Infrastruktura Železnice Zprávy

Zeměměřiči mapují území pro VRT mezi Prahou a Lovosicemi

VRT Praha - Drážďany, vizualizace. Pramen: Správa železnic
VRT Praha - Drážďany, vizualizace. Pramen: Správa železnic

Příprava vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan pokročila ke sběru geodetických dat v úseku Praha –⁠ Lovosice. Zeměměřiči začali s podrobným mapováním terénu, oznámila Správa železnic. Nejde přitom o vytyčování vlastní stavby, ale o sběr podkladů, ze kterých nová trasa nakonec vzejde.

Mapuje se výrazně širší území, než jaké zabere budoucí stavba. Umístění nové trati z pohledu stavebního zákona bude muset projít územním řízením. To bude ale následovat až po procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA).

„Včasnou prací geodetů získá Správa železnic mapové podklady v podrobnosti nejen pro samotnou studii, ale současně i pro všechny další fáze přípravy,“ uvedl šéf SŽ Jiří Svoboda.

Ve spolupráci s Němci pak připravuje Správa železnic přeshraniční úsek Ústí nad Labem – Drážďany, jehož součástí je i stavba 26 kilometrů dlouhého tunelu pod Krušnými horami. Vůbec poprvé hledají němečtí a tuzemští správci železnice společně v jedné zakázce dodavatele. Německá společnost DB Netz a Správa železnic vyhlásily tendr na projektové řízení pro vysokorychlostní trať Drážďany – Praha.

Prvním zprovozněným úsekem má být nicméně právě část mezi Prahou a Lovosicemi. Ta patří do takzvané sítě core network, která má být podle Evropské unie hotova do roku 2030. Zda se Správě železnic podaří termín dodržet, není vůbec jisté.

52 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Emanuel Šíp

Tak doufám, že zeměměřiči budou také mapovat trasu od Roudnice směrem k Letišti VH, což je pořád možná varianta, která má být posouzena studií proveditelnosti pražského uzlu. Nebo se zase nebude chtít (jako v případě studie proveditelnosti Praha – Drážďany), a pak se bude argumentovat, že to nejde, protože se spěchá?

Luděk S.

Dobrodruzi! Vydávat se tam, kam ještě lidská noha nevkročila. Snad nebudou v okolí Bohušovic snědeni lidojedy a pomohou zaplnit bílá místa na mapě.

Stredocech

Firma co neumí jet na letiště 50 km/hod chce něco stavět? Co tam hulí?

Sitgestravel

Praha Liberec planuji kdy?

Jiří Šrámek

Bohužel asi nikdy. Liberec naše mocné vůbec nezajímá. Jsem z Liberce.

Martin

Bohuzel, stejne jako na Budejovice se nepocitalo s rychlymi tratemi, u te druhe na budejovice se prosadila modernizace, a konecne nekoho napadlo, ze by mohla byt alespon na 200km/h a tak se preprojektovava… Na Budejovice pak chybi nova trat Praha-Benesov, ktera diky VRT severni cestou bude jeste chybet nejakou dobu… Na Liberec je klicove zausteni do Prahy a nova stopa na Ml.Boleslav, libilo by se mi spojit to i s planovanym spojenim na Brandys n/L, tedy novou stopu Praha-Brandys-Ml.Boleslav jako rychle spojeni, pak modernizaci trate Ml.Boleslav-Mnichovo Hradiste- Svijany-Hodkovice, od Hodkovic tunel na Liberec… Casove Praha-Liberec pod 1h, asi 45min. pro… Číst vice »

PetrS

Ta Žitava přes pšonky neprojde 🙂

K.S.

A od čeho máme EU? Holt se kolem toho musí začít dělat dostatečné halo aby se to hlo, jenom bohužel s tím co máme za vládu je dost velká šance že se to zasune dole na spodek hromady.

...

Co by Budějovice daly za komunikaci jako je R10 + I/35…

Jiří Kocurek

No ony tam postupně povedou dokonce dvě dálnice. Jenže z každé je hotová zhruba tak půlka. Přitom by stačila jedna, ale musí být celá.

