Tisíc dnů ministra Ťoka: Čím se může chlubit a co zamlčel
Ministr dopravy Dan Ťok překonal metu tisíce dnů ve funkci, což je samo o sobě výkon. Z porevolučních ministrů sloužil
Ministr dopravy Dan Ťok překonal metu tisíce dnů ve funkci, což je samo o sobě výkon. Z porevolučních ministrů sloužil déle pouze Milan Šimonovský (1512 dní), stejně dlouho Jan Stráský (toho Ťok určitě překoná). Naopak politický život dlouhé řady Ťokových předchůdců byl pouze jepičí. Hned osm (ze 17) jich nedokončilo ani rok ve funkci. Ťok se dnes na tiskové konferenci chlubil svými úspěchy. Podívali jsme se na jeho působení blíže.
Co se Ťokovi povedlo?
1. Přežít. Samotné dlouhodobé působení jediného ministra je dobrou zprávou. Rezort dlouho trpěl personálními otřesy, za Ťoka zavládl klid a lidé v podřízených organizacích (Ředitelství silnic a dálnic a Správě železniční dopravní cesty) mohou více času věnovat skutečné práci a nikoliv vlastní záchraně.
2. Dodávka registračních značek. Skončil letitý monopol jediného dodavatele, firmy Hicon. Cena tabulky klesla v tendru téměř na polovinu. Za poplatek si každý může na značku napsat, co chce.
3. Registr vozidel. Zjednodušila se procedura převodů, změny lze od 1. června dělat na jakémkoliv úřadu obce s rozšířenou působností.
4. Přesměrování části peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury na zanedbané krajské silnice druhé a třetí třídy. Celkem Ťok poslal krajům 11 miliard. Částečně jde o ctnost z nouze, neboť fond by tyto peníze nejspíš neměl kde utratit. Navíc je to ad hoc opatření, kraje nemají do budoucna nic jistého.
5. Příprava staveb. Navýšení rozpočtu na přípravu na dvojnásobek, letos na tento účel půjdou čtyři miliardy. Začaly se intenzivně projektovat nové stavby.
6. Fotografie. Možná nejlepší ministrův počin. Zrušil nedůstojné pohřebiště bývalých ministrů v podobě dlouhé řady velkých portrétů na ministerské chodbě. Řada se musela často posouvat, neboť úřadující ministr byl vždy první. Poslední dekáda dala kapacitě chodby zabrat. Místo řady je dnes umírněné tablo u vchodu do ministerských komnat.
S čím by se Ťok tolik chlubit neměl:
1. Výstavba. Tvrzení: „zahájili jsme celkem skoro 140 kilometrů dálnic a dalších asi 40 kilometrů silnic I. tříd, hlavně obchvatů měst“. Při délce přípravy dopravních staveb (cca 12 let) jde především o čerpání ze zásobníku, který naplnili už předchozí ministři. Žádná dnes realizovaná stavba se nezačala připravovat před třemi lety, například D3 se začala soutěžit už v roce 2013.
2. Mrtví na silnicích. V roce 2016 zemřelo na silnicích historicky nejméně lidí (545). Vážně si ministr myslí, že to je jeho zásluha? Pak musí přijmout zodpovědnost i za to, že v letech 2013 až 2015 počet usmrcených rostl (2015 – 660).
Co se nepovedlo?
1. Liberalizace železnice. Zadrhla se neustálými odklady. Na prvních liberalizovaných tratích Pardubice–Liberec–Ústí nad Labem a Ostrava–Opava–Krnov–Olomouc by měli vítězové chystaných tendrů vyjet až koncem roku 2020. Původní harmonogram přitom počítal s prosincem 2018. Ťok má zdatné soupeře v drážních odborech a Českých drahách. Ke cti mu budiž přičteno, že na trať Plzeň – Most odvážně pustil GW Train přímým zadáním.
2. Tarifní integrace na železnici. Není vyřešena, teprve loni se do ní pustil. Pro soutěže přitom zásadní předpoklad.
3. Zakázka na mýto. Ťok se chlubí, že vypsal soutěž. Předtím ale uzavřel bez soutěže miliardové prodloužení smlouvy s Kapschem. Po svém nástupu měl přitom od svého předchůdce Antonína Prachaře připravenou variantu, jak problém s dobíhající smlouvou řešit, namísto toho přes rok tápal. Vypsání soutěže neznamená, že se podařilo problém vyřešit. Zájemců je méně (4), než se čekalo.
4. Zákon o liniových stavbách. Měl zrychlit přípravu staveb, ale byl uložen k ledu.
5. Hasičský přístroj na rafty. Faux pas ve vyhlášce.
6. Personálně rozdělené ministerstvo. I když ve vedení velkých organizací nedošlo už několik let ke změně, přímo pod Ťokem to vře. Veřejným tajemstvím je, že se nesnášejí jeho náměstci Tomáš Čoček a Jakub Kopřiva, což výkonu ministerstva nepřidává. Nic jistého neměli ani ředitelé odborů. Ke změnám vedení došlo například u personálního odboru, odboru provozu silničních vozidel, odboru agendy řidičů, odboru pozemních komunikací, odboru auditu a kontroly, odboru letectví, dalo by se pokračovat.
7. Malé zakázky. SŽDC i ŘSD jsou stále v oblasti malých zakázek rájem neprůhlednosti, kde se menší zakázky rozdělují mezi spřízněné firmy. Nebo snad znáte státní organizaci, kde firma bez jakékoliv historie získá za rok desítky zakázek v hodnotě přes 30 milionů korun?