CPK ukazuje, jak plánovat investice do železnice
Na železničním veletrhu Trako v Gdaňsku CPK představila projekty umožňující efektivní plánování investic.
Podle prognóz zvýší plánované železniční investice společnosti Centralny Port Komunikacyjny do roku 2050 počet cestujících v dálkové železniční dopravě na 134 milionů, tedy více než dvojnásobně. Některé z projektů společnosti, které umožňují efektivní plánování investic, jsou například Integrovaný taktový jízdní řád pro Polsko, Model osobní dopravy, Model nákladní dopravy nebo Místní uzly mobility.
Do roku 2050 využije služeb dálkové železniční dopravy v Polsku 134 milionů cestujících, z toho 108 milionů cestujících ve vlacích kategorie Intercity a 26 milionů v regionálních expresních vlacích. Jedná se o údaje z prognóz Modelu osobní dopravy. Program CPK zahrnuje téměř 2 000 km nových železničních tratí. Jejich výstavba by měla doplnit železniční síť v Polsku v rámci investičních plánů zemí Trojmoří na železničních tratě o celkové délce 4 500 km.
„Plánované železniční investice by měly vést k vybudování vysokorychlostní železniční infrastruktury ve střední a východní Evropě. Společně s železničními partnery z regionu Trojmoří, jako jsou Rail Baltica a Správa železnic, chceme zajistit, aby se doprava, která se dříve soustředila především na směr východ-západ, rozvíjela i ve směru sever-jih. Díky tomu se budeme jako region ekonomicky rozvíjet mnohem rychleji,“ říká člen představenstva CPK pro investice do železnic Radosław Kantak.
„Přemýšlíme nejen o tom, jak konkrétní investici realizovat z pohledu projektanta. Na věc pohlížíme i očima cestujícího, zejména jak budou cestující tuto infrastrukturu v budoucnu využívat. Zabýváme se budoucími jízdními řády, dobou jízdy, frekvencí, dostupností železnice a ekonomickou efektivitou. To nelze provést na kusu papíru a bez ohledu na tisíce proměnných. V CPK máme koncepty a nástroje, které nám umožní navrhnout železnici efektivně a využít její plný potenciál,“ říká zástupce ředitele projekční kanceláře železniční divize CPK Michał Jasiak.
Na veletrhu Trako v Gdaňsku zástupci CPK poprvé komplexně představili koncepty a plánovací nástroje, které používají v procesu pokročilého plánování a projektování železnic:
Integrovaný taktový jízdní řád pro Polsko (HRJ)
Komplexní koncepce jízdního řádu, jejímž cílem je vytvořit nabídku, která je pro cestující pohodlná a usnadňuje přestupy mezi vlaky a dalšími druhy dopravy. Odborníci CPK přišli s předpokladem, že pro zvýšení počtu cestujících je zapotřebí moderní jízdní řád, který byl vytvořen přímo pro potřeby cestujících. Proto je HRJ cyklický – díky tomu je snadno zapamatovatelný (vlaky na dané trase budou odjíždět „pravidelně“, tj. například přesně každou půlhodinu nebo každou hodinu).
Dalším předpokladem je, že jízdní řád musí být předvídatelný, což znamená, že musí vycházet z pevných vlakových tras a zajišťovat přípoje v konkrétních uzlech. Zásadní je také stanovit minimální standard frekvence vlaků tak, aby se cestující museli jízdnímu řádu co nejméně přizpůsobovat. HRJ je koncepce, kterou vyvíjí CPK společně s PKP PLK, CUPT (Centrum pro dopravní projekty Evropské unie, pozn. red.) a Ministerstvem infrastruktury.
Model osobní dopravy (PMT)
Jedná se o nástroj pro tvorbu prognóz osobní dopravy, tj. prověření, kolik osob a jakými dopravními prostředky bude v daném roce cestovat na dané trase. PMT je pokročilý plánovací model, který zohledňuje železniční, silniční a leteckou dopravu. Umožňuje například provádět srovnávací analýzy konkurenceschopnosti železnice a ostatních druhů dopravy. Důležitou funkcí je možnost sestavovat a porovnávat údaje o veřejné dopravě, např. s prognózovanými objemy silniční dopravy. Zohledněním vlivu různých faktorů (např. demografické prognózy, faktoru HDP, plánů na rozšíření silniční sítě, měnících se objemů dálkových a regionálních vlaků) jsou CPK a další investoři, kterým je PMT poskytován zdarma, schopni předpovědět, jak se bude vyvíjet počet cestujících na kterékoli trati nebo v kterékoli železniční stanici.
