Nové úvahy ministra Ťoka. Na dálnicích 140, odbočení doprava i na červenou
Ministr dopravy Dan Ťok chce vyzkoušet na českých silnicích novinky, které jsou už běžné v některých jiných zemích. Uvedl to
Ministr dopravy Dan Ťok chce vyzkoušet na českých silnicích novinky, které jsou už běžné v některých jiných zemích. Uvedl to po návštěvě u rakouského ministra dopravy. Inspirací je Ťokovi zahájené testování rychlosti 140 kilometrů za hodinu na dvou úsecích rakouské dálnice A1. Stejně chce otestovat i odbočení doprava při stání na červenou.
„Zvažované testování rychlosti 140 km/h na vybraných dálnicích je teprve na počátku. Vyplynulo to ze středečního jednání s rakouským ministrem dopravy, který si testovací provoz pochvaloval a chce na dvou třetinách rakouské dálniční sítě zvýšenou rychlost do roka zavést,“ uvedl mluvčí ministra dopravy Jakub Stadler.
Podle něj platí, že by proběhl nejprve testovací režim na vybraném úseku dálnice a po vyhodnocení se bude zvažovat rozšíření na další úseky. Nyní tedy budeme řešit možnosti, jak lze zvýšenou rychlost vyzkoušet v provozu,“ dodal Stadler.
Zvyšování rychlosti na tuzemských dálnic je téma, které opakovaně řešili v minulých letech i poslanci, přes dvacet let ale limit 130 kilometrů v hodině odolává.
Oslovení odborníci si dokáží zvýšení rychlosti představit, rozhodně ale ne plošně. „Jsou úseky, kde by takové zvýšení bylo možné, zejména pak v době, kdy není takový provoz,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Upozorňuje ale na trend z jiných zemí, kde naopak kvůli většímu hluku či vyšším emisím dochází často ke snižování rychlosti. Jako příklad uvádí Německo, které je sice známé neomezenou rychlostí, ale na velké části dálnic je rychlost omezena na 120 kilometrů v hodině. „Ukázalo se, že tím došlo k velkému snížení nehodovosti,“ dodal.
Limit rychlost 140 kilometrů v hodině existuje například v Polsku nebo v Bulharsku. V Rakousku se testuje na dálnici A1 Vídeň – Salcburk na dvou úsecích mezi Heidem a Sattledtem a mezi městy Melk a Oed.
Odborník na bezpečnost dopravy a někdejší šéf Besipu Martin Farář upozorňuje, že rychlost nebývá na dálnicích hlavní příčinou nehodovosti. „Tou je spíše nedodržení bezpečné vzdálenosti, špatná jízda v jízdních pruzích, nevěnování se provozu,“ vypočítává Farář. Podle něj by mohla být vyšší rychlost povolená jen na dálnicích s kvalitním povrchem, příznivým výškovým profilem, tedy ideálně v rovině a s dobrými rozhledovými poměry, případně i více než dvěma jízdními pruhy. „Není mnoho úseků, které by toto splňovaly. Je pak otázka, zda místo plošného zavedení 140 km/h, neuvažovat pouze o konkrétních úsecích, které splňují popsané parametry. Obecně se ale tomuto drobnému navýšení nebráním,“ řekl Farář.
Zvýšení rychlosti musí podle něj předcházet výchova řidičů, především povědomí o brzdné dráze a rozestupu mezi vozidly. „Pokud je bezpečná vzdálenost definována jako dvousekundový rozestup mezi vozidly, tak při rychlosti 130 km/h je bezpečná vzdálenost 72 metrů. V případě 140 km/h je to pak 78 metrů,“ upřesnil Farář.
Model povoleného odbočení doprava na červenou je běžný například v Německu, v Česku chtějí tuto možnost úředníci také zvážit. Řidičům by často odpadlo dlouhé čekání na zelenou. Podle Budského se jako ideální jeví model z Německa, kdy je na semaforu zelená plechová šipka pro odbočení doprava. „Rozhodně by nemělo jít o všechny křižovatky, kde to bude povolené, musí být dobré rozhledové poměry,“ dodal Budský.