Doprava ve městě Trolejbusy Zprávy

Trolejbusy na letiště: Plán nebude zdržovat dlouhý proces EIA

Tříčlánkový trolejbus v Linci. Pramen: DPP, dokumentace EIA/VanHool
Tříčlánkový trolejbus v Linci. Pramen: DPP, dokumentace EIA/VanHool
Zavedení trolejbusů na pražské letiště je zase o něco blíž. Záměr nemusí projít zdlouhavým posuzováním vlivu na přírodu (EIA).

Plán Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na zřízení trolejbusové trati směrem na letiště doznal významného posunu. Pražský magistrát rozhodl, že záměr nemusí projít složitým procesem posouzení vlivu na okolí (EIA), který běžně trvá řadu měsíců. Vyplývá to ze závěrů zjišťovacího řízení, které byly zveřejněny v databázi EIA.

Plán se oficiálně nazývá Elektrifikace linky 119, nepůjde ovšem o „zadrátování“ celé trasy z Veleslavína na letiště. Nové trolejové vedení je navrženo v Evropské ulici, odkud budou troleje pokračovat ulicí K Letišti, kde u letištního Terminálu 3 na takzvané staré Ruzyni skončí.

Dále k Terminálu 1 a Terminálu 2 pojedou trolejbusy na baterie, na konečné v místě současného obratiště autobusů se dobijí. Na letišti má vzniknout pět dobíjecích stání s kontejnerovou měnírnou. Dopravní podnik počítá, že s budováním trolejbusové trati začne na začátku roku 2022 a skončí před koncem roku. Trolejbusy budou tříčlánkové, až 25 metrů dlouhé.

Záměr zavedení trolejbusů na letiště schválila rada hlavního města loni v září. Celkové náklady se odhadují zhruba na 900 milionů korun. Samotná infrastruktura má stát 225 milionů korun, dalších 80 milionů korun bude stát vybudování zázemí pro tříčlánkové trolejbusy v garážích Řepy. Největší částka pak padne na nákup velkokapacitních trolejbusů: dvacet kusů má vyjít na 600 milionů korun.

Dlouhé trolejbusy mají přinést vyšší kapacitu i ekologičnost dopravy. Prioritou nicméně i nadále zůstává železniční spojení na letiště. K jeho zprovoznění ale nedojde dříve než v roce 2028, i tento termín se dnes přitom jeví jako nesplnitelný.

Parciálních trolejbusů má přitom po Praze jezdit mnohem víc. Město chce společně s dopravním podnikem (DPP) elektrifikovat například autobusové linky číslo 131, 137, 176 a 191. Odhadované náklady jsou 1-1,3 miliardy korun, projekt by měl být uskutečněn po roce 2023.

132 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Lukáš

Proc vlastne autobus na letiste stoji na vsech tech zbytecnych zastavkach, jako Dedina, U hangaru, K letisti, Teminal 3 a ne jen Nadrazi Veleslavin – T1 -T2?

Martin

Neslouzi jen cestujicim, ale i zamestnancum letistniho arealu, na Dedine v Evropske je jen jedinou linkou, a Divoka Sarka je maly prestupni bod…

Petr Zdobinský

Scheinherr v akci – zatím v Praze nevymyslel dobrého vůbec nic …

robert

Trolejbus na letiště je kardinální volovina. Myslíme si to všichni, co na tom projektu děláme. Budou to vyhozené peníze.

Bergham

My na tom taky děláme a naopak si všichni myslíme že to je epicky suprovní.

robert

Suprovni prusvih

david

Pomalost v modernizaci a neustálá touha srovnávat naše platy stím co je na západ od nás,je příkladná v našich stavbách.O plánu výstavby rychlodráhy do Kladna kolem letiště se psalo už v minulém století,zatím co v Itálii se postaví za 1.rok most, v Troji nepostaví novou lávku pro pěší ani za 3.roky.Stavba dálniční sítě a rychlodráhy je opravdu dalším příkladem naší pracovitosti.

