Rakouské dráhy verbují české strojvedoucí, lákají na čtrnáct platů
Všeobecný nedostatek strojvedoucích v Evropě vede velké dopravce k tomu, že pořádají nábory i v zahraničí, a to bez ohledu
Všeobecný nedostatek strojvedoucích v Evropě vede velké dopravce k tomu, že pořádají nábory i v zahraničí, a to bez ohledu na partnerství s místními dopravci. Na české území se aktuálně vydaly, zřejmě poprvé takto otevřeně, Rakouské spolkové dráhy (ÖBB), které zde na pracovních portálech lákají české strojvedoucí. Pozici překládají jako řidič/ka poháněcích vozidel. Na dotazy deníku Zdopravy.cz ÖBB nereagovaly.
„S přetahováním námi vyškolených odborníků včetně strojvedoucích se setkáváme trvale. Jedná se především o tuzemské společnosti, ale víme i o odchodech do zahraničí, například do Rakouska nebo Německa,“ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Podle něj výchova strojvedoucího trvá nejméně rok a je finančně náročná. Dráhy ani odbory přesnou statistiku odchodů strojvedoucích do Německa a Rakouska nevedou. „Lze se ale domnívat, že jsou jich řádově maximálně desítky,“ uvedl mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček.
Rakouské dráhy přitom platí za jednoho z nejlepších zaměstnavatelů v oboru. V tuzemsku lákají mimo jiné na podpisový bonus 3000 eur, plat 2265 eur měsíčně s tím, že si strojvedoucí ročně přijde na 14 měsíčních platů, k tomu další výhody ve výši 600 eur měsíčně a důchodové pojištění. V přepočtu tak hrubý měsíční plat činí asi 75 tisíc, za rok se násobí čtrnácti. Za práci v noci je příplatek 25 procent. Český strojvedoucí je v základu na necelých 60 procentech, Federace strojvůdců uvádí průměrný měsíční plat strojvedoucího u ČD 42 tisíc.
Pracovní trh je přitom na první pohled relativně prostupný. „Pokud někdo vlastní licenci strojvedoucího, opravňuje ho to k řízení drážních vozidel ve všech členských státech EU. Podmínkou však je absolvování místního školení dopravce,“ říká mluvčí Drážního úřadu Martin Novák. Takové školení trvá u ÖBB šest týdnů, v Německu se počítá na měsíce. Hlavní překážkou je zřejmě jazyk. Rakouské spolkové dráhy vyžadují znalost na úrovni B1. Němčinou vládnou především strojvedoucí, kteří z České republiky zajíždějí do sousedních zemí, například do Drážďan, Vídně nebo Lince.
Například Petr Šimral z Metrans Rail o úspěchu rakouských inzerátů právě z jazykových důvodů pochybuje. „Německy hovořících strojvedoucích na úrovni státnice B1 je velmi malý počet a jejich počet stále klesá. Světem vládne angličtina, němčina se v České republice učí málo a český školský systém není schopen naučit němčinu tak, aby byla na úrovni státnice,“ je přesvědčen Šimral. Podle něj tak na trhu nastává přetahovaná o maximálně 150 hotových strojvedoucích. „Zatím se nejeví, že bychom si s DB a ÖBB konkurovali ve strojvedoucích, určitě jsme ale vystaveni konkurenčnímu boji vůči ostatním zahraničním dopravcům, ostatně úplně stejně jako strojvedoucí ČD, ČD Cargo, LTE nebo ITL,“ doplnil Šimral.
Dopravci rovněž upozorňují na vysoké životní náklady v Rakousku. Práce tam je tak vhodná nejspíš především pro mladší ročníky, ochotné pendlovat mezi oběma zeměmi. Nadstandardní je nicméně následné důchodové zajištění.