Naděje pro české dopravce: EP odmítl v mezinárodní dopravě mzdovou směrnici
Evropští dopravci zřejmě nebudou muset dodržovat v mezinárodní dopravě mzdová a pracovněprávní pravidla podle země, kudy zrovna jejich stroje projíždějí.
Evropští dopravci zřejmě nebudou muset dodržovat v mezinárodní dopravě mzdová a pracovněprávní pravidla podle země, kudy zrovna jejich stroje projíždějí. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu TRAN v pondělí totiž rozhodl, že se na mezinárodní dopravu nebude plošně uplatňovat směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí. Rozhodnutí už pravděpodobně nepůjde do pléna parlamentu, nýbrž jako stanovisko bude základem pro dialog s Evropskou komisí a Evropskou radou. Výbor jej přijal výraznou většinou.
„Vynětí mezinárodní dopravy je to, oč už rok jako sdružení usilujeme. Tyto přepravy jsou pro náš průmysl a obchod klíčové. Nemáme vyhráno, ale zdá se, že si europoslanci uvědomili, jaké komplikace a administrativní zátěž by plná aplikace směrnice přinesla,“ reagoval prezident sdružení českých silničních dopravců Česmad Bohemia Vladimír Starosta.
Vynětí mezinárodní dopravy ze směrnice znamená, že se na řidiče kamionů nebudou vztahovat pravidla pro vysílání pracovníků, která požadují mimo jiné, aby firmy vyplácely svým zaměstnancům v cizině takovou odměnu, která by byla v souladu s předpisy konkrétní země.
Dopravci argumentovali tím, že řidič může během jediného dne projet hned několika zeměmi. A pokud by měl dodržovat všechna pravidla, například co se týče odpočinku nebo odměňování, bylo by to administrativně téměř nezvládnutelné. Navíc by to firmám zvedlo náklady, neboť by musely vyplácet i zahraniční minimální mzdu. Do ní se přitom nezapočítávají české diety.
Vyjmutí mezinárodní dopravy podporoval i místopředseda parlamentu Pavel Telička. „V pondělí se nám podařilo odhlasovat vyvážený výsledek, který je i nadále solidně tržní a pro české dopravce více než přijatelný,“ uvedl.
Rozhodnutí výboru ale není úplným vítězstvím dopravců. Podle nich obsahuje také problematické věci, jako je zákaz výkonu týdenního odpočinku v kabině vozidla mimo vybavená parkoviště, zrychlení obměny záznamových zařízení ve vozidle za tachografy nové generace, nebo třeba snížení hranice ze 3,5 na 2,4 tuny pro platnost nařízení o dobách řízení a odpočinku u nákladních vozidel.
V působnosti směrnice o vysílání pracovníků zůstane i takzvaná kabotáž, tedy přepravy mezi dvěma body v cizí zemi a první a poslední míle u kombinované dopravy. To ale není zásadní problém českých dopravců, západoevropským dopravcům takto „nekale“ konkurují především Rumuni, Poláci či Litevci, kteří často dlouhé měsíce pendlují jen v zahraničí.
Podle Teličky jednotná pravidla vyřeší problém jednostranných kroků některých zemí, například Německa nebo Francie, které už sáhly k ochranářským opatřením. Zatím svá pravidla, například o minimální mzdě, úplně důsledně nevymáhají.