Kuba nemá dostatek leteckého paliva. Aerolinky ruší lety, dotkne se to i Čechů
Poslední klienti Fischeru s Eximem odletí s World2Fly zpátky do Prahy v sobotu.
Zahraniční aerolinky, které provozují lety na Kubu, od půlnoci na úterý místního času nebudou moci tankovat na letištích na Kubě. Oznámily to tamní úřady, které krok zdůvodnily nedostatkem paliva v důsledku americké blokády.
Opatření, které má trvat měsíc, je další ranou pro kubánský turistický sektor, který býval hlavní hnací silou tamní ekonomiky a jemuž zasadila velkou ránu už pandemie covidu-19. Agentura EFE o víkendu s odvoláním na svůj zdroj také napsala, že v rámci úspor energií se na Kubě začaly zavírat některé hotely a turisté jsou ubytováváni jinde.
„Kubánský úřad pro civilní letectví oznámil všem společnostem, že dodávky leteckého paliva JetFuel přestanou v úterý 10. února v 00:00 (místního času),“ řekl AFP zdroj z jedné evropské letecké společnosti.
Omezení se dotkne také letů z Česka, konkrétně létá na Kubu letecká společnost World2Fly s turisty cestovní kanceláře DER Touristik, tedy Fischer a Exim. Poslední cestující se vrátí do Prahy v sobotu. Letoun s Čechy natankuje na zpáteční cestě v Dominikánské republice, napsaly Seznam zprávy.
Kubánská vláda opatření zdůvodnila nedostatkem paliva v zemi, který už se projevuje na omezení veřejné dopravy, průmyslové výrobě i zajištění základních služeb, včetně omezení ordinačních hodin ve zdravotnických zařízeních či úředních hodin ve státních službách, napsala agentura EFE.
Na vině jsou sankce
Kuba se už dlouhá léta potýká s ekonomickou krizí, z čehož tamní komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád tamního režimu, což se dosud nestalo.
Tlak na Kubu zesílil americký prezident Donald Trump. Jeho vláda minulý měsíc nařídila zastavení venezuelských dodávek ropy na Kubu poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které USA viní z narkoterorismu. Vlády ve Venezuele se pak ujala Madurova viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod nátlakem s Trumpovou vládou spolupracuje.
Koncem ledna Trump podepsal dekret, podle něhož hrozí zavedení cel každé zemi, která by dodávala ropu na Kubu. Trump to zdůvodnil tím, že Kuba představuje národní hrozbu pro bezpečnost Spojených států.
Venezuela se loni na dovozu ropy na Kubu podle deníku Financial Times podílela asi z jedné třetiny, zhruba 45 procent dodávalo Mexiko a zbytek se dovážel z Ruska, Alžírska či dalších zemí. Trump nyní tlačí zejména na Mexiko, aby ropu na Kubu přestalo dodávat. Mexická státní společnost Pemex už zřejmě ropu na Kubu posílat přestala, zatím není jasné, zde mexická vláda pošle ropu na karibský ostrov v rámci humanitární pomoci.
Technické přestávky
Konec tankování paliva pro zahraniční letecké společnosti znamená, že budou muset létat na Kubu s dodatečným palivem, dělat technické zastávky kvůli natankování v jiných zemích či budou muset rušit spoje. Týká se to zejména amerických, španělských, panamských či mexických aerolinek, pro něž toto opatření bude znamenat zvýšení nákladů. Omezení spojů pak dále postihne kubánský cestovní ruch.
Turistický sektor na Kubě loni zažil nejhorší rok co do počtu zahraničních turistů od roku 2002, pokud se nebere v úvahu období ovlivněné pandemií covidu-19. Loni dorazilo na tento karibský ostrov podle kubánského statistického úřadu 1,8 milionu zahraničních turistů, což bylo asi o 18 procent méně ve srovnání s rokem 2024. Nejvíce návštěvníků loni na Kubě tvořili Kanaďané (754.010) a Rusové (131.882).
Podle agentury EFE řešily problémy s tankováním paliva zahraniční aerolinky na Kubě také v 90. letech minulého století, kdy se země potýkala s ekonomickou krizí kvůli ztrátě svého nejvýznamnějšího spojence Sovětského svazu. Tehdy aerolinky měnily spoje tak, aby letadla doplňovala palivo například v Mexiku či Dominikánské republice.