Stát má dostat od firmy Kámen Zbraslav 100 milionů Kč kvůli sesuvu půdy na D8
Soud nevyhověl žalobě v plném rozsahu, stát původně žádal miliardu korun.
Stát má dostat od společnosti Kámen Zbraslav 100 milionů korun kvůli sesuvu půdy na rozestavěnou dálnici D8 na Litoměřicku. Rozhodl o tom dnes Obvodní soud pro Prahu 5. Nevyhověl však žalobě v plném rozsahu, stát původně žádal miliardu korun. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mohly za sesuv práce v přilehlém kamenolomu, jehož provozovatele žalovalo. Upozornil na to server Aktuálně.cz. Rozhodnutí je zatím nepravomocné a mluvčí ŘSD Jan Rýdl řekl, že se organizace nejspíš kvůli míře přiznaného odškodnění odvolá.
Sesuv zavalil na počátku června 2013 rozestavěný úsek dálnice na Litoměřicku v délce asi 200 metrů a poškodil i nedalekou železniční trať. Stavbu dálnice to zastavilo na téměř dva roky. ŘSD chtělo po kamenolomu 797 milionů Kč, Správa železnic dalších 240 milionů Kč. Stát za viníka v žalobě označil právě firmu Kámen Zbraslav. Ta vinu odmítá s tím, že sesuv byl důsledkem nevhodného umístění stavby a také nepříznivého počasí.
Podle soudkyně Michaly Dvořákové byla firma Kámen Zbraslav za sesuv částečně odpovědná. Nařídila jí proto uhradit škodu ve výši 100 milionů korun. Rozhodnutí je ovšem zatím nepravomocné a obě strany se proti němu mohou odvolat.
Toho nejspíš využije ŘSD. To se podle mluvčího Rýdla chce nejprve seznámit s odůvodněním rozsudku, pravděpodobně se ovšem proti němu odvolá. Organizace kvituje, že soud rozhodl o zavinění sesuvu ze strany kamenolomu, rozchází se však v názoru na jeho míru. „Největší podíl měly mít srážky. Ty jsou ale v kontextu Horního zákona důlní vodou, za kterou odpovídá kamenolom. Samotná výše škody tak bude předmětem dalšího soudního přezkumu i našeho odvolání,“ uvedlo dále ŘSD.
V případu bylo vypracováno několik znaleckých posudků. Ty, které předložili zástupci kamenolomu i státu, se ovšem značně lišily. Soudkyně si proto následně vyžádala revizní posudek, který vypracovali zástupci Akademie věd ČR. Znalci se v něm shodli, že k sesuvu přispělo několik faktorů, bez nichž by nenastal. Podle znalců byl svah dlouhodobě nestabilní a podmínky na místě nebyly brány dostatečně v úvahu. Zároveň se znalci shodli, že stát i kamenolom spolu při stavbě nekomunikovaly.
Žalobou se obvodní soud začal zabývat už téměř před pěti lety.