Už to není priorita. Úřad po kritice odsouvá plány na kamerovou kontrolu strojvedoucích
Drážní úřad se ohradil proti tomu, že by kamery byly jen kouřová clona před problémy.
Drážní úřad (DÚ) po jednání s prezidiem Federace strojvůdců zatím upustil od svých plánů zavést částečný kamerový dohled na strojvedoucí. „Zúčastněné strany se shodly, že monitoring v kabině strojvedoucího v této či obdobné podobě nepovažují v současnosti za prioritní téma k řešení,“ uvedla pro Zdopravy.cz mluvčí DÚ Pavlína Straková.
O možnosti zavedení kamerového dohledu hovořil ředitel úřadu Jiří Kolář na tiskové konferenci v únoru. Měl být součástí boje s nepozorností strojvedoucích.
Už tehdy připustil, že plný kamerový dohled v kabině nemusí v Česku projít kvůli GDPR. „Zvažujeme tak kamerou sledovat pouze ruce. Nemusíme navíc sledovat celý průběh jízdy, zajímá nás jen záznam minutu před a minutu po projetí návěstidla,“ popsal šéf Drážního úřadu s tím, že tuto možnost představí ministru dopravy.
Federace strojvůdců (FSČR) se proti Kolářovu návrhu tvrdě vymezila. Základní organizace FSČR v Praze zaslala na DÚ dopis, podle kterého je snaha zavést kamery pouze kouřová clona, mající za cíl zakrýt neochotu Drážního úřadu zabývat se reálnými problémy práce strojvedoucích, které mohou stát až za vznikem mimořádných událostí.
Jen kouřová clona zakrývající nečinnost Drážního úřadu, kritizují strojvedoucí návrh na kamery
To však úřad odmítá. Postihování strojvedoucích podle něj není jediným opatřením směřujícím k minimalizaci mimořádných událostí. „Je však nutné konstatovat, že ani po zavedení výhradního provozu plné verze ETCS na 653 km sítě, což představuje více než 40 % výkonů na síti Správy železnic, nedošlo prakticky k žádnému poklesu počtu těchto mimořádných událostí,“ konstatuje DÚ.
Úřad se tak proto snaží podle slov své mluvčí hledat další cesty, jak těmto situacím předcházet. „Byly a nadále jsou prováděny státní dozory v místech s opakovaným výskytem těchto událostí, na které navazují opatření provozovatele dráhy. V současné době se vedle kontrolní činnosti zaměřujeme také na odbornou přípravu a výcvik strojvedoucích, a to jak nových, tak i stávajících,“ vyjmenovává v reakci na otevřený dopis DÚ.
Důraz na ETCS
Na jednání federace s DÚ se podle mluvčí dohodlo, že místo zavedení kamer se bude nyní intenzivně řešit spíše proces sjednocování požadavků a řešení dalších funkcionalit ETCS tak, aby bylo možné pracovat s již odhalenými nedostatky a aby celý proces nápravy netrval neúměrně dlouho.
„Zároveň byla vyjádřena podpora sledování výkonu směn strojvedoucích napříč Evropou, na kterém český Drážní úřad spolupracuje s dalšími evropskými státy. Základem je v naší republice aplikovaný monitoring licencí strojvedoucích, který by mohl být do budoucna rozšířen i do dalších oblastí, než je pouze samotná doba řízení drážního vozidla,“ uzavřela mluvčí Pavlína Straková.
Efekt pozorovatele
Do debat o zavádění kamerového systému vstoupil nedávno i názor odborníků. Experti na dopravní psychologii z českého Centra dopravního výzkumu (CDV) označili plán na kamery na stanovišti za krok zpět, který může zvýšit stres strojvedoucích.
„Neustálý kamerový dozor bude, podle našeho názoru, představovat především další stresový faktor působící na strojvedoucí. Bude jim vytvářet ještě více nepřirozené a hostilní pracovní prostředí a snižovat jejich lidskou důstojnost,“ napsala za tým psychologů CDV Veronika Kurečková. Argumentuje například takzvaným „efektem pozorovatele“.
„Jakmile člověk ví, že je sledován / středem pozornosti, podvědomě mění své chování, ve smyslu nějaké role, nebo „aby to vypadalo“, že dávám pozor. To ubírá část mentální kapacity člověka. Kamera tak paradoxně odvádí pozornost od řízení a bezpečnost jízdy se může zhoršit,“ vysvětlila Kurečková.
Proti plánům na zavést kamery protestují i slovenští strojvedoucí. Petici proti tamnímu návrhu podepsalo už přes 1500 z nich.