Deník Zdopravy.cz přináší reakci ministerstva dopravy na komentář rejdaře Lukáše Hradského, který mluví o neutěšeném stavu tuzemské lodní dopravy a národním selhání ve správě vodních cest. Komentář s názvem „Jsme svědky tragédie české lodní dopravy. A stát? Mlčí“ vyšel 1. června.

Reaguje ředitel ministerského odboru vodní dopravy Evžen Vydra. Podle něj není vodní doprava v tuzemsku opomíjena a v krizi není sama. 

Vodní doprava má v dopravním systému České republiky své pevné místo

Ministerstvo dopravy považuje vodní dopravu za plnohodnotnou a perspektivní součást dopravního systému České republiky. Nejedná se však pouze o přepravu nákladů, jak je často prezentováno. Vodní doprava zahrnuje rovněž osobní dopravu a v neposlední řadě i tu rekreační, která je na vzestupu a stává se dostupnou pro stále širší okruh uživatelů.

Vnímáme však složitou situaci v oblasti vnitrozemské vodní nákladní dopravy a nezlehčujeme problémy, které jsou důsledkem nejen klimatických změn, ale i změn struktury přepravovaného zboží. Přeprava uhlí je dnes v podstatě již minulostí, nicméně vodní doprava má stále nezastupitelnou roli při přepravě sypkých nákladů, jako je stavební materiál nebo zemědělské komodity. Současně je nutné – v rámci vnitrozemské vodní nákladní dopravy – vyzdvihnout přepravy nadgabaritního zboží a těžkých celků. Právě proto činíme konkrétní kroky směřující k zajištění její udržitelné budoucnosti.

Nejen kritika, ale i fakta

V posledních měsících zazněla v médiích vyjádření poukazující na dramatický vývoj v oblasti vodní dopravy, který může vést k jejímu zániku. Nelze však přehlížet fakt, že vodní doprava není v krizové situaci sama – pokles přeprav se týká i železnice a automobilové dopravy. To je bohužel důsledkem zpomalení ekonomiky v důsledku vysoké inflace, narušených dodavatelských řetězců, oslabené poptávky na klíčových evropských trzích, dopadů války na Ukrajině a s ní souvisejících problémů v oblasti energií a nově také možného vlivu změn v celní politice Spojených států.

Navíc provozní výluky, havárie a komplikace postihují pravidelně i železniční a silniční síť. Ukončení činnosti některých subjektů v oblasti vodní dopravy – včetně firmy nesoucí historickou značku ČSPL či loděnice v Děčíně – není přímým důsledkem státní dopravní politiky. Tyto události jsou součástí tržních změn, které ovlivňují všechny oblasti podnikání. Stát vytváří systémové a rovné podmínky pro všechny dopravní módy a podnikatele v nich. Podnikatelské úspěchy i neúspěchy jsou pak přirozeným výsledkem konkurenčního prostředí a schopnosti adaptace na měnící se poptávku, technologie a provozní podmínky.

Investice do infrastruktury i podpory provozu

Vodní doprava v ČR není opomíjena. Ministerstvo dopravy v rámci připravované Koncepce vodní dopravy ČR na období 2026 – 2035 počítá s cílenou podporou. Jedná se nejen o investice do infrastruktury – plavební komory, přístavy, protipovodňová opatření – ale také o nástroje pro obnovu plavidel a posílení provozních podmínek. Stát investoval v uplynulých letech miliardy korun do údržby a modernizace plavebních zařízení.

Pokračuje rovněž spolupráce s investorskými organizacemi v oblasti infrastruktury vodních cest, konkrétně se jedná o Ředitelství vodních cest ČR a státní podniky Povodí Labe, Povodí Moravy a Povodí Vltavy. Veškeré opravy, rekonstrukce nebo modernizace plavebních zařízení probíhají dle schváleného harmonogramu – odstávky jsou vždy řádně projednány a avizovány s předstihem, přičemž na příslušná koordinační jednání jsou vždy zváni i zástupci provozovatelů vodní dopravy, aby mohly být brány v potaz jejich oprávněné zájmy a bylo možné se na vzniklou situaci připravit. Vždy je snahou během realizace zachovat provoz v přijatelném rozsahu.