Miky

Budou ji mít, ale do Lince 🙂

Jirka

To nás trápit nemusí. VRT mezi Prahou a Lovosicemi se do 10 let nezačne. Vlak na Liberec ha ha, vždyť ta trať není ani v TEN-T, takže nemůžeme použít peníze, které posíláme do EU, aby jsme si je zpět mohli čerpat pomocí dotací.

K.S.

A proč by nemohla být v TEN-T? Možná ne ta hlavní, ale možná by se dala brát ta přes Jablonné, pokud se na ní dosáhne nižšího sklonu.

Jirka

Víte co je to TEN-T? Jedná se o transevropskou dopravní síť. Jedná se o evropské koridory a přes Liberec žádný nevede. EU řekla, že od příští EU sedmiletky (2021-2027) bude možné využít fondy jen na TEN-T.

K.S.

Vím, ale i tak nevidím důvod proč by se neměla do ní zařadit další trať. Jsme na křižovatce a máme tu o něco více realizovatelných směrů než kolik tu máme TEN-T tratí. Když se na síť podíváte, tak v prostoru ČR a SR je obrovské hluché místo. A to úplně zbytečně.

Jirka

Silniční koridor přes Liberec vede dále na Hrádek. Železniční povede bohužel přes Hradec do Vratislavi a to ještě kdoví kdy.

K.S.

Zopakuji, není důvod tu síť nedoplnit o další a další tratě. Spojení přes Liberec by spíš mělo napojovat Lužici a ne Slezsko, z tohoto pohledu by rychlejší trať z Hradce přes Náchod a eventuálně Valbřich smysl dávala. Navíc z Hradce se dá pokračovat na jih na Brod. Otázka je jestli by nás tam levněji nevyšla v tento moment dvojkolejka z Ústí na Mezilesí. s tím že se udělá trojúhelník na Brno a patřičný počet kolejí do Třebové. Ono totiž když se na železnici podívám „elektricky“, tak počet kolejí vstupujících do Třebové není shodný z počtem kolejí z ní vystupujících, což… Číst vice »

Jirka

Jenže nové vedení koridoru nebo nový koridor by musela schválit EU a Německo a v Německu by koridor nenavazoval na žádné velké město, navíc celý region Lužice se vylidňuje. Ani nechtějí dostavit silnici z Žitavy k A4.

K.S.

Dalo by se to tam myslím dostat jako trať primárně nákladní. Co se pak týče toho co s regionem Lužice, tak by se s tím vylidňováním něco dalo jistě dělat, ale muselo by se chtít.

Jirka

Na nákladní bude stačit tunel u Ústí pod Krušnými horami a i tam je to s ekonomickou návratností problematické. Osobní vlak v taktu 2 hodiny je dost málo + je tam ještě současná trať.

K.S.

Právě, tunel ekonomicky nemusí vycházet dobře, ale přeložky na současných tratích by vyjít mohly. Navíc je třeba počítat s tím že se má více dopravy přesunout na železnici a s tím že se Sasko asi pokusí v Elbethalu omezit vlakovou dopravu kvůli rušení klidu. Jinak by dávalo smysl posílení kapacity současné tratě přidáním kolejí, přesmykem na Pravobřežku a jednoduchá přeložka mapy. cz/s/doceraroke

Dušan

Tunel vyšel poměrem užitek versus náklady na hodnotě 1,3 – viz níže:
Nutzen-Kosten-Verhältnis
Barwert der Nutzen
1.535,0 Mio. €
Barwert der bewertungsrelevanten Investitionskosten
1.175,6 Mio. €
Nutzen-Kosten-Verhältnis (NKV)
1,3
https://bvwp-projekte.de/schiene_2018/2-045-V01/2-045-V01.html#h1_nutzen
Jenže germáni řeší POUZE tunel, který jim vyšel a počítají se spolufinancováním z CEF-z ve výši cca. 20-30% z uznatelných nákladů a sama VRT-ka do Prahy je už nezajímá…

Alibaba

Jednoduchá přeložka narazí těžce na EIA. A Němci chtějí útlum nákladní dopravy v údolí Labe.