Kare Vojtíšek

Jde o pokus radních zakrýt svoji neschopnost k akci vykládáním pohádek a snů o jejich skvělých plánech. Další z nesmyslů, který má odvést pozornost od nutnosti postavit na letiště jak železnici, tak metro. Dva systémy schopné dopravit na letiště bez problémů obrovské množství cestujících.

beija

Holt Ludvík byl napojen na ČSSD, tak se metro stočilo do Motola..Přitom se to mohlo vyřešit jako v Londýně – mít více koncových stanic a na Veleslavíně to rozdvojit.
Každopádně o užitečnosti stanice Motol nepochybuji.
Třeba Vinohradská nemocnice je podstatně hůře dostupná, stanice Želivského je poměrně daleko ( pro nezdravého člověka), bus jede k nemocnici jednou za půl hodiny..

Petr

Jsem fanda do elektrické městské dopravy, zejména trolejbusové, ale tady ani tříčlánkové parciální trolejbusy nebudou výhledově stoupajícím dopravním nárokům na letíště stačit, navíc budou závislé na dopravní situaci na komunikacích na Evropské třídě. Navíc stavět trolejbusovou infrastrukturu s výhledem na pouhých 10 -15 let mi připadá neekonomické, byť by pak část napájecí infrastruktury byla využita pro tramvajovou trať na Dědinu, připravovanou už od 80. let 20. století. Uspokojivé zajištění dopravní obslužnosti sídliště Dědina a Ruzyně včetně letiště může zajistit jen rychlá kapacitní kolejová doprava, přičemž nejblíže k letišti (nepočítám-li vlečku pro zasobování leteckým palivem) je železniční trať Praha – Kladno.

Martin

Pokud bude prodlouzena tram az na letiste, tak se v danem useku skutecne vyuzije pro tramvajovou trolej, v Evropske pravdepodobne vyuziji trolej jine trolejbusy… zbytecne to neni…
A ano, na letiste chybi kapacitnejsi doprava, triclankove trolejbusy ji zatim mohou navysit, nez se postavi trat…

Msk

A co tříčlánkový autobus?

Pavel Trnka

Krásný příklad projektu, který lze zrušit a hned je část úspor nutných po koronaviru doma. Oproti 119 v podobě KB bus s vozy Euro 6 jde pro cestující o bezvýznamnou změnu, která nepřinese nikomu nic, jen šotoušům uspokojení, že Praha má trolejbus.

KarelF

Jenže to nevymysleli šotoušové, ale páni radní na magistrátu. Takže uspokojení budou prvotně radní. Jinak nafta dávno nestojí to co před 35 lety kdy jezdili na některých linkách busy co 1 minutu a to i prázdné. Pamatuji zimy kdy se na klíčově nechávali busy v zimě běžet. Ta doba je pryč, město hledá kde ušetřit za phm a to je to proč se začínají oprašovat trolejbusy nebo slovy našeho mladého a řekl bych i přesněji baterkobusy., protože trolejbus má dráty z konečné na konečnou.

Martin

Neni to uplne bezvyznamne, nulove emise a usetrena nafta…

Vlk

Hlavně že Praha řeší tyhle věci, na to peníze mají, neustále řeší kam nalejou peníze, ale aby si Praha opravila silnice, protože je to doslova tankodrom, tak na to peníze nejsou, nebo na to serou !!
Jedete do Prahy a musíte se smát co to mají za silnice, Praha, hlavní město a silnice v dezolátu, honorace !!! Nakopal bych je do zadnice, hlavně že řeší autobusy, trolejbusy a neví kam s prachama!

Bob

Ono je dobré si uvědomit, že řada silnic v nejvíc dezolátním stavu není ve vlastnictví města. A nevím, proč by měla Praha investovat do soukromého majetku.

KarelF

Tak to jste nejel po Praze Východ tam je fakt krásně vidět jak tam drath hospodařil. Na to Praha nemá většina mostků a propustků opravená zůžením, utrhané krajnice co pár metrů nebo oprava řešená značkou nerovnost vozovky a nazdar. Na to Praha nemá ani omylem.

Martin

Ale zato v Hostivici naji vse nove…

Jarda

Praha by se měla rozhodnout co vlastně chce….trolejbusy nebo metro….mnohé obce mají kulový a ne dopravní obslužnost a Praha svojí roztažností neví coby si vymyslela

Tonda Sehnal

Souhlasím. Také si myslím, že Praha je až plýtvajicím způsobem přefinancovaná. I jinde v republice žijí lidé, i jim by se líbil alespoň nový linkový autobus.

