Ústecké muzeum získalo unikátní památky na tramvajové neštěstí z roku 1947
Nehoda, která se stala 13. července, byla nejhorší v historii tramvajové dopravy v Evropě. Zahynulo 30 lidí.
Ústecké muzeum dnes získalo upomínky na tramvajové neštěstí, při kterém v roce 1947 zemřelo 30 lidí. Úlomek skla a proštípnutou jízdenku z daného vozu daroval po pietním aktu u pomníku obětem Jindřich Mach. Vracel se tehdy s rodiči z Telnice z výletu tramvají, která v klesání vinou přetíženosti a zřejmě i selhání brzd nabrala rychlost 70 kilometrů v hodině a v ústecké čtvrti Bukov vykolejila a narazila do soupravy na vedlejší koleji. Jsou to jediné dvě originální památky na tragédii, třetím darem je dopis, v němž Machův otec referoval o události.
Nehoda, která se stala 13. července, byla nejhorší v historii tramvajové dopravy v Evropě. Přímo na místě zahynulo 19 lidí, další dva zemřeli při převozu a zbylých devět v nemocnici, další desítky lidí se zranily. Pohřbu obětí, který se změnil v celonárodní smutek, se 18. července zúčastnilo zhruba 30 000 lidí včetně ministra vnitra Václava Noska.
Machovi bylo tehdy pět let. Střep z okna se mu zapíchl do hlavy. Celý od krve byl umístěn mezi mrtvé. „Pak mě našla maminka, sama těžce zraněná, a s tatínkem mě odnesli na místo, kde se čekalo na příjezd vozů do nemocnice,“ uvedl dvaaosmdesátiletý pamětník. Prohlášen za mrtvého byl ještě jednou, když se zveřejňoval seznam lidí, kteří zemřeli v nemocnici. „To rodiče honem zase spěchali zjistit, jak to se mnou je,“ řekl muž, který má stále viditelnou jizvu nad obočím.
Dítětem štěstěny bylo po tragédii označováno podle historika Martina Krska batole, které vylétlo při nehodě střechou tramvaje a přistálo na střeše jiné. „Kromě drobných oděrek se dítěti nic nestalo. Dotyčná paní přijela v roce 2001 na první setkání účastníků tramvajové nehody,“ uvedl Krsek.
Poranění způsobily lidem ve voze hlavně střepy či rozlomené dřevěné lavice. „Přeživší popisovali, že z latí se vytvořily dlouhé špičaté třísky, které působily jako meče,“ řekl Krsek. Mezi oběťmi byly celé rodiny. Do tramvaje, jejíž kapacita byla i s vlečným vozem 88 osob, se vtěsnalo 140 lidí.
Na Telnici, která byla oblíbeným cílem rekreantů z Ústí nad Labem, Mach vyjel znovu s otcem ihned po návratu z nemocnice. „Maminka měla blok, už nikdy do žádné tramvaje nesedla,“ doplnil Mach.
Trať do Telnice musela v 1955 ustoupit hnědouhelnému dolu a roku 1970 byla tramvajová trať v Ústí nad Labem zrušena úplně.