238 kilometrů protihlukových zdí podél železnice. Růst zpomaluje, SŽDC otestuje další nízké clony
Celková délka protihlukových stěn na české železnici loni znovu stoupla, oproti minulým letům ale jen nepatrně. Za deset let se
Celková délka protihlukových stěn na české železnici loni znovu stoupla, oproti minulým letům ale jen nepatrně. Za deset let se délka stěn, které nemají rádi zejména cestující a které vznikají často na bizarních místech, téměř zdvojnásobila.
Vyplývá to z dat organizace IODA, která se zabývá dopravními statistikami a data získává žádostmi od SŽDC podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle ní je okolo tratí SŽDC 238 kilometrů protihlukových stěn, ještě v roce 2008 to bylo 126 kilometrů. Loni ale přibyl jen necelý kilometr stěn.
Délka stěn je započítána za každou stranu tratě zvlášť, protože ne vždy jsou z obou stran. Pokud jsou tedy někdy kilometr po obou stranách, jsou počítány jako dva kilometry.
Protihlukové stěny na české železnici vadí často nejen cestujícím, ozvali se i hasiči, že jim komplikuje příjezd k případné nehodě. Vznikají navíc na místech, kde na první pohled chrání od hluku maximálně les. SŽDC se odvolává na zákon o ochraně veřejného zdraví a limity hluku z roku 2011.
„Klasické protihlukové stěny přitom nejsou jediná opatření pro ochranu před nepříznivými účinky hluku. V provozním ověřování máme kolejnicové absorbéry, které se upevňují přímo na kolejnice a působí co nejblíže zdroji hluku,“ řekl mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Podle něj se současně provádí opravné broušení kolejnic, které má postupně přecházet v preventivní broušení kolejnic. „Měřením hluku bylo nedávno prokázáno, že v případě broušení může dojít k redukci hlukové emise až o 7 decibellů. Zajímavé a přitom velmi příznivé je, že největší pozitivní efekt se projevil u nejhlučnějších typů vlaků – starých rychlíků a nákladních vlaků,“ dodal Illiaš.
Správci kolejí zatím na dvou úsecích testují zavedení takzvaných nízkých protihlukových stěn, které chrání hlavně hluk od styku kola a kolejnice. Jde o trať v Praze – Hlubočepech a Tetčicích. Podle Illiaše loni v Tetčicích ověřovali účinnost takového protihlukového opatření. Účinnost čtyři roky po výstavbě se podle něj snížila jen nepatrně v rámci tolerance. „Největšího efektu je dosahováno za situace, kdy je trať vedena na náspu a převážně nízká zástavba typicky rodinných domků je situována spíše pod tratí. Pro odpovídající útlum a krajinotvorný ráz hledáme právě taková místa v síti SŽDC,“ dodal Illiaš.
Podle něj i přes určitá omezení chtějí železničáři takové stěny dál podél tratí stavět, ve výhledu je i provozní ověřování u vícekolejných tratí oboustranně.
Ze statistik je patrný trend, že v posledních letech růst nových stěn zpomalil. SŽDC současně upozornila, že u nás jsou protihlukové stěny jen u 2,5 procent tratí. „Pro porovnání v Německu je to 5,1 procent, což je více jak jednou tolik,“ dodal Illiaš.