Urban Transport Lover

Praha si na to bez problémů vydělá – vydělá se tu každá 4 koruna v ČR – ale z této sumy uvidí jen nepatrnou část – protože tím – skz státní rozpočet – dotuje i tu nejzapadlejší díru na východě, kde ani po 100 letech od vzniku republiky neuměj pořádně česky – silnice v Praze a hlavně na předměstí Prahy – tedy ve Středočeském kraji do 50 km od města (dvojky a trojky) jsou stále v totálně žalostném stavu.. Tak aspoň že ta veřejná doprava se rok za rokem zlepšuje

Radovan Komínek

Každá 4. koruna se vydělá v Praze pouze účetně nikoliv reálně. Seděl jsem svého času na poradě v Olomouci, kde téměř nikdo neměl pracoviště v Praze, ale všichni tam měli registrovaného zaměstnavatel. Účetně se ale jednalo o práci provedenou v Praze. Obdobně vlak jedoucí z Bohumína do Břeclavi je provozován firmou registrovanou v Praze na infrastruktuře firmy registrované v Praze. Jde tedy účetně o činnost provedenou v Praze, byť 300 km jinde. Pouze některé úkony se provádějí v Holandsku.

Vlastimil Kocurek

Každá druhá.

Dalibor

Ekonomická výsledek je pouze papírový, díky „sidlu“ mnohých firem fyzicky se maká jinde ale pak ve statistice to vydělali „pražáci“

Vojta

Hlavně že v Praze česky „uměj“ 😀

Vlastimil Kocurek

„… a jsou vysmátý“

Vlastimil Kocurek

Totální nesmysl, ještě stále se opakuje ten blud.
Až budou mít obchodní řetězce a banky sídlo v Uherském Hradišti nebo v Novém Bydžově, tak pak to bude nejbohatší město ČR. (tzv. sdílená daň). Praha bere dvojnásobek prostředků oproti jiným ze státního rozpočtu, a ještě zadlužená. Skutečně si na sebe nevydělá a už vůbec nikoho ani nemůže dotovat, to je úplně směšné.

Paja

Dyť ať si ho ta obec koupí, ty „trolejbusy“ taky Praze nikdo nekoupé. JMK si třeba koupil RegioPantery, kdo se stará, má.

KarelF

No jo ty si v výběrkách nesmí radní vybírat arrivu a spol. pro které jsme druhořadí občané eu a tak nám stačí různé šroty z kopřiv nebo se vesele jez,dí dál to co skoupili od dopravců kteří původně linky obsluhovali a na které případně místní nadávaly. Takže se nezměnilo nic jen logo dopravce na busu.

Bergham

Tak si nevolte komunisty s Pitomiovcema a i něco pěkného bude. 😀

ČD4ever

To se přece není po každých volbách.

ČD4ever

mění

ene bene

Trolejbusy samy o sobě dobrý, ale je s nimi spojen jeden nešťastný jev politického druhu – vysvětlím příkladem: řeší se dopravní obsluha nějaké čtvrti, vyjde tam jako nejvhodnější tramvaj, je to ale složité a politici by raději utráceli za něco jiného, tak tam šoupnou trolejbus. Můžou vykázat činnost, k tomu ekologický přínos a ještě potěší pár aktivistů co vydávají trávník uprostřed silnice za přírodní rezervaci. Politické body naplno, dopravní řešení ošizené. A takto to bude i v Praze, Scheinherr bude celé volební období řešit kraviny, ale kromě toho vykáže ještě trolejbus. Dost lidem to bude stačit.

Jiří

Ale ne, tady je plno nových tramvajových tratí, obvykle šlo o prodloužení stávající trati, ale na kilometry to je docela dost. Není kupodivu problém budovat nové tramvajové trati, kde vedle troleje a jejího napájení (kabel v zemi) tu musí být zejména koleje. Dosti kolejových úseků se rekonstruuje, dříve do Bráníka, teď třeba na Smíchově. Proti novým kolejím a jejich výměnám je natažení troleje plus kabel v zemi jednoduché. Samozřejmě, kde to jde nebo je vhodné, tak nová tramvajová linka, kde se nevyplatí, tak místo autobusů trolejbusy. Trolejbusy nebyly velmi dlouho politicky průchodné – v Praze, ač v jiných městech výborně… Číst vice »

Frantisek

To je pravda, nicméně realita bývá zatím o stupeň níže, snad aby na povrchu nebylo příliš mnoho kolejí.