V dalším textu uvádíme skutečný stav věci ve vazbě na některá konkrétní provozní omezení na Labsko-vltavské vodní cestě:

– plavební odstávky na Trojském kanále v Praze a na Hořínském kanále mají za cíl zvýšit bezpečnost plavby. Bohužel neexistuje alternativa, která by umožnila potřebné práce realizovat za plného provozu. V případě první zmíněné akce je investorem Magistrát hlavního města Prahy, protože se jedná o komplexní řešení protipovodňové ochrany;

– rekonstrukce plavební komory v Modřanech probíhá v souladu se stanoveným časovým harmonogramem, o průběhu prací jsme průběžně informováni státním podnikem Povodí Vltavy, který její realizaci zajišťuje. Jediným dílčím zpožděním v délce 15 dnů byl vliv povodní v září 2024, dokončení realizace akce je nyní stanoveno na 25. srpna 2025

– proces zajištění plavebních hloubek na Labské vodní cestě zajišťuje ve smyslu platné legislativy ČR správce vodního toku, kterým je státní podnik Povodí Labe tak, aby bylo zajištěné bezpečné provozování plavby a vodní cesta byla řádně vyznačena. Ve vazbě na výskyt povodňových stavů a řešení jejich následků však správce vodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou stavem vodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby splnil své povinnosti. Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury samozřejmě vnímají potřebu údržby vodní cesty, a proto jsou na tyto účely alokovány příslušné finanční prostředky

– plavební komora v Hoříně je po požáru velína ovládána náhradním způsobem, který umožňuje proplavení všech plavidel. Aktuálně probíhá obnova řídícího systému a termín dokončení je stanoven s ohledem na povahu vzniklých škod na listopad 2025.

Plavební stupně Děčín a Přelouč II

Zcela zásadním záměrem v rámci rozvoje infrastruktury vodních cest je z pohledu rezortu dopravy záměr Plavební stupeň Děčín. V současné době probíhá proces posouzení vlivu tohoto záměru na životní prostředí EIA a předpokládá se zahájení jeho realizace v roce 2032.

Prioritou je rovněž záměr výstavby Plavebního stupně Přelouč II, který zajistí průběžnou splavnost Labské vodní cesty do oblasti Pardubic.

Podpora, ale férová a udržitelná

V oblasti veřejné podpory bylo v minulosti připraveno několik dotačních titulů, a to jak pro modernizaci nákladních plavidel tak i pro modernizaci přístavní infrastruktury. Bohužel, některé z nich nebyly podnikateli využity kvůli neakceptované míře spolufinancování. Ministerstvo dopravy však musí dodržovat pravidla veřejné podpory a jednat v mezích státního rozpočtu. Přesto zůstáváme otevřeni dialogu o nových formách pomoci, které budou realistické a efektivní.

Vodní doprava jako kulturní fenomén

Ministerstvo dopravy si uvědomuje, že vodní doprava není pouze ekonomickým segmentem. V roce 2024 proto vznikl program podpory obnovy historických plavidel. Jedním z cílů Ministerstva dopravy je i jeho pokračování v roce 2026. Zachování technického a kulturního dědictví pro budoucí generace je důležité nejen pro linii vývoje vnitrozemské vodní dopravy, ale i pro rozvoj turismu a regionů. Rekreační plavba na Labi a Vltavě zažívá v posledních letech vzestup, a to nejen v počtu turistických plavidel, ale i v zájmu veřejnosti. Tuto oblast proto považujeme za plnohodnotnou součást národní dopravní politiky.

Spolupráce se Spolkovou republikou Německo

V lednu 2025 vstoupila v účinnost Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty (Dohoda o Labi), která stanoví cílové parametry této vodní cesty na jejím českém i německém úseku tak, aby bylo možné vnitrozemskou vodní dopravu provozovat za ekonomicky rentabilních podmínek.

Dne 3. června 2025 se v Děčíně uskutečnilo první zasedání Česko-německé smíšené komise, která je zřízena uvedenou Dohodou o Labi za účelem dohledu nad dosažením a následným udržením cílových parametrů. V rámci tohoto zasedání byl z české i německé strany jednoznačně vyjádřen zájem o udržitelný rozvoj vodní dopravy na Labi, a to s ohledem na ochranu přírody i zajištění spolehlivé dopravní obslužnosti.

Ve vazbě na Česko-německou spolupráci na Labské vodní cestě pro úplnost rovněž uvádíme, že řada objektů (zejména se jedná o mostní konstrukce) je ve Spolkové republice Německo ve vlastnictví spolkových zemí nebo měst a obcí. I přes tuto skutečnost vyvíjí rezort dopravy maximální úsilí, aby i v těchto otázkách byly zohledněny přepravní potřeby ČR. I proto nadále sledujeme například pokračující odstraňování škod po zřícení mostu Carolabrücke v Drážďanech s cílem obnovení plnohodnotného plavebního provozu co možná nejdříve, aktuálně se počítá s ukončením omezení na konci srpna letošního roku.

Otevřený dialog, nikoliv emoce

Ministerstvo dopravy vítá věcnou a odbornou debatu o budoucnosti vodní dopravy. Proto nabízíme prostor pro reálnou diskusi, která zohledňuje ekonomické, ekologické i provozní souvislosti. Jsme připraveni jednat se všemi zúčastněnými stranami – odborníky, podnikateli i veřejností – abychom společně nalezli cestu, která bude odpovídat možnostem České republiky i potřebám sektoru.

Evžen Vydra

Tagy Ministerstvo dopravy vodní doprava

27 komentářů