Zakladatel letecké společnosti Norwegian Air Shuttle Bjørn Kjos se chystá necelé dva roky po svém odchodu z těchto aerolinek k novému návratu do oboru. Má stát u zrodu nové aerolinky, která propojí Evropu s USA a Kanadou.
O plánu informoval norský deník Dagens Nearingsling. Nová společnost se bude jmenovat Norse Atlantic Airways. Čtyřiasedmdesátiletý manažer do ní investuje 24 milionů norských korun (zhruba 62 milionů Kč). Do byznysu se pouští s Bjørnem Tore Larsenem, který bude majoritním vlastníkem dopravce. Firma si chce brzy jít pro peníze na burzu v Oslu. Kjos má mít ve firmě 15 %.
Larsen dosud vlastní společnost OSM Aviation, která funguje částečně jako personální agentura pro zaměstnávání pilotů a palubních průvodčí, firma vyrostla na podobné činnosti zejména v lodní dopravě.
Norský deník cituje Larsena, podle kterého si firma již zajistila několik Boeingů 787 Dreamliner pro takové lety. Těch je trhu nyní nadbytek, všech se například zbavují Norwegian Air Shuttle. Firma patřila mezi průkopníky nízkonákladového létání, koncept se ale zcela neosvědčil jako ziskový model. Dopravce měl ale také smůlu: doplatil na problémy s motory Rolls-Royce, kvůli kterým část flotily musela zůstat na zemi.
„Teď je velmi dobrá chvíle vstoupit zpět do tohoto byznysu,“ řekl Kjos. Ten chce na letech spolupracovat i s firmou, kterou původně vybudoval a která nyní žádá soudy o povolení reorganizace a odpuštění velké části dluhů. V plánu je začátek s dvanácti letadly. Podle Larsena vstupu na trh nahrává i situace s cenami pronájmů letadel.
Z pohledu běžného cestujícího jim asi člověk musí fandit, protože každá taková aktivita pomůže aspoň k nějakému tlaku na ceny směrem dolů. Jako asi každému mi to zní divně, ale tak ten člověk zná reálná čísla a umí si to spočítat. Opravdu stojí hromadu letadel lízingovek na zemi, posádky nemají práci – možná je opravdu prostor na takové projekty, kdo ví…
Provoz nízkonákladových aerolinek na dálkových letech je podle mě utopie… Většina evropských „lowcostů“ žije z dotací nebo z poplatků za služby, zavazadla… Čím delší lety, tím menší počet počet letů a tím pádem míň peněz za poplatky spojené s cestou…
A hlavně, u long haul je úplně jiný podíl nákladů, roste podíl paliva a klesá podíl nákladů na řízení a nákladů na letištích. Do toho navýšení nákladů na posádky (noclehy, diety, vyšší počet personálu). Jiné požadavky a potřeby cestujících. Na druhé straně nabídka tradičních dopravců, kde se dají sehnat letenky za velmi zajímavé ceny. Ekonomika nepustí…
Já si naopak dokážu představit, že lowcost model na transatlantických letech je možný, nejvhodnější letadlo pro takové lety je dle mého názoru A321NEO nebo pro delší dolet absolutně nejlepší bude A321XLR, vidím Wizz air jako hlavního průkopníka v tomto směru z letiště LTN až nastane správný čas.
ps nesrovnávejte Primeru (která to v minulosti zkoušela) s nesrovnatelně větším a silnějším hráčem jakým je Wizz.
Samozřejmě Wizz je jedním z nejsilnějších lowcostů v Evropě. S výše uvedenými letadly je hra poněkud jiná než s dreamlinerem, ale pořád jsou tu důvody (zmíněné Apexem), které značně limitují možnosti úspěchu aerolinky na poli long-haul letů.
Hlavne Norvegian- obrovská smola v podnikaní. Neustále trable 787 a Corona… hold škoda.
Navíc covid přišel v sobě, kdy se začínali lehce zvedat. Nedá se nic dělat…
A tu o Snehurce byste nemel?
Bjørn Kjos asi nezná rčení: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.
Spíš chce vydělat zase tu ztrátu která se mu přihodila u Norwegianu, nebo alespon z části a ví že v Evropě je příliš velká konkurence hlavně Wizz v Norsku