Pravidelnou údržbu Klimkovického tunelu na D1 u Ostravy využili ve středu 10. července k taktickému cvičení moravskoslezští hasiči. Jako námět posloužila dopravní nehoda dvou osobních automobilů s vyproštěním zaklíněných a zraněných osob.

Servisní práce v tunelu využívají hasiči pro organizaci cvičení pravidelně. Připravují se tak na situace, jaké by mohly nastat. Jde například o požáry či nehody s únikem nebezpečných látek.

Podle mluvčího moravskoslezských hasičů Jakuba Kozáka jsou zásahy hasičů v dálničním tunelu specifické tím, že jde v podstatě o uzavřenou stavbu.

„Byť má oboustranné díry, tak se v případě požáru velmi rychle zaplní kouřem. Komplikací je také dopravní situace. Není tam prostor na záchranářskou uličku, takže i dostat se na místo je složitější,“ vysvětlil Kozák.

Klimkovický tunel je tunel podle stejných norem, jako všechny ostatní. Je delší než jeden kilometr, což není na Česko úplně málo. Má dva samostatné tubusy, každý pro jeden směr jízdy. Propojeny jsou pěti evakuačními propojkami. V tunelu nechybí hydranty či SOS hlásky.

Kozák přiblížil, jak zásahy hasičů v takovém tunelu vypadají.

Zasahujete tady s nějakým nadstandardním vybavením?

Používáme stejné standardní vybavení vozidel, jaké je k dispozici v celém kraji. Když se tunel dostal do provozu, tak se vozidla doplnila o štítové proudnice (deflektory).

Jak jsou v Klimkovickém tunelu řešeny nouzové postupy, únikové trasy a co mají řidiči v případě nehody v tunelu dělat?

V každém tubusu je šest SOS hlásek. Jde o takové telefonní budky, ze kterých je po vstupu člověka ihned vytáčen dispečink. Zároveň je tunel propojen pěti propojkami, které jsou přetlakované, takže se do nich v případě požáru nedostane kouř. Navíc přes ně vedou suchovody. To znamená, že hasiči mohou zasahovat z druhé trouby pomocí připojení hadice na zeď a vodu odebírat z cisteren na druhé straně.

V případě nehody je ideální dostat se do tunelové propojky, do bezpečí, kde nehrozí nějaké riziko sražení jedoucími auty. V případě požáru rovněž co nejrychleji utéct a opustit místo události, neboť rozvoj požáru je velmi rychlý.

Pomáhají vám nějak technologie tunelu, například odvětrávání? Vozíte si pro zásahy sem i vlastní velký ventilátor?

Tunel je aktivně odvětráván. V případě požáru se obrací v jedné troubě směr větru tak, aby do sebe jednotlivé tubusy nenasávaly zplodiny hoření. Otáčení proudění v tunelu můžeme pomoci i my mobilním ventilátorem. V Moravskoslezském kraji je k dispozici jeden, a to na relativně blízké stanici Ostrava-Zábřeh.

Vjíždí do tunelu k místu události vždy všechny zásahové vozy, nebo někdo při určitých situacích zůstává venku?

Prvotní vjezd do tunelu řeší jednotka, která to má tzv. po směru jízdy, tedy přijede směrem, kterým se stala nehoda. Jednotka, která přijede z druhé strany, tak do tunelu buď nevjíždí, což je na rozhodnutí velitele, nebo až po potvrzení jednotky z tunelu, že je zastaven provoz. Na každé straně tunelu je pro mimořádné události plocha definovaná jako heliport.

Pokud dojde k zakouření tunelové roury, jak je řešeno ošetření raněných? Dokážete k místu dostat záchranáře, mají na to výbavu?

Záchranáři do tunelu nejdou. Pokud dojde k zakouření, tak je to práce čistě pro hasiče v dýchací technice, kteří provádějí záchranu osob přes tunelové propojky nebo do nezasažené části, a až tam probíhá ošetření.

Sám jste na stanici nedaleko Klimkovického tunelu sloužil, jak často jste zde zasahovali?

Počet událostí v tunelu není nijak extrémně vysoký. Řešili jsme tady především několik dopravních nehod a jeden větší požár osobního automobilu.

Dalo by se incidentům ze strany stavby tunelu či jeho vybavení nějak předejít, nebo to bylo zatím vždy na řidičích?

Je to ve velké míře na řidičích. U zmíněného požáru šlo o technickou závadu na vozidle a nešťastnou shodou náhod k ní došlo právě v tunelu.

Můžete zmínit nějaký zajímavý zásah?

Z posledních zásahů, které byly zajímavé nebo kuriózní, si pamatuji loňský rok, kdy v tunelu driftovala dvě vozidla. Kouř z pneumatik vyhodnotila čidla jako požár, takže jednotky vyjížděly k požáru. Na místě jsme už nic nenašli, auta byla pryč. K čemu došlo, jsme zjistili až zpětně z kamer.

Tunelový dispečink

Novinářům byl při cvičení v Klimkovickém tunelu k dispozici i vedoucí oddělení řízení tunelů Ostrava Tomáš Kvašný. Řekl například, že nejdůležitějším prvkem výbavy Klimkovického tunelu je videodetekce.

„Znamená to, že v tunelové troubě je umístěn určitý počet kamer, které snímají jakoukoliv plochu v průjezdním profilu. V případě, že dojde k zastavení vozidla nebo jakékoliv události, je systém schopen vyhodnotit, že se něco děje, a dá alarmovým způsobem na vědomí dispečerovi. Ten pak má možnosti, jakým způsobem se situací naložit, tedy jestli celou tunelovou troubu, nebo jen jízdní pruh a podobně,“ vysvětlil Kvašný.

Dispečer sedí v Ostravě-Přívoze na tunelovém dispečinku, který spadá pod ŘSD a je součástí Integrovaného výjezdového centra. Ostravský tunelový dispečink dohlíží na tunel Klimkovice, Prchalov, Lysůvky, Hřebeč a Jihlavský tunel.

Tagy D1 dálnice D1 dopravní nehody hasiči Jakub Kozák Klimkovický tunel nehody Ředitelství silnic a dálnic ŘSD tunel

5 komentářů