Máme pro vás nový díl podcastu Cesty Zdopravy.cz, do nějž přijal pozvání šéf Skansky pro střední Evropu Michal Jurka. Na starost má český, slovenský a polský trh. Na začátku milénia byla Skanska jednou z největších stavebních firem na trhu, pak ale přišla změna. „Kolem roku 2008 se začala měnit strategie naší mateřské společnosti a místo objemu jsme se začali zaměřovat na zisk,“ říká Michal Jurka.

Ve střední Evropě má Skanska obrat 20 miliard korun a více než polovinu tvoří práce na českém trhu, kde pracuje také na dva tisíce lidí z celkového počtu tři a půl tisíce jejich středoevropských kolegů.

Aktuálně největší a také technologicky nejsložitější stavbou středoevropské Skansky je slovenský dálniční tunel Višňové na obchvatu Žiliny. Jak je to náročná stavba a proč ji Italové nedokázali dokončit, detailně rozebíráme v podcastu.

„Hledání dohody s italským přístupem ve slovenských reáliích je téměř nereálné. Nikdo nezpochybňuje, že ta italská firma v Itálii postavila spoustu dálničních úseků. Reference na to měla. Co chybělo, byla lokální výrobní kapacita a oni ji nebyli schopni sehnat. Jely další stavby, které ostatní firmy realizovaly a neměly kapacitu zásobovat Italy,“ popisuje stručně v podcastu Michal Jurka, proč se před několika lety práce na dálničním obchvatu Žiliny zcela zastavily.

V rozhovoru, který si můžete právě teď pustit, otevíráme také téma recyklace asfaltů a investice do obaloven, aby uměly míchat recyklát s novým produktem a vznikla tak směs s vyšší životností. Probíráme také využití umělé inteligence při přípravě staveb, práci autonomních strojů nebo dronů. „Dron je schopen během dvaceti minut zaměřit hromadu zeminy, co by geodet dělal tři dny. Je to rychlejší, efektivnější a s plným respektem k lidem, je to i přesnější,“ komentuje moderní technologie v podcastu Michal Jurka, který je přesvědčen, že jako první dorazí i na náš trh zcela autonomní finišery pro finální pokládku silničních povrchů.

A jelikož má Skanska společného šéfa pro polský i český trh, srovnáváme v rozhovoru tempo přípravy liniových staveb v obou zemích. A také ostřejší přístup k vyvlastňování pozemků u našich severních sousedů. “Výstavba trvá v Polsku úplně stejně jako v Česku. Ale proces, který předchází výstavbě, je v Polsku mnohonásobně rychlejší. Souhlasím, že omezení osobních svobod lidí je v Polsku vyžadováno téměř brutálně, kdežto u nás se toho zásadním způsobem bojíme,“ říká Michal Jurka a upozorňuje na důležitý rozdíl při odvolání těch, kteří se stavbami nesouhlasí:

„V okolních státech se mohou odvolat jen ti, co mají se stavbou reálně co do činění. U nás se může odvolat v podstatě kdokoliv. Mám občas pocit, že jak ti, co se odvolávají, tak následně stát, využívají maximální délku, kterou jim umožní zákon. Kdežto v Polsku se snaží rozhodnout co nejdřív, aby to nebrzdili.“

V rozhovoru uslyšíte i názor šéfa Skansky na řešení nedostatku kameniva, využití recyklovaného betonu i přípravy vysokorychlostních tratí. Jelikož se Česko ubírá stále častěji cestou PPP projektů, ptáme se i na to, zda si Skanska, která se účastní u PPP v Česku těchto předběžných tržních konzultací, dovede představit, že by byla v některém projektu koncesionářem.

„Pokud je důvodem projektu PPP nedostatek financí, tak ze všech celosvětových zkušeností, které Skanska má, je to špatně a je to málo. Stát si vždy půjčí peníze levněji, než mu je nabídne koncesionář. Pokud je to jediná podmínka PPP, pak to nedává smysl,“ myslí si Michal Jurka. Kdy mu to tedy smysl dává, uslyšíte v podcastu.

Jedna ze čtenářských otázek nás vezme i k železničnímu tunelovému spojení Prahy s Berounem. „Jsem životní optimista, chci věřit, že i tento tunel bude stát. Budu hodně upřímný, když se dívám na všechny procesy, které mají předcházet tomu, že 25kilometrový tunel bude povolen, tak si úplně nemyslím, že v roce 2038 bude hotovo. Přál bych si, aby to bylo, ale když se na to podívám reálně, přidal bych ještě deset let,“ dodal Michal Jurka.

Podcast si můžete pustit zde na stránce nebo ho můžete odebírat na Spotify, Apple Podcasts a Podcast Addict.

Vybraná témata podle času

4. minuta: Co se stalo na stavbě slovenského tunelu Višňové, že Italská ho společnost nedokázala dostavět.
11. minuta: Jak se dnes promítá do přípravy staveb umělá inteligence.
17. minuta: Rychlost přípravy liniových staveb v Polsku a Česku a proč v Polsku lidem nevadí vyvlastňování jako Čechům.
24. minuta: Ceny silničních a železničních staveb.
31. minuta: Železniční tunel Praha-Beroun.
35. minuta: ETCS a vlaky Skansky.
37. minuta: PPP projekty a Skanska. Je pro ni zajímavé stát se koncesionářem?
42. minuta: Recyklace stavebních materiálů.
54. minuta: Skanska a whistleblowing.

Tagy Doporučeno podcast Cesty Zdopravy.cz Skanska

22 komentářů