Koupě ČSA přehledně: Travel Service ovládl aerolinie na třetí pokus
První pokus o privatizaci ČSA (tehdy ještě Československé aerolinie) se uskutečnil už v první polovině 90. let. Společnost Air France
První pokus o privatizaci ČSA (tehdy ještě Československé aerolinie) se uskutečnil už v první polovině 90. let. Společnost Air France ale rychle svůj podíl 38 procent státu vrátila, sama se dostala do finančních potíží, navíc si stěžovala na špatnou komunikaci s českým managementem.
S dalším vážným pokusem přišla až vláda Mirka Topolánka počátkem roku 2009. Případnému investorovi nabídla téměř 92 procent, tedy celý tehdejší státní podíl. Rok 2009 byl zároveň nejhorším rokem v historii ČSA, když firma pod vedením Radomíra Lašáka prodělala 3,8 miliardy korun. Na problémy zadělal předtím i bývalý prezident Jaroslav Tvrdík, který skokově navýšil počet letadel na 50 a zvedl platy o třetinu.
ČSA zachránil mimo jiné výprodej majetku, například nákladového terminálu a cateringu. A především státní pomoc v podobě úvěru 2,5 miliardy od státní firmy Osinek v likvidaci, který firma díky kapitalizaci nemusela vracet. Do finále soutěže se dostalo konsorcium miliardáře Jiřího Šimáně Unimex/Travel Service a Air France/KLM. V soutěži nakonec zůstal jen Šimáně, Francouzi odstoupili. Travel Service nabídl miliardu s tím, že stát dorovná vlastní jmění ČSA na nulu. Podle tehdejšího šéfa Miroslava Dvořáka by tak stát tratil několik miliard. Úřednický ministr financí Eduard Janota privatizaci zrušil a první Šimáněho pokus o ovládnutí ČSA zkrachoval.
Prostor následně dostal Dvořákův plán na vznik Českého aeroholdingu. Ten posloužil jako vehikl pro lití dalších peněz do ČSA, když postupně odkupoval od aerolinií činnosti vydělené do dceřiných firem. Mohl si to dovolit i díky tomu, že pohltil i vysoce ziskové letiště. ČSA tak za údržbu, handling, výcvikové středisko nebo leasingovou firmu dostaly další necelé tři miliardy. Šimáně se stal hlavním kritikem tohoto postupu. Travel Service kvůli státní pomoci podal na ČSA i několik žalob. Ty stáhl až během dalšího pokusu o privatizaci státního dopravce, který zahájila vláda Petra Nečase v roce 2012.
V dubnu následujícího roku pak Nečas podepsal smlouvu o prodeji 44 procent akcií ČSA společnosti Korean Air za 68 milionů korun. Travel Service se tohoto kola ani nemohl účastnit, neboť vláda oslovila pouze čtyřicet největších leteckých dopravců světa. Šimáně ale vydělal tím, že vláda chtěla do privatizace poslat právně čistou firmu, a proto za stažení žalob Travel Servisu ukončila charterové létání pod značkou Holidays Czech Airlines. Travel Service se stal na trhu charterů hegemonem.
Letitý sen o vstupu do národního dopravce se Šimáněmu splnil až na jaře 2015. Korean Air využily opci na odkup dalších 34 procent akcií v ČSA, které vzápětí odprodaly Travel Servisu. První zprávy o transakci se objevily už koncem roku 2013, její naplnění se ale vleklo více než rok i kvůli antimonopolním procedurám. Šimáně se přitom nikdy netajil tím, že by rád získal i zbylých 20 procent státních akcií.
Sen se nyní naplnil vrchovatě současným odkupem státního i korejského podílu. Pokud ministerstvo financí od dohody necouvne. Korean Air tak pomohly České aerolinie zachránit, mimo jiné se před zimou 2014/2015 podílely na akcionářské pomoci ve výši 150 milionů korun. Díky jejich letadlu také ČSA zavedly úspěšnou linku Praha – Soul.
Své vůbec první investice v jiné letecké společnosti se ale nyní zbavují. To svědčí o dobrých vztazích Korean a Travel Servisu, dá se tak předpokládat, že linka do Soulu bude pokračovat.
Skupina Travel Service, kde necelou polovinu vlastní čínská CEFC, tak spojuje kdysi rozhněvané pražské rivaly. ČSA se přitom v minulosti na Travel Service dívaly svrchu jako na malou firmu působící potíže. Travel Service ale ČSA přerostl a nyní je pohlcuje jako větší a finančně stabilnější firma. V létě provozoval 49 letadel, ČSA 19.