Svaz dopravy: Podíl železnice v nákladní dopravě klesá. Pomoci by mohly kontinentální linky

Nákladní vlak ČD Cargo ve stanici Kralupy nad Vltavou. Foto: Ondřej KubalaNákladní vlak ČD Cargo ve stanici Kralupy nad Vltavou. Foto: Ondřej Kubala

Zboží v kamionech přepravované v rámci Evropy na dlouhé vzdálenosti představuje obrovský potenciál, píše Svaz dopravy.

Svaz dopravy představil nové možnosti řešení klesající nákladní železniční dopravy. V dokumentu o budoucnosti tohoto způsobu dopravy řeší především jednotlivé vozové zásilky, u kterých je propad celoevropsky největší. Text přinášíme v kompletním znění jako jeden z příspěvků do diskuze o budoucnosti nákladní železniční dopravy. 

Svaz dopravy potvrzuje, že výkony dopravců v železniční nákladní dopravě klesají. V lepším případě stagnují. Postupně z kolejí mizí hromadné přepravy uhlí, dřeva i surového železa. Konkurenceschopnost železnice je silně závislá na cenách elektrické energie. Vysoké ceny elektrické energie vyvolané mimo jiné platbami za emisní povolenky ETS 1 při výrobě energie z uhlí bohužel žádné nové přepravy na železnici nepřilákají. Železniční dopravci se snaží eliminovat ztráty snižováním stavu zaměstnanců nebo i redukcí rozsahu přeprav jednotlivých vozových zásilek. V posledních měsících se tento problém bezprostředně týká také ČD Cargo.

Tyto negativní trendy jsou přitom v ostrém rozporu s politickými cíli v oblasti udržitelnosti kvality životního prostředí, ochrany klimatu a dekarbonizace dopravy cestou snižování energetické náročnosti.

Železniční dopravci preferují z ekonomických důvodů především výkony ucelených vlaků a tedy přepravy velkých objemů hromadných substrátů, kterými se naloží celý vlak a jede z místa A do místa B bez jakýchkoliv manipulací na trase. Právě v tomto segmentu je železnice nejlépe konkurenceschopná vůči silnici. Železnice ale prokazuje svoji konkurenceschopnost také v segmentu přeprav složených z jednotlivých námořních zásilek, které jsou koncentrovány do velkých námořních přístavů.

Tím je vytvořen důležitý předpoklad tvorby ucelených vlaků. Z pohledu železničních dopravců se tak jedná rovněž o hromadné přepravy z bodu A do bodu B s nákladově výhodnou technologií vlaků jedoucích bez jakýchkoliv nácestných manipulací, a to dokonce oběma směry v loženém stavu. Především takové vlaky stály v posledních desetiletích za vykazovaným růstem rozsahu železniční nákladní dopravy, u nás až po roce 1990.

Úspěšnost projektů ucelených vlaků s kontejnery pendlujících mezi námořními přístavy a terminály ve vnitrozemí jednoznačně prokázala vysokou konkurenceschopnost železnice i v tomto segmentu, přestože se i v tomto případě jedná o přepravy jednotlivých různorodých zásilek.

Zájem o přepravy jednotlivých vozových zásilek po železnici klesá i ze strany zákazníků

Přepravy jednotlivých vozových zásilek na železnici jsou dle vyjádření zákazníků pomalé, málo spolehlivé a cenově stále méně a méně dostupné a tudíž málo konkurenceschopné vůči flexibilnějším, spolehlivějším i levnějším kamionům, argumentují zákazníci. V Rakousku a v Německu vlády poskytují podpory, pomocí kterých hodlají alespoň částečně kompenzovat vysokou nákladovost jednotlivých vozových zásilek a tím zvrátit jejich odliv od železnice.

Klíčem k úspěchu je vytváření ucelených vlaků z jednotlivých vozových zásilek.

Zboží v kamionech přepravované v rámci Evropy (tedy mimo přístavy) na dlouhé vzdálenosti představuje obrovský potenciál, který se může stát budoucí příležitosti i pro železnici. Nezbytnou podmínkou je však jejich koncentrace do vybraných bodů sítě intermodálních vlaků, které propojí území České republiky s evropskými průmyslovými a obchodními centry.

Jde o tzv. kontinentální (vnitroevropské) linky přepravující intermodální jednotky (výměnné nástavby, cisternové kontejnery nebo intermodální návěsy) mezi evropskými překladišti. Vlaky na kontinentálních linkách provozují operátoři, kteří nesou na svých bedrech ekonomické riziko spojené s rentabilním vytěžováním vlaků. Základy takové sítě byly položeny v západní polovině Evropy již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Ve střední a východní Evropě bylo zatím zrealizováno bohužel jen několik málo projektů kontinentálních linek, jimiž se podařilo na existující sítě vnitroevropských linek v západní Evropě napojit.

Vznik kapacitní sítě kontinentálních linek v zemích střední a východní Evropy, který by do budoucna mohl a měl nahradit z železnic mizející jednotlivé vozové zásilky, je v podmínkách plné liberalizace mezinárodní silniční nákladní dopravy složitější, a proto bude zřejmě vyžadovat dobře promyšlenou podporu kombinované dopravy cílenou výhradně na nové projekty linek, jež navzájem propojí vnitroevropské terminály. Tyto terminály tak pro jednotlivé zásilky prakticky převezmou stejnou úlohu, jakou dnes plní vlakové seřaďovací stanice.

Potřeba podpory je zdůvodněna především těmito faktory:
Nutnost investic do přepravních jednotek vhodných pro vnitroevropské přepravy
Extrémně vysoké riziko finančních ztát plynoucích z počátečního slabého vytěžování vlaků na nově zřízených linkách
Nedostatečná infrastrukturní kapacita překladištních ploch na styku železnice – silnice

Svaz dopravy

Tagy nákladní železniční doprava pokles nákladní dopravy Svaz dopravy
27 komentářů