Jiří Kocurek

Běžte na Prahu 6, ti blokují zdvojkolejnění Praha – Kladno. To není chyba DPO.

Vlastimil Kocurek

NAše město má 75 km trolejbusových tratí, místy vyhrazené pruhy pro ně, celková spokojenost. Tramvaje jsou hlučné, zvláště ty co jezdí Praha, Brno, Bratislava. ostatní města se snaží kupovat jiné.

ene bene

„plno nových tramvajových tratí“ – kde žijete člověče?

Butrusik

Tak obecně se vyziva v zavádění provizorii, tady trolejbus, do Bohnic lanovka…🤷🏻‍♂️

Pink

Bože, Bože!

Jiří

Pamatuji na trolejbusy, ještě na Vinohradech, skončily někdy zač. 70. let, nevím jestli r. 72. Bylo potřeba pálit sovětskou ropu, tak proč provoz na elektřinu. Přitom trolejbus dokáže být rychlý jako autobus, rychlejší než většina tramvajových linek. Bohužel bylo to dlouho zabetonované i po revoluci. Jakoby tu byl stále tentýž zájem z vyšších míst. Jsem rád, že se to pohnulo, místo bateriových autobusů je návrat i k trolejbusům, kde aspoň část vede pod trolejí. Ne všude se vyplatí tahat koleje, trolejbusy a elektrobusy mají řadu výhod, jízda do větších kopců, nebo na rozdíl od tramvaje se trolejbusy mohou rozdělit různými… Číst vice »

Dalibor

a taky jste zapomel jak krasne trolejbusy vyjizdeji u krizovateka azastavek koleje zvici rozmeru zakopu z prvni s vetovy…m

Jiří Kocurek

To dějalí autobusy taky. Dá se to řešit jednoduše, stejně jako na zastávce autobusu. A nebo to neřešit.
Stejně tak si můžete stěžovat, že lokomotivy ničí kolejnice koňské dráhy a stále pobíjet trámy plechem.

Dalibor

trolejbusy i autobusy. Omezujeme vjezd nákladních vozidel nad 16t ale necháme všude kroužit xxxxbusy o hmotnosti sklidem k 30 tunám (kloubovej SOR) A silnice to pak nevydrží. leda by se v místech zastávek a křižovatek asfalt nahradil dolidní železobetonovou deskou. Ale na to už nikdo nedá zase peníze…
Na kolejích je to jedno, ty vydrží velkou zátěž.

KarelF

Tak to dělají i busy a v Praze se to vyřešilo, že vozovka v zastávce je z betonu s imitací kostek.

Frantisek

Rychlejší než tramvaj ovšem nikoli ze své podstaty, jako spíše z nedostatečné péče o koleje.

Jiří

Rychlejší z více důvodů. Nevím, kolik je maximální povolená rychlost tramvaje, případně kolik nové tramvaje dokážou. Jistě by nebyl problém, aby na slušných kolejích měla tramvaj rychlost jako metro. Jenže ji v praxi nemá. Na nějakém úseku možná, ale co si pamatuji průměrné rychlosti tramvají, tam to bylo nějakých 17 km/h, u autobusů dvojnásobek. Což ovšem souviselo s tím, že autobusy jezdily mimo centrum, delší zastávky atd. Kolejí se mění dost, nevím, jak nové tramvaje je ničí, říkalo se, že je obrušují v zatáčkách. Pamatuji, jak dříve koleje byly bez rekonstrukce dlouhá desetiletí. Najednou někde to měnili snad po 8… Číst vice »

Kalanis

KT8 se zkoušely na 100 (Pražská Lochneska a Brněnská Líšeňská). Normálně se jezdí 50, separovaně až 80, podle infrastruktury však daleko míň.
Výměna kolejí je daná poměrem tvrdosti kolo-kolejnice – aneb co se ojezdí dřív. Praha má měkčí koleje. Bezva příklad je třeba oblouk Bulovka – Vychovatelna. Tam je už snad daná 20. Trolej se opotřebovává v závislosti na přítlaku sběračů. Polopantecy nejsou tak hrozný, nůžkáč je v závislosti na vytahanosti pružin a ničivé bývaly tyčové.

Dalibor

k tomu poměru tvrdosti, jetě tak ymá velký vliv geometrie oblouku a úhel náběhu okolků vedoucího dvojkolí.