Východočech1

Zajímavý námět….pokud Kłodzko – Ústí n.O., otázkou jsou sklonové poměry. Lichkov – Letohrad by vyžadoval rektifikaci, a tedy tunely (opět údolí Orlice obnáší poměrně ostré oblouky),. a jak udělat na Ústí průjezd Letohradem nebo kolem Letohradu, by byl problém. Do Třebové z Letohradu, pokud ovšem beru čistě v úvahu terén, tunel někde za zast. Dol. Dobrouč s obloukem s dost velkým poloměrem, ústící někde kolem Dlouhé Třebové…. .. Z Třebové do Brna zase by VRT vyžadovala množství tunelů, jelikož údolí Svitavy představuje oblouky s dost malým poloměrem….Ledaže by byla z Třebové dvoukolejná fakticky nová trať a stará opravená by se… Číst vice »

K.S.

Na sklony se hned mrknu, nebo spíš na normativy, pro ř. 363 je limit z Ústí do Mezilesí 1000t pro T4 a rozjezdu kdekoliv v úseku Letohrad-Lichkov. Problém je že až někam po Jablonné to vypadá na rovinku, ale mezi Jablonným a Lichkovem se stoupá asi o 115m Podle TTP je v předmětném úseku maximální sklon 12 promile. Takže to bude v něčem jiném, možná stavu tratě. Z Jablonného na Lichkov snad ani nějakou rektifikaci proto nedělat, pokud by měla ohrozit sklon. Naopak bych si uměl představit nějakou mezi Ústím a Jablonným. mapy. cz/s/janevucogo Dělat tunel v tom terénu kolem… Číst vice »

Východočech1

Ta odbočka z Ústí n.O, do Ústí n.O.- Město byla svého času i ve stádiu úvah, ale šla k ledu. Neznám detaily nových rozhodnutí či záměrů, tam je hemžský a oucmanický tunel na rektifikaci tratě Choceň – Ústí n.O. s tím, že údajně by nechali pro regionál a náklad starou trať, a z Ústí n.O,. pak nějak objezd Č. Třebové (z hlediska výluk a periodických oprav, aby se udržela kontinuita dopravy, to lze pochopit). Čili přibyla by ještě kolej ÚO – Č. Třebová (asi) – to s dodáním druhé koleje z Týniště do Chocně. S tou vodou mezi ÚO a… Číst vice »

Marian Kechlibar

Což o to, směrem od Liberce na sever je i Štětín a Svinoústí, dva důležité přístavy. Škoda jen, že tam na té polské straně není moc velké osídlení. Zielona Góra ani Gorzów nejsou žádné megalopole – a jinak je to vesměs pustý les.

Luděk S.

Kdy? Nikdy! Do Liberce jen po dálnici.

Vladimir

Je skoda, ze se podobnym tempem se neprojektuje smer do Mnichova. Podle me je duvod politicky, protoze neni mozne aby nejbohatsi nemecka, tedy republika Bavorsko a jeho hl. mesto Mnichov, melo drive slusne zeleznicni spojeni nez Berlin a to i presto, ze strategicky a prumyslove dava vetsi smysl postavit koleje do Mnichova. Samozrejme propojenini dvou hlavnich mest je dulezite, ale obava Berlinu, ze by se posilila pozice Bavorska je silna, mozna i silnejsi nez si myslime. Jak je to vlastne davno kdy bezely diskuze ze Bavori, jakozto nejbohatsi stat Nemecka, budou chtit byt zcela samostatny stat nezavysly na Berline.

Greta

Bavorské vládě je železniční spojení s Čechami zcela ukradené a nehodlá do něj investovat ani peníze ani úsilí.

K.S.

