220 metrů od vrcholu hory a katastrofy. EasyJet uzemnil kvůli chybě při přiblížení pilota
Na palubě A320neo společnosti easyJet z Basileje. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Tragédii zabránil automatický systém.
Tragédii zabránil automatický systém.
Je bezva vidět, jak se to má správně řešit. Bohužel u nás a letu SW na Skyros to je jedno i ÚCL. Když se člověk zeptá na MD, jestli jim postup, jakožto nadřazenému orgánů, přijde v pořádku, tak vám s velkou slávou napíšou, že ano.
Popravdě mě dost dráždí způsob jakým tuhle událost prodal bulvár, protože v letectví je zásada, že pokud se posádka samoreportuje, tak je krytá a nikdo nebude ven tahat jejich identitu a vláčet je po novinách (protože to další jen odrazuje od samoreportování). Odkrytí se může stát až jedině při obvinění a veřejném řízení. Je to opak toho čemu se říká bezpečnostní kultura, tedy vědomí si toho, že i já můžu udělat kardinální kravinu a chyby sekám den co den, nahlásím se abych pomohl ostatním se toho vyvarovat a ostatní to respektují, protože zítra to mohou být oni kdo něco podělá.… Číst vice »
A takhle my si tady zijeme v tom nasem leteckem Smart….pardon smradecku.
Zatimco v civilizovanem svete se podobne situace resi takto, u nas staci byt sefpilotem a rict, ze prece system uspesne zafungoval, tak kde je problem.
ETCS na železnici má větší autoritu než strojvedoucí – nejen že nedovolí omylem projet Stůj!, ale projetí nedovolí i kdyby strojvedoucí sám sebevíc chtěl. Proč v letectví také není nějaký podobný systém nadřazený pilotům, a který když by detekoval událost jako v článku tak by pilotům vypnul řízení, s letadlem vystoupal do bezpečné výšky a teprve tehdy pilotům řízení vrátil?
Máte na mysli něco takového?
https://edition.cnn.com/2019/04/30/politics/boeing-sensor-737-max-faa/index.html
takze vystoupa do bezpecne vysky – dobre. a co kdyz mezi tim letadlem a tou bezpecnou vyskou bude jine letadlo?
takze rovnou srazite 2 letadla?
tyhle dve prostredi jsou nesrovnatelna – etcs ma tu moc v tom, ze … zastavi. nemeni vam smer, nezrychluje. jen zastavi a zbytek systemu zaridi ze zastavi i vlaky za vama.
ve vzduchu nic takoveho nejde – vedle vas mize byt letadlo, nad vama muze byt letadlo. to letadlo (legalne) nemusi byt vubec na spojeni, nemusi mit vubec odpovidac – ale vy byste do nej proste nastoupal a sejmul tak pro jistotu oba?
Přesně tak, naprosto nechápu, proč v letectví nefunguje taky třeba generální stop, který na železnici zabránil už nejedné nehodě! (pro jistotu: ironie)
Srovnáváte dvě věci, které srovnat fakt nejdou.
Protože vlak jen zůstane stát i když systém vyhodnotí něco chybně. Mimo zpoždění se nic nestane, ale pokud vyhodnotí systém něco špatně u letadla, tak může skončit na prach na zemi. to, že se systém nadřadil už se párkrát hodně nevyplatilo a nebylo to jen u Maxů.
Srovnáváte nesrovnatelné. Zabezpečovač typu ETCS jednak má detailní informace o dění stejně jako strojvedoucí a jeho zásah je jedinou bezpečnější cestou, tedy zastavit.
Letadlo nemůžete zastavit. Naopak musíte udělat nějakou impulzivní akci, kde je potřeba spousta výkonu motorů, strmé stoupání do nějaké bezpečné výšky (tu musíte vyčíst z přibližovacích map), přičemž GPWS nemá žádné jiné informace, než že se blíží terén.
Kromě toho existuje věc jako falešné GPWS hlášení, třeba když někdo ruší GPS… Asi by nebylo dobré „pilotům vypnout řízení“. Je to příliš komplexní prostředí na jednoduchá rozhodnutí.
Já si hlavně nejsem jist, že chápete ETCS zcela správně.
Dovolí a dovolí.
Jo pokud se podaří rozjet blbě svěšený vlak, tak jede a vagony nebrzdí, při zásahu nouzové brzdy pro jistotu přestane brzdit i EDB.
No jo, to ovšem nemá nic společného s ETCS, že. Protože ani strojvedoucí ani nic jiného pak nemůže ovládat brzdu vlaku. Zkouška brzdy se nedělá pro srandu králíkům.
Keď ide o to, dostať ten dopravný prostriedok do bezpečného stavu, tak na železnici stačí zabrzdiť. V letectve je nutné najprv vybrať vhodnú plochu (letisko s dosť dlhou dráhou), potom tam bezpečne pristáť s ohľadom na inú premávku a napríklad pracovné stroje (napr. snežný pluh) na dráhe a až potom zabrzdiť.
Trošku „vyšší dívčí“…
Proto tvrdím, že srovnávat piloty a strojvedoucí je nemožné, přesto se mnozí strojvedoucí (zejména pantátové z Federace strojvůdců) chtějí srovnávat s piloty…
V článku je psáno, že to letěl A320 a že na palubě bylo 190 lidí. To se myslí i včetně posádky? Protože neznám konfiguraci A320 pro více jak 186 lidí.
Mate tam napsano lidi, tzn. zde je to soucet vsech osob na palube vcetne posadky. Na druhou stranu je zvykem psat o cestujicich, pak se vetsinou mysli pocet bez posadky (pripadne se to rozdeli na rekneme 184 cestujicich a 6 clenu posadky..)
Myslím, že to mohlo být 186 PAX + 4 infanti 🙂
Lidé chybují. A je to normální. Kdyby chyboval řidič autobusu, umře dost lidí. Když chybuje pilot, nic se nestane. A proto by se lidi neměli bát létat.
Solidní blábol 😀
To je ale blábol… Z pilotních chyb zemřelo lidí už docela dost. Ano rozhodně méně než na silnici, ale tvrdit, že se nic nestane je docela chucpe.
No, point máte oba 🙂 – Umřelo tolik lidí kvůli pilotovanému letu do terénu, že nám „příroda dala“ (E)GPWS a díky tomu je to zas o kus bezpečnější než ty autobusy… 🙂
Aj autobusy majú dnes elektronické systémy, ktoré znižujú riziko nehody kvôli chybe vodiča
tak řidič autobusu se bude muset sakra snažit, aby sebou vzal celej bus (cca 50 lidí). zatímco ve vzduchu (a v ponorce) je to většinou konečná pro všechny.