Stávka francouzských železnic na vlastní kůži. SNCF jako jednotka chaosu
Redaktor deníku Zdopravy.cz líčí zkušenost se stávkující francouzskou železnicí. Když jsem v lednu rezervoval jízdenky pro cestu vlakem napříč Francií,
Redaktor deníku Zdopravy.cz líčí zkušenost se stávkující francouzskou železnicí.
Když jsem v lednu rezervoval jízdenky pro cestu vlakem napříč Francií, jen stěží jsem mohl tušit, jaká operace mě tři měsíce poté čeká. Na cestu totiž vyšel termín jednoho z tradičních francouzských národních sportů: stávkování. Možná mě měl varovat pátek třináctého.
Letos francouzští železničáři, kterým se například nelíbí, že by strojvedoucí měli nárok na důchod později než v 52 letech, naplánovali vlnu stávek a tak k jízdnímu řádu vyšel i stávkový kalendář, v které dny vlaky pojedou a v které ne. Na pátek 13. dubna i další sobotu vyšla stávka.
Dva týdny před odjezdem jsem začal u francouzského státního dopravce SNCF řešit, jak změnit termín. Online koupená jízdenka nabízela možnost změny rezervace, ovšem za ne příliš lákavých podmínek: polovinu ceny jízdenky by mi strhli jako poplatek a doplatil bych rozdíl v ceně jízdenky koupené v lednu a teď. Výsledek: pro pětici jízdenek doplacení 300 eur.
Představa, že kvůli stávce budu ještě doplácet, mě patřičně namíchla. Napsal jsem tedy nejprve na mail uvedený v kontaktech. Přišla odpověď, že do 48 hodin odpoví. Dva dny uplynuly a nic. Zkusil jsem tedy poprosit o radu Evropské spotřebitelské centrum, které mě odkázalo na speciální stránky SNCF ke stávce a vysvětlilo, že stávka nezakládá důvod ke kompenzaci.
Na stránkách bylo napsáno jasně: zdarma změníme do 30. dubna jízdenky. Jenže na online správě jízdenky stále nic takového nešlo. Zkouším tedy další pokus o kontakt, tentokrát přes facebook. Tady jsem se kupodivu dočkal reakce rychle, asi za den a půl. Zkopíroval jsem jim větu z webu, že změna jízdenky je v případě stávky zdarma a požádal rovnou o změnu. Odpověď mě překvapila. Místo rady jsem se dočkal dotazu, kde jsem na jejich webu text o tom, že změna je zdarma, našel.
Poslal jsem odkaz a jejich odpověď po dalším promarněném dni zněla, že nic takového tam není. Prostě to vymazali. Několikrát jsem raději vymazal již rozepsanou až příliš upřímnou odpověď a zeptal se, zda to myslí opravdu vážně, že mám platit za jejich stávkující personál.
Čas odjezdu se blížil a má nervozita rostla. Odpověď přes facebook znovu překvapila. Prý jde lístek měnit zdarma, ale jedině přes telefon. Nastudoval jsem tedy tarif volání do zahraničí a usoudil, že je lepší vyhodit pár stokorun za jistotu toho, že nebudu kupovat další jízdenky znovu bez náhrady. První pokus jsem vzdal po pěti minutách čekání. Napsal jsem vytočený znovu přes facebook, tam se mi dostalo rady, jak se dostat rychle na anglické menu. Druhý pokus jsem byl trpělivý a po deseti minutách se konečně ozvala operátorka. Vše vypadalo nadějně, lístek změněn asi za deset minut. Jenže vyhráno ještě nebylo, na konci se ozval zásadní dotaz: pane, jste ve Francii? Lístek si musíte vyzvednout na nádraží do středy (volal jsem v pondělí). Ne, mailem to nejde, musíte zavolat zítra znovu.
Úterý další pokus. Tentokrát spojení s operátorkou za tři minuty, za 15 minut celá transakce hotová. Lístky do mailu najednou šly poslat.
Střih o dva dny později. Sedím ve vlaku z Lyonu do Barcelony. Před dvěma hodinami mi přišel mail s odpovědí na můj dotaz ohledně změny jízdenky kvůli stávce. „Jízdenku můžete kdykoliv vyměnit na nádraží zdarma.“ Ve vlaku sedím přes tři hodiny a ještě nepřišel ani průvodčí….
(Poznámka: průvodčí na palubě nakonec byli. Dokonce dva. Celou dobu v bistro voze, jen před příjezdem do stanice se jeden odebral jít oznámit cestujícím, kam vlak přijíždí)