Jestli za tím tak nebude i přístup české strany, která je po této stránce neschopná. Jak dlouho ta trať mohla být a jak to trvá? Byl bych velmi rád, pokud bychom si přestali hrát na nějak specifické místo a začali postupovat nějak normálně, napojovat se na sousedy atd. místo toho abychom vymýšleli rovnáky na vohebáky rovnáků vohejbáků. Mnichov-Plzeň-Praha je součástí mnohem většího možného spojení z Mnichova do Varšavy. Břeclav-Brno-Třebová může být součástí spojení Vídně a Vratislavy. Břeclav – X – Havlbord -X – Pravobřežka může být další hlavní trať pro Severozápadně-Jihovýchodní spojení. Jenže to chce myslet v kontextu Evropy, ne… Číst vice »

Vladimir

Vyborna myslenka a je pravda, ze se musi myslet ve vetsich drahovych celcich, ktere nejsou pouze na uzemi CR. Je potreba i delat politiku EU a ne Ruskou, ci Cinskou. Treba i pravicova evropska trana ODS ma kumunistickou antievropskou vetev, kterou zastituje Zahradil. Takze kdyz jsou rozpory i ve jednotlivych stranach, jak nekdo muze proevropska strana delat Evropskou politiku, kdyz si neumi udelat poradek doma ve sve strane. Takto muzeme pokracovat dale po jednotlivych stranach a jejich vnitrnich rozporech..

Tomáš Gottschalk

Brusel a Berlín jedno jsou a nepřátelství z jejich strany je očividné. Vídeň je jiný případ. Tam si velmi úzkou spolupráci představit dovedu a bude určitě užitečná. Navíc vybudování pořádného spojení není na naší straně nic nákladného oproti jiným projektům. Z Vranovic do Břeclavi se po úpravách bude moct jezdit 2 kila, KNFB je taky rovná jak stuha. Aspoň bychom Rakušákům vyrovnali vlastní blamáž s dálnicí. Jejich A5 stojí, naše D52 nebude ani za 10 let. Nová zelená ministyně dopravy chce investovat do infrastruktury, tak uvidíme, jestli hrábne na Nordbah, která je fakt zoufalá. Jejich prioritou je teď dostavba tří… Číst vice »

K.S.

Nějak si nepřátelství EU a Německa nevšímám, jenom snad toho že chtějí aby se dodržovala dohodnutá pravidla a aby se peníze EU rozdělovaly podle pravidel EU, což je pochopitelné.

Co se Ferdinandky týče, tak ta se má v Rakousku rekonstruovat na 200km/h, jenom přesně nevím kdy k tomu má dojít, ale snad někdy v tomto desetiletí.

Luděk S.

Tak to bychom museli chtít. Jenže my nechceme. Takže buďme rádi za tu zadrátovanou jednokolejku pro rychlost AŽ 110 km/h a jízdní dobu do Mnichova 4,5 h. Kolem roku 2050. Nejdřív.

Tomáš

To je omyl, bavorskou vládu spojení na Prahu zajímá, ale na té federální úrovni to (zatím) nemá dostatečnou podporu.

Jirka

Ale vždyť se bude stavět z Plzně na západ. Nicméně jen 160 kmh.

Petr Šimral

Nikoliv. Úsek Nová Hospoda – Stod bude na 200 km/h.

Dušan

Odb. Blížejov – Domažlice bude taky na 200 km/h.

Tomas

Přesně tak. V Barovsku je spousta potenciálních zákazníků, VRT by umožnilo denní dojíždění a naše služby by tak byly levnější a konkurenceschopnější o cenu hotelů, letenek a půldenních diet. Za pár let po otevření takové VRT by je obchod tak rozjel, že by si toho všimli i statistici, který počítají HDP.

Jirka

Vzhledem k tomu, že se i výstavba v dlouhodobém horizontu plánuje na 160-200kmh, tak na VRT zapomeňte.

Vladimir

Tahle rychlost neni idealni, ale byl by to rapidni posun vpred a rozhodne by draha mohla konkurovat silnicni doprave. Skoda ze je planovana vystavba az na rok 2025.

R2R2

Jsem se domnival, ze je jiz celkem obecne znamo, ze Nemecko (spolkova vlada) nevidi duvod pro rychle zeleznicni spojeni s CR, nakonec neplanuji ani vylozene rychle VRT na trase Berlin-Drazdany, kde se pocita „jen“ s modernizaci na 200 km/h. O VRT stalo Sasko a to jen za predpokladu, ze to zaplati spolkova vlada, ktera se nechala nakonec premluvit jen kvuli doprave nakladni. V osobni doprave (dle meho nazoru opravnene) proste nevidi takovy potencial, ktery by ospravedlnoval vysoke naklady VRT, zejmena na novostavbu umoznujici vysoke rychlosti.