Dalibor

každá šalina dá v pohodě 50, „lepší“ kousky v pohodě 80 km/h.

Paja

Tak T3 měly konstrukční rychlost 60 , kačeny se dělaly na 80. Nové tramvaje mají 50 protože se mezitím u nás změnily předpisy.

Y.K.

Průměrná rychlost MHD není dána typicky maximální konstrukční rychlostí, bus, trolejbus, tram na tom jsou přibližně stejně, ale typem provozu. Popojíždění a postávání v centru v zácpách radikálně snižuje průměr a to je celé. Takže řekněme 9 km z Řep na Smíchov trvá stejně jako 2,5 km dál na Mírák, kde se MHD musí propkousávat křižovatkama a provozem. Ani metro nemá průměr více jak cca 35 km/h a to jezdí osmdesátkou.

Urban Transport Lover

Zamyšlení:
nebyla by jednodušší a levnější varianta prodloužení tramvajové linky nebo jen drátů z budoucí konečné Sídliště Dědina do stejných míst před Terminál 3 – a tramvaje i trolejbusy by mohly využívat jedno elektrické vedení…
Naproti tomu jsem někde četl že už existují autobusy/trolejbusy s dojezdem 24 km….

Martin

Jak chcete vyuzivat jedno vedeni trolejbusu a tramvaji? To by teoreticky mohlo jit, kdyby tramvaje meli tycove zberace a vzdusne vyhybky…
Jestli myslite sloupovi, tak to neni az takovy problem je umistit do Evropske,… Pro trolejbus to je nejrychlejsi cesta po Evropske i pro 25m autobusy je lepsi Evropska nez cesta pres sidliste…

Urban Transport Lover

přes to sídliště je to jedna rovná silnice – to prodloužení tratě se začne stavět někdy v roce 21 nebo 22.. Faktické prodloužení té trati ještě o úsek před Terminál 3 je cca 1000m – možná i méně…

Urban Transport Lover

… a most přes dálniční okruh (D nula) byl postaven v předstihu při stavbě dálnice – momentálně tedy vede z pole do pole – bylo by to prodloužení o 3 zatávky – OC Ruzyně(OC Šestka) – k Letišti – Terminál3

ene bene

Ano, tramvaj se začne stavět někdy „koncem příštího roku“. Tuhle větu čtu už (kolik sestři?) bezmála dvacet let.

Frantisek

Jasně, a zcela odsunutou, leč prý stále prioritou je železnice. Už se tomu směji.

Vlad

Jak chcete vyuzivat jedno vedeni trolejbusu a tramvaji?
Co se tak podívat třeba do San Francisca? Tam to umí.
https://youtu.be/xowUjv55ziw?t=35

LiborV

V San Francisku na rozdíl od Prahy používají tramvaje tyčové sběrače podobné těm, které mají trolejbusy. Většina evropských tramvajových provozů je však zařízena na využití pantografu a to jen tak s trolejbusovým provozem kombinovat nejde.

Kalanis

V ČR je na nových provozech s touhle srandou utrum. Trolejbusy mají povinně 700V a tramvaje 600V. A je potřeba tam vzájemně dávat galvanické oddělení. Praha je pro trolejbusy nový provoz. Nevím, který papír to je, ale je to na nějakém „veledůležitém“.
Na druhou stranu třeba ostrá (<45st) šikmá křížení lze udělat bez přerušení napájení obou prostředků – a už je někdo někde i posílal. Kolmá ne.

Martin

V praze se planuje opet 600V… shodne s tramvajovou siti…

MajsterN

V 2:24 jede pantograf. Ale vedle.

LiborV

No právě.

Jiří Kocurek

Tramvaj i trolejbus z jednoho sloupu. Netřeba cestovat až do Frisca.
https://mapy.cz/s/kajezosolo

Urban Transport Lover

Proboha co je to za díru??
Tipoval bych to na Katowice, ale ani tam tak strašný nebylo…

Martin

Ano, v Husitske ulici v Praze to kdysi takto docasne reseno bylo take, ale to neni zrovna idealni, …
Ma to par problemu, napr. pro pantograf potrebujete cik-cak trolej, aby se rovnomerne opotrebovaval, u trolebusu potrebujete co nejvetsi primku,…

Martin

Ale jen u tycovych zbreracu, tak nejak jste mi me tvrzeni potvrdil…
Nicneme diky za pekne video, nejvic jsem rad za skladaci schody v tramvaji, malokdo je vubec natoci…

Frantisek

I pro tramvaje by byla, otázkou je ale, co ten který prostředek má kde obsluhovat. Je nesmysl zavádět expresní silniční linku a tou kolejovou vymetat každou zatáčku. Na druhé straně, přes sídliště je zase teoreticky potřeba větší kapacita, zejména po zavedení vlaku na letiště (pak by mohla být expresní trolejbusová trať prakticky demontována).

