103 tisíc aut denně. Nejvytíženější dálnicí v Česku je úsek D1 Modletice – Říčany
I přes vliv pandemie stoupl provoz na tuzemských silnicích od roku 2016 o desetinu, u nákladních aut o pětinu.
Začátek D1 na pražském Chodově už není nejvytíženějším českým dálničním úsekem. Ještě větší intenzita provozu se přesunula o pár kilometrů dál: od napojení Pražského okruhu u Modletic po exit Říčany.
Denně po něm projede 103 tisíc motorových vozidel, jak vyplývá z posledního sčítání dopravy provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic. První data má redakce k dispozici. Detailní výsledky chce představit v úterý na tiskové konferenci. Data výrazně ovlivnila pandemie koronaviru, kvůli které došlo k posunu sčítání až na loňské jaro. Sčítání dopravy se dělá v pětiletém intervalu, slouží pro pravidelné plánování. I přes vliv pandemie narostl provoz zhruba o desetinu v porovnání s daty v roce 2016, v případě nákladní dopravy o pětinu.
Z první pětice nejvytíženějších úseků není překvapivé, že jsou v Praze a v Brně. Na druhém místě je úsek Spořilov – Chodov s 90 tisíci auty. Celkem 76,5 tisíce aut denně projede po D1 u Brna v úseku Brno-centrum – Brno-jih. 75 tisíc aut denně projede po Pražském okruhu v úseku Slivenec – Ořech, mezi velmi vytížené patří také silnice I/43 v Brně v úseku Hradecká – Hapalova s 45 tisíci vozy.
Měření po pěti letech
Post druhého nejvytíženějšího úseku na výjezdu z Prahy získala D10, kde denně projede 64 tisíc aut, těsně následovaná D8. Nejvytíženější silnicí I. třídy, která nemá čtyři pruhy, je I/3 z Mirošovic do Benešova s 27 tisíci auty.
Měření se opakuje po pěti letech. Původně mělo začít v dubnu 2020, jarní část se ale Ředitelství silnic a dálnic rozhodlo posunout na loňský rok. Zakázku na sčítání dopravy získalo loni sdružení vedené státním Centrem dopravního výzkumu (CDV), členy sdružení jsou ještě Vars Brno a Manpower. Stát má za sčítání zaplatit 49,1 milionu korun. Ke sčítání docházelo na více než šesti tisících úsecích. Použita k němu jsou i data z více než tří stovek automatických sčítačů.
Sčítání nepřikazuje ŘSD žádný zákon, požaduje ho ale v pětiletých cyklech ministerstvo dopravy. Výstupy slouží primárně jako podklady pro rozhodovací a plánovací činnosti na svěřených komunikacích, řešení ochrany životního prostředí a pro zajištění požadavků evropských struktur. Dále jsou využívány pro projektovou a posudkovou činnost.
Výsledkům sčítání se budeme věnovat v dalších dnech ještě detailněji.