo 25 %. Pokles je patrný nejen v průzkumech, ale i v reálných prodejích: v dubnu klesl podíl naftových motorů na českém trhu s novými vozy na 26,70 %. Ještě před třemi lety byl podíl aut se vznětovým motorem přes 42 %.
Po aféře Dieselgate upadla nafta v nemilost, řada automobilek některé modely přestala úplně s pohonem na diesel nabízet. Stále velká nabídka je ale na trhu ojetin.
Podle průzkumu celkově roste zájem o alternativní pohony, více jsou jim nakloněni muži než ženy. Větší zájem oproti minulému roku mají čeští řidiči také o auta na benzinový pohon (43 % vs. 40 %).
Česko patří podle aktuálních statistik k zemím s nejnižším podílem elektromobilů. Podle průzkumu by o elektromobil mělo zájem až 63 % řidičů, ale pouze s dotací. Oproti loňsku jde o nepatrný pokles.
„Obecně zájem českých a slovenských řidičů o elektromobily souvisí především s nižšími provozními náklady a menší emisní zátěží. Tu v průzkumu zmiňovaly především ženy a řidiči do 29 let. Je zřejmé, že ve všech zemích je poměrně vysoké povědomí a akceptace elektromobilů jako relevantní alternativy spalovacích motorů,“ vysvětluje Petr Knap, vedoucí partner pro automobilový sektor v regionu střední a jihovýchodní Evropy ve společnosti EY.
Každého druhého respondenta od koupě elektromobilu odrazuje vyšší pořizovací cena. Význam této bariéry oproti loňsku ještě vzrostl (48 % vs. 38 %). Druhým nejvíce odrazujícím faktorem je vzdálenost možného dojezdu na jedno dobití. Respondenty by ke koupi nejvíce motivovalo, kdyby stát dotoval nákupní cenu vozidla a rozšířil sítě dobíjecích stanic.
Už čtvrtý ročník průzkum EY v zemích Visegrádské čtyřky ukázal i značně odlišné nákupní preference při nákupu vozidel. Například třetina českých řidičů si dokáže představit nákup automobilu na internetu, nejčastěji by si jej pořídili na webu autorizovaného prodejce, ti polští naopak preferují webové stránky automobilky.
Nejčastějším cílem pro nákup nového i ojetého vozu je stále klasická autorizovaná prodejna. Ojetý vůz by si čtvrtina respondentů pořídila od rodiny, známého nebo obchodního partnera. „Zájemci o ojetý vůz už tradičně deklarují, že autobazary pro ně nejsou při nákupu primárním zdrojem – přesto přes ně jde více než třetina všech objemů. V tomto ohledu mají nejvíce co dohánět autorizovaní dealeři, kde chce nakupovat každý třetí český řidič, ale ve skutečnosti zde nakoupí jen každý desátý,“ říká Zdeněk Dušek, senior manažer oddělení podnikového poradenství se zaměřením na automobilový průmysl EY v ČR.
Trend nákupu vozidla přes internet stále roste. Zatímco loni by si dokázalo takový způsob nákupu představit jen 29 % českých řidičů, letos už to byla celá třetina. Respondentům by při nákupu online více než v loňském roce chyběla možnost si vůz osobně prohlédnout (53 % vs. 46 %), naopak testovací jízda by jim chyběla výrazně méně (23 % vs. 34 %).
Téměř polovina českých a slovenských zájemců o nový vůz by nejpravděpodobněji nakupovala na webových stránkách autorizovaného prodejce, více než třetině řidičů je jedno, kde by to bylo. „Respondenti ve Visegrádské čtyřce mají od možností nákupu vozu na internetu vysoká očekávání, která automobilky jen s obtížemi naplňují a tím tak vyklízí pole novým hráčům v odvětví,“ dodal Knap.
Čtvrtý ročník průzkumu mezi českými řidiči provedla společnost EY ve spolupráci s agenturou STEM/MARK v březnu a dubnu 2019 za účelem zjištění aktuálních trendů při nákupu nových i ojetých vozidel a zjištění názorů zákazníků na některá možná inovační řešení automobilového průmyslu. Do hlavního průzkumu bylo zařazeno 509 respondentů z České republiky, 500 respondentů ze Slovenska, 510 respondentů z Polska a 500 z Maďarska, kde průzkum proběhl závěrem roku 2018. Podmínkami pro zařazení do průzkumu bylo vlastnictví řidičského průkazu, pravidelné užívání automobilu a věk v rozmezí 20-60 let.