Michal Jurka vede Skansku na českém trhu v poněkud schizofrenním období. Zatímco v privátních zakázkách je firma úspěšná, u veřejných zakázek na dopravní stavby ji reálně hrozí, že nebude mít co stavět.

Jak hodnotíte aktuální situaci na stavebním trhu?
Nebál bych se to nazvat dlouhodobou krizí. Jedinou výjimkou byl rok 2015, kdy se finišovalo s čerpáním evropských peněz, jinak je to špatné. Zvláště, pokud se bavíme o dopravním stavitelství. V pozemních stavbách je situace lepší.

V posledních velkých soutěžích na ŘSD nebo SŽDC nejste ani jednou cenou nejlevnější. Nemáte obavy, že z desítek miliard na dopravní stavby nebudete mít ani korunu?
Máme jasnou strategii. Nechceme jít nikdy do žádné zakázky, která pro nás bude ztrátová. Nabízet se pod cenou jen kvůli tomu, abychom si udrželi zaměstnanost je podle nás to nejhorší, co se může stát. Je to jen takové vytloukání klínu klínem.

Jak lidé přijímají informace, že jste nevyhráli vekou zakázku?
Je to těžké vysvětlil, zvláště v době, kdy vidí, že občas se neudrží i naše konkurence, která také mluví o tom, že nejde pod cenu. Máme ale výhodu, že jsme flexibilní a můžeme přesouvat lidi mezi stavbami. V podstatě tak rozmach zakázek v privátním sektoru pomáhá řešit nedostatek práce u veřejných zakázek. Přesto musíme letos po dlouhé době propouštět.

Kolika lidí se propuštění dotkne?
Do konce roku jde o 120 lidí, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou. Jde o propouštění napříč všemi profesemi. Podle kolektivní smlouvy a počtu let, které u nás odpracovali, dostanou až sedm platů odstupného.

Část zaměstnanců pracuje v zahraničí, nebylo řešením je přesunout tam dočasně?
Máme několik desítek lidí hlavně ve Skandinávii, kde jsou s nimi spokojeni. Propouštíme ale profese, které by se tam neuplatnily.

Propouštíte v době, kdy si stavební firmy stěžují na nedostatek lidí, nebojíte se, že vám budou chybět?
Vývoj v oboru nám nedává naději, že pro ně budeme mít v příštích letech práci. Od kancelářských profesí po dělníky. Myslím, že podobný vývoj čeká i jiné podobně velké firmy, jen to u nich nebude tolik vidět, u nás je podíl vlastních lidí k obratu větší..

Fenoménem posledních velkých tendrů na dopravní stavby je příchod zahraničních firem, které tu nikdy nestavěly. Jak je vnímáte?
Nabízí ceny, za které je nereálné tady stavět. V zemích, kde působí, bojují s úbytkem práce a myslí si, že ji najdou zde. Neměl bych s jejich příchodem problém, kdyby přišli se zkušenými zaměstnanci, ale obvykle je tady pouze zastupují advokátní kanceláře. Stát přitom ze stavby obchvatu Třince ví, jaký problém s nízkou cenou a zahraniční firmou může být. Bohužel vůle to změnit je minimální. Mohou přijít prakticky bez referencí a vyhrát. A to i ze zemí mimo Evropskou unii. Na druhou stranu jejich příchod je i tak trochu chybou celého českého trhu, hlavně velkých stavebních firem. Do tendrů přichází většinou ve sdružení se středně velkými českými firmami, které hledali cestu, jak fungovat na velkých stavbách a my jim tuto možnost nedali.

K čemu podle vás jejich působení povede?
Mohou nastat dva scénáře: zjistí, že za ty ceny to postavit nejde a odejdou od rozdělané stavby. Nebo prodělají obrovské peníze. A mezitím skončí řada menších tuzemských dodavatelů, kteří pro ně budou dělat.

Vás také oslovili?
Ano, ale nedohodli jsme se na ceně. My jsme teď ve stavu, že spíše vyčkáváme, co bude dál.

Dlouho se mluví o tom, že někdo z první desítky vypadne a odejde z trhu…
Myslím, že teď je ta situace blíž, než dříve. Když vidím některé nabídky konkurence, jsem si jist, že to někdo finančně nevydrží, zvláště když vidím, jaké ztráty mají už teď. I proto si myslím, že na současném postoji nejít do ztrátových zakázek můžeme vydělat, kapacita pak bude chybět. A na to chceme být připraveni.

Čekáte další vlny, kdy bude příliš mnoho práce a pak zase málo?
To je bohužel problém celého oboru. Místo toho, aby stát rozvrhl peníze rovnoměrně do jednotlivých let, jsou velké výkyvy a to ničemu nepomáhá, špatně se plánují kapacity. Bohužel, toto je stále hlavně dědictví zastavené přípravy staveb z dob ministrování Víta Bárty.

Jak se tváří vaši nadřízení na reporty z českého trhu?
Zatím jsou čísla dobrá a jsme v plusu, máme velké zakázky získané v minulých letech. Současné problémy na trhu se projeví až za několik let. Máme štěstí, že není v potížích celý trh, rezidenční a komerční development vykazuje skvělé výsledky. Cenové války naštěstí znají z jiných zemí, zažily je v minulosti třeba v Polsku nebo ve Skandinávii. Zadání je jasné, nejít do ztrátových projektů.

Michal Jurka (39) vede Skansku v Česku a na Slovensku od loňského září. Do té doby působil jako výkonný viceprezident polské Skansky. Do Skansky nastoupil v roce 2002, působil ve výrobě a různých manažerských pozicích. V české a slovenské Skansce se později stal ředitelem divize Zdroje. Ve společnosti Skanska Polsko byl v poslední době zodpovědný za dopravní stavitelství ve středním a jižním regionu země a betonové provozy.

 

 

Tagy Michal Jurka Skanska

Žádné komentáře