Alibaba

Považuji za správné, že přeshraniční doprava bude smíšená (OS + náklady). Pochybuji, že vlaky osobní dopravy budou jezdit častěji než 3 do hodiny. A na to by se čistě VRT podle mě neuživila, nákladní doprava prostě má benefity k ekonomice. A že pojedou vlaky osobní dopravy „jen“ 200 (230?) je už detail.

fensterglaser

……která má být podle Evropské unie hotova do roku 2030. Zda se Správě železnic podaří termín dodržet, není vůbec jisté.

Pane Šindeláři, tato premisa je špatná. To, že se tento termín nepodaří dodržet, je naopak naprosto jisté.

Tomáš Gottschalk

V r. 2030 už snad nebude ani EU.

K.S.

S takovými jako Vy asi ne.

Ale jestli EU padne, tak to nebude pěkné a ještě na ni budete s láskou vzpomínat.

Radovan Komínek

Stejně jako ve zprávě https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/96487301/tiskov%C3%A1+zpr%C3%A1va+ke+sta%C5%BEen%C3%AD.pdf/4fdecba8-e69a-4676-b21f-05ed0ec71499 není žádná zmínka o termínech pro EIA, DUR, DSP a soutěž na zhotovitele. Na stránce investora https://www.spravazeleznic.cz/vrt/vrt-drazdany-praha je mrtvo a téměř rok neaktualizované podklady, které jsou navíc ve variantách. Myslí se tato stavba skutečně ke zprovoznění v roce 2030? V porovnání s informacemi o jiných stavbách Správy železnic nebo Ředitelství silnic a dálnic tomu nic nenasvědčuje.

Tomāš

To je dobře, že tam nejsou… pak bychom totiž na ně v roce 20XX nadávali, proč to ještě nestojí, když přece podle informací z roku 20YY říkali, že to bude stát v roce 20ZZ. 🙂

Gejza

Tak to asi bude tím, že dosud nebyla dokončena a schválena studie proveditelnosti. Čili není rozhodnuto o výsledné variantě (a vlastně ani o tom, zdali bude vůbec stavba v posuzovaných parametrech realizována) a není tedy ani jasné, s čím se půjde do EIA a ÚŘ.

Dušan

Teď myslíte jen tunel nebo tu VRT Praha – Lovosice ? Co se týče té VRT-ky, tak tam ještě není schválená studie proveditelnosti, co si „cucala“ z prstu cca. 42 000 lidí denně mezi Prahou a Ústí nad Labem, momentálně je posledním dodatkem dodatek č.6 – viz níže: S ohledem na skutečnost, že v průběhu realizace díla došlo ke změně okrajových podmínek majících vliv mj. na fixní část podkladů zpracovávané dokumentace, zejména údajů převzatých z Vorplanungsstudie Eisenbahn-Neubaustrecke Dresden – Prag, Krebs+Kiefer, 2015, které byly vstupním podkladem dle čl. 4 přílohy č. 1 Smlouvy a v současné době již nejsou pro… Číst vice »

Janek Pospíšil

Ta studie měla být hotová už před rokem a půl a pořád to nevypadá, že by spěla ke zdárnému konci. Poslední šestý dodatek ještě beru, ale těch pět dodatků předtím je jen odsouvání nesplněných povinností na jindy (a jestli dobře koukám, tak je odsouvali i dost dlouho po tom, co už měly být odevzdané).
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/4966964/E618-S-1542_2017_Pal_Dodatek%201%20ze%20dne%2017.10.2017.pdf
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/10673907/E618-S-1542_2017_Pal_Dodatek%203%20ze%20dne%2015.1.2019.pdf
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/15153984/Dodatek%20%C4%8D.%205%20E618-S-1542_2017_PAL.pdf