Jiří

Tak právě naopak, bývá docela problém, kde se troleje trolejbusů a tramvají kříží. Jinak dobíjecí stanice na Palmovce, tam to je sice chycené na tramvajovou trolej, ale je to galvanicky oddělené. Snad nemyslíte vážně, že prodloužení tramvajové trasy je stejně jednoduché jako zavést novou trolejbusovou linku. Navíc pokud není trolej všude, tak je výrazně snazší mít část trasy v troleji. Nejsložitější je vybudování infrastruktury, tj. nové troleje a dobíjecí stanice. Jelikož toto neexistuje, tak v něčem to je složitější než jen prodloužit tramvajovou linku. Mj. i v tom, že trolejbusy se musí koupit, kdežto tramvaje by šlo užít, co tu… Číst vice »

Martin

Krieni troleji neni problem… je to bezne i v jinych mestech,…

Jiří

U tramvají ne, u trolejbusů to problém je, troleje jsou dvě a při křížení se musí řešit, křížení trolejí s opačnou polaritou. A pokud se kříží s tramvajemi, ještě složitější. Jistě, technická řešení tu existují.

Jiří Kocurek

Takových křížení je po republice snad tisíc. Hledáte problém, kde žádný není, snad 100 roků to funguje.

Kalanis

Existuje jistý papír…

Dalibor

Klasika. Znám chlápka jehož kolega z práce má kánoše kterej chodí so hospody se svým kámošem který říkla že ten papír fakt existruje!

Kalanis

Ještě jsem je projel a dle všeho jde hlavně o galvanické oddělení kvůli zkratovým stavům. Tramvaj má připojení na zem na více místech (každé kolo), takže pokud bude probíjet, má kudy. Trolejbus ne. Pokud upadne fajfka, spojí to kdokoliv, kdo vystoupí. Je to obdobný důvod jako pro to, že při evakuaci z vlaku pod dráty se skáče snožmo a bez pomoci.

Dalibor

No nevím jak u vás, ale u nás v Brně toto vyřešený už máme. Dojdite se podívat, ať neoběvujete Ameriku.

Martin

U nas to vyrabi napr. fy. Elekroline nebo Esko, ale i v Praze uz od 30 let jezdili tramvaje spolu s trolejbusy, ve sposte mest v republice jeste jezdi Plzen, Brno, atd…
Nikdy to nebyl problem, krizici draty s opacnou polaritou jsou v miste krizeni bez napeti… Nezapominejte, ze i trolejbusy maji krizeni, tedy ze musi se prekrizit dvojice dratu o ruzne polarite…

http://www.trolejbusyvpraze.net/ObrazkyII/plzen_tbxtram.jpg
http://www.trolejbusyvpraze.net/Obrazky/8tr-karlak-krizeni-tram.jpg

Eduard

Dobré rozhodnutí. Snad se Praha i ostatní inspirují a urychlí se tak výstavba nejen pražského okruhu, ale liniových staveb vůbec.

ene bene

Trolejbus na letiště urychlí výstavbu liniových staveb? Jak byste si to představoval? Všichni z něj padnou na zadek a jen co vstanou skočí po lopatě?

Eduard

Omlouvám se, že jsem se nejspíše špatně vyjádřil. Myslel jsem to tak, že se nezabývali EIA. Kdyby se nemusel řešit kde jaký syslík, žába, či křeček, tak by se mohlo stavět podstatně rychleji. Nehledě na to, že nechápu co na tomu posouzení vlivu na životní prostředí může tak dlouho trvat.
Rozhodně si nemyslím, že by si někdo z trolejbusu sedl na zadek.

Frantisek

Naopak. Trolejbus znamená jen další odklad „priority“ železnice. Jde o ústup, nikoli rozběh. Ovšem, u některých staveb mě to zase tak nemrzí, neb je považuji za málo účelné až protismyslné.