Toky cestujících na železničních tratích. Zdroj: CPK
Model nákladní dopravy (TMT)
Toto je nový model, který dosud nebyl prezentován. První komplexní nástroj v Polsku pro analýzu nákladní dopravy. Zahrnuje železniční, silniční, leteckou a námořní dopravu. Umožňuje analyzovat vztahy mezi těmito druhy dopravy z hlediska konkurenceschopnosti a manipulace s nákladem.
TMT analyzuje pohyb zboží nejen v rámci Polska, ale i v evropském a celosvětovém měřítku. Cílem je odhadnout možné přesuny nákladu mezi jednotlivými druhy dopravy. Díky TMT jsou výsledky týkající se například objemu dopravy zásadní pro správné dimenzování infrastruktury. Přizpůsobení infrastruktury moderním požadavkům na nákladní dopravu by mělo vytvořit prostor pro skutečný přesun nákladu ze silnice na železnici, a to i s využitím lehkých intermodálních vlaků, které budou povoleny na většině tratí CPK.
Vizualizace vzorových nákladů na námořní dopravu z různých zemí do Evropy. Zdroj: CPK
Místní uzly mobility (LHM)
Tato koncepce spočívá ve vytvoření kompletních přestupních uzlů, kde cestující, pohybující se v přehledně navrženém prostoru, mají pohodlný přístup k řadě různých druhů dopravy, např. k vlakům, autobusům, jízdním kolům a taxíkům. CPK klade velký důraz na úroveň železničních stanic a jejich funkční propojení s okolím. Cílem je přimět cestující, aby železnici využívali jako jeden z úseků své cesty. Díky zajištění dostupnosti dálkových a regionálních železnic budou investice CPK přínosem nejen pro velká města, ale i pro okresní města (včetně hlavních sídel bývalých vojvodství), jako je například Sieradz ležící na křižovatce dvou tratí VRT navržených CPK.
Plánování intermodální dopravy
Koncepce plánování intermodální dopravy spočívá ve vytvoření intermodálních terminálů a terminálů pro návěsy, které umožní přesun části nákladu ze silnice na železnici. Analýzy CPK potvrzují, že na mnoha úsecích plánovaných VRT existuje vysoký potenciál pro kombinaci osobní dopravy s nákladní železniční dopravou v modelu označovaném jako smíšený. Zásadní je vyhradit prostor podél železničních tratí CPK, kde by mělo být možné vybudovat intermodální terminály s kvalitními parametry, například co se týče délky nakládacích ramp (750 m) a efektivního napojení na železniční a silniční síť. Odborníci CPK předpokládají, že intermodální terminály by měly být schopny překládat kontejnery a návěsy v odlišných manipulačních systémech: vertikálních a horizontálních.
Mikrosimulačně-analytický model pomáhá navrhnout infrastrukturu vhodnou pro předpokládanou vlakovou dopravu. Používá se k testování různých scénářů jízdních řádů, včetně těch, které zohledňují náhodné situace, jako je uzavření jedné z kolejí. Naproti tomu ekonomickou efektivnost dopravního systému a investic do infrastruktury testuje Model analýzy nákladů a přínosů.
Všechny tyto nástroje a koncepty používané společností CPK jsou výsledkem práce interních expertních týmů, které využily nejmodernější technologické a obchodní znalosti.
„Aby infrastruktura splnila očekávání cestujících, ať už v Polsku nebo kdekoli jinde, je před zahájením výstavby potřeba provést řadu analýz. Při navrhování investic do infrastruktury využíváme modelování na makroúrovni a zkoumáme ekonomickou životaschopnost investice,“ uvedl ředitel pro strategii a analýzy z britského ministerstva dopravy Dan Moore, který se prezentace CPK na veletrhu Trako zúčastnil.
Jaké jsou výhody výše uvedených nástrojů? Cestující získají přehledný, pohodlný a pravidelný jízdní řád a také kvalitní infrastrukturu stanic a přestupních uzlů. Odesílatelé nákladu budou mít prospěch z nové intermodální infrastruktury a stabilní kapacity. Organizátoři dopravy na různých úrovních by měli být schopni synchronizovat své činnosti na základě jednotné sítě. To pomůže vyhnout se předimenzování nebo podinvestování infrastruktury a stanovit investiční priority na základě konkrétních údajů a čísel.
CPK připravuje výstavbu celkem přibližně 2 000 km VRT, z toho pro více než 1 500 km jsou hotové nebo rozpracované studie proveditelnosti. Trasy jsou vybrány a odsouhlaseny pro více než 600 km. Z této skupiny se již připravuje pokročilý projekt pro více než 450 km, přičemž investiční prioritou je úsek Varšava – CPK – Lodž, který má být otevřen současně s první etapou letiště.