Velké změny mýtných plateb v Evropě. Nejvíc zdražuje Polsko, v Česku to odnesou silnice I. třídy
Zpoplatnění emisí CO₂ coby součást mýta zavedou další evropské země.
Od Nového roku se v Česku zvýšily mýtné sazby, a to jak u dálnic, tak silnic I. třídy. U těch je nárůst mýta procentuálně nejvyšší (někdy dokonce až o 42 %), protože jím vláda chce dorovnat výši poplatku za CO2 na úroveň plateb u dálnic. Nejvíce změny pocítí dopravci s těžšími soupravami a vozidly v horších emisních třídách CO₂, informovala v tiskové zprávě technologická společnost Eurowag.
„Dopravcům doporučujeme optimalizovat trasy, mít správně nastavené palubní jednotky a využívat telemetrii, aby dopad vyšších sazeb mýta byl co nejnižší,“ uvedla Ivana Lang, ředitelka pro mýto společnosti Eurowag.
Od 1. ledna 2026 došlo také ke zpoplatnění většiny nových úseků dálnic pro nákladní dopravce. Nově zpoplatněných je téměř 50 km na úsecích dálnic D1, D35 a D55.
Rekord ve výběru mýtného. Dopravci zaplatili v Česku přes 19 miliard
Konkrétně jde o úsek D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, pak úseky D35 mezi Vysokým Mýtem a Džbánovem, Janovem a Opatovcem, Hořicemi a Sadovou a Křelovem a Slavonínem a také úseky D55 mezi Olomoucí a Kokory a Napajedly a Babicemi, kde jde konkrétně o nový most o délce půl kilometru.
Celý obchvat Napajedel byl naopak vyjmut ze zpoplatnění pro běžná auta formou dálniční známky.
Další úseky dálnic zprovozňované v letošním roce ještě mýtem zpoplatněny nebudou a do systému se zapojí až od roku 2027.
Velké změny v Evropě, nejvíc zdražuje Polsko
Zpoplatnění emisí CO₂ coby součást mýtného letos nově zavedou i další evropské země. Od 1. března tato změna nastane v Bulharsku, od 1. července 2026 pak v Belgii, konkrétně ve Flandrech.
Regiony Brusel a Sofio mají následovat pravděpodobně až od 1. ledna 2027. Zvýhodněna zůstávají vozidla s nulovými emisemi, ale postupně se jim navyšuje infrastrukturní složka mýtného.
Polsko, které dosud nemá zavedeny poplatky za emise CO₂, s nimi počítá od letošního února, kdy vzrostou sazby satelitního mýtného systému e-TOLL až o 42 %. Zároveň rozšíří zpoplatněnou síť komunikací na téměř 6000 km dálnic a rychlostních silnic.
Plošné mýto jako naděje pro Středočechy. Kraj už připravil vlastní plán zpoplatnění silnic
Německo od letošního roku ukončilo bezplatné využívání pozemních komunikací vozidly s nulovými emisemi. Elektromobily a vozidla na vodíkový pohon nyní platí sníženou sazbu mýtného, která činí 25 % ze sazeb za infrastrukturu a snížené sazby za hluk a znečištění.
Francie nově zavedla systém „free-flow“ (bezmýtných) bran na dálnicích, které umožňují průjezd bez zastavení s platbou online nebo přes palubní jednotku do 72 hodin od průjezdu. Země také implementovala evropské směrnice, které zohledňují emise CO₂.
Nizozemsko od 1. července zruší eurovinětu a zavede mýtné podle skutečně ujeté vzdálenosti, přičemž zohlední hmotnost vozidla a emisní třídu CO₂. Mýtný systém bude plně elektronický bez mýtných bran.
Kdo znečišťuje, ten bude platit nejvíc
Rumunsko od 1. července ukončí systém dálničních známek pro vozidla nad 3,5 tuny a zavede elektronické mýtné TollRo pro dálnice, rychlostní silnice a klíčové trasy mimo města. Sazby mýtného se budou vypočítávat stejně jako v Česku podle počtu ujetých kilometrů, hmotnosti a emisní třídy vozidla.
Rakousko letos zavedlo nové sazby mýtného pro nákladní vozidla podle počtu náprav, emisí a hlučnosti vozidla. Nejnižší sazby platí pro bezemisní vozidla, nejvyšší pro starší dieselové vozy. Země také postupně ruší klasické samolepicí dálniční známky, které budou nahrazeny digitální verzí.
Všechny tyto změny mají jednoho jmenovatele: Evropa začíná důsledně dbát na to, aby největší sazby platili znečišťovatelé. Nejmenší poplatky vyžaduje u vozidel s nulovými emisemi, zatímco náklady na dopravu vozidly s naftovým motorem neúměrně stoupají.