Eduard

Jak jsem psal výše, takto jsem to nemyslel. Ale souhlasím s Vámi, že železnice v ideálním případě metro by pro Ruzyňské letiště bylo to pravé ořechové.

Kamui

Mohl by mi někdo osvětlit, proč by vlastně výstavba trakčního vedení (ať už trolejbusového, nebo železničního) měla vůbec procházet EIA? Dráty a sloupy přece z principu žádnou změnu co se ŽP týče nepřinesou.

Jirka

Dotace z EU.

petr 5

Pohrobkové Země Brněnské se zcela jistě odvolají proti takovým závěrům. Vždyť při kopání základu pro trakční sloup č. 253 dojde k porušení chodbičky rudobrouka ruzyňského, kterého ještě nikdo neviděl, ale už Kosmas o něm psal. A že tam je potvrzují i snímky z ISS, pořízené v UV spektru.

Frantisek

Netrpíte stihomamem?

Tady na Moravě

V českém zákoně je trolejbus drážním vozidlem. V té ulici tedy bude zavedena „dráha“ a budou tam nově provozována do té doby „neznámá“ drážní vozidla. Podle této nelogiky chápu, že by někdo chtěl posudek EIA např. kvůli hlukové zátěži. Ono totiž na dráhu platí jiná pravidla než na běžnou komunikaci, která tam navíc existuje už několik desítek let.

Neobhajuji, jen vysvětluji.

Jiří

Tak čistý trolejbus bez jiného pohonu (baterie, spal. motor) je skutečně drážním vozidlem, tj. takovým vozidlem, které nedokáže jezdit jinde než v místě dráhy a jinam se musí přepravit, např. odtáhnout nákladním vozem ap. Chápu, že řidič autobusu nemůže automaticky přesednout do trolejbusu, musí mít další zkoušky. A že tato vozidla mají své předpisy.

Hluková zátěž u tramvají je, taktéž i vlaků, oproti autobusu jízda po kolejích prostě slyšet je. Jiná věc je, že trolejbus je velmi tichý, tižší než autobus nebo i osobní auto.

David

Trolejbusy od Hessu mají k tichosti tramvaje na zeleném pásu opravdu daleko. Skoro bych řekl, že není moc velký rozdíl oproti normálnímu autobusu.

Jiří

Ale ne, trolejbus je velmi tichý, to platilo i o těch bez baterie, kde musela být všude trolej. U tramvají jsou hlavním zdrojem hluku koleje, resp. pohyb ocelových kol po nich, podobně jako u železnice. To, že trať udělají co nejvíc odhlučněně, např. kolej podložená pryží, pak ještě pražce a koleje zasypat hlínou a osít trávou, to je skvělé. Ale nikdy to není tak tiché jak trolejbus. Jeho hlučnost je jako u autobusu bez motoru, i u aut nebo motorek, mopedů je hlavním zdrojem hluku motor, ne pohyb pneumatik po asfaltu. U motorek nebo aut na baterie je naopak problém,… Číst vice »

Martin

Nemuzu tak uplne souhlasit, kdyz porovnam hluk pouze od kol, tak autobus, trolejbus, auto je hlucnejsi nez tramvaj na koleji… osobni zkusenost z ulice Sokolovska ve Vysocanech/Libni… Pneu dela vetsi kraval,… neco jineho je krizeni trati, nebo nerovnosti na kolejich, pripadne obuti… to se pak projevi na hlucnosti vyrazne… Aby se hluk od pneu snizil na minimum, musela by rychlost vozy byt vyrazne nizsi… Ten hluk je nizsi diky svarovanym a zabrousenym kolejnicim a prave diky zatravnenemu svrsku s odhlucnenym podkladem kolejnic… Co se tyka hluku od motoru, tak elektromotor je temer nehlucny oproti spalovacimu, dalsi hluk delaji podvozky –… Číst vice »

Jiří

Já bydlel asi 8 let u magistrály, takže vím, jak auta a autobusy dělají hluk, kola na asfaltu, ale i motory. Tramvaj dělá jiný hluk, je pronikavější, např brždění, zatáčky nebo jak popisujete, když není kolej dokonale rovná, některé pražce nejsou dobře podložené, visí ve vzduchu, tak to pak je rachot. A vlak, ten je hlučný velice, jak