Posun tramvají kliknutím myši. Škoda ve Finsku ukázala, jak vypadá automatická vozovna bez řidičů
Systém nevyžaduje žádnou automatiku v kolejích, vše je v samotném vozidle.
Kliknutími myši vyberu konkrétní tramvaj a zadám místo, kam by měla jet. Ta se bez jakékoliv asistence řidiče rozjede a zamíří třeba do myčky, na testovací okruh či do haly odstavů. Sama se zastaví, když se před ní musí otevřít vrata depa, stejně tak její antikolizní systém zaznamená chodce v kolejišti nebo příliš blízko boku vozidla.
„Cupitá za mnou jako pejsek,“ říká Josef Volek z Digital sekce Škoda Group, který jde v depu před tramvají. Ta se opakovaně sama rozjíždí a opět zastavuje kdykoliv se její „páníček“ objeví v nastavené vzdálenosti před ní. Sám její trasu může korigovat tabletem, vidí na něm i obraz z bezpečnostních kamer vozidla.
Plzeňská Škoda Group v depu dopravního podniku Tampereen Ratikka ukázala evropským novinářům, jak může už nyní fungovat plně autonomní tramvajové depo. Největší finské vnitrozemské město si český výrobce nevybral náhodou. Tramvajová síť tam vznikla teprve před několika lety, na zatím dvou linkách jezdí její tramvaje Škoda Transtech ArticX34. Další budou v rámci opce následovat souběžně s ambiciózním rozšiřováním tratí ve městě.
Poměr 5:1
Škoda zajišťuje tramvajím na 10 let i full servis, takže má v depu své vlastní zázemí servisní haly. Zároveň se podílí na projektu Living Lab Tram, což je běžná provozní tramvaj, na které se však se spolupráci s dopravním podnikem testují moderní technologie.
A jednou z nich je i projekt Smart Depot, jehož součástí je i zmíněný systém pro autonomní posun tramvají po depu ve stupni GoA4.
Zatímco v běžných vozovnách se podle Škody stará pět lidí o jednu tramvaj, v těch „chytrých“ je poměr opačný – jeden člověk obstará pět tramvají.
Podle šéfa projektu Smart Depot Josefa Volka automatizace pomůže lépe zvládat opakované procesy, které jsou nákladné. Kromě posunu tramvají systém umožňuje i monitorování bezpečnosti a případného vandalismu či automatické technické inspekce tramvají.
Systém nevyžaduje žádnou automatiku v kolejích, vše je v samotném vozidle. V halách může jet tramvaj sama rychlostí 5 km/h, na venkovních plochách dvojnásobek.
Během prezentace automatického posunu sedí v kabině sice pro jistotu řidič, nijak však do provozu nezasahuje. Tramvaj tak jede zcela autonomně podle zadaného scénáře. Zastavuje, když vidí překážku do vzdálenosti šesti metrů.
Chytré město
„V Tampere jsme začínali před pěti lety z nuly. Udělala se dřevěná maketa tramvaje, která se představovala veřejnosti. Obvykle se pak maketa vyhodí, zde zní udělali trenažér pro řidiče,“ ukazuje na digitální 3D model tramvajové sítě na obrazovkách v kabině technický ředitel Škody pro digitalizaci Jan Hušák.
Podle něj bylo v Tampere výhodou, že se veškeré kolejiště a depo dělaly nově a vše tak může fungovat na jedné platformě.
Ředitel tamperského dopravního podniku Pekka Sirviö říká, že stavba tratí začala teprve před osmi lety. Cílem je autonomní provoz bez řidičů i ve městě, ten bude však možný až v budoucnu, dosud nejsou vyřešeny všechny legislativní otázky.
Lidé si podle něj tramvaje ve městě oblíbili, podnik potřebuje navýšit kapacitu ještě před prodloužením linek, a proto si už nyní objednal přestavbu současných tramvají, které se prodlouží o vložený 10metrový článek. Do budoucna bude v průmyslovém městě podle ředitele potřeba až 55 tramvají.
„Tampere chce byt lídr v konceptu chytrých měst Smart City, probíhá sběr dat o chování cestujících i chodců, což nám umožňuje vše optimalizovat,“ uzavírá Pekka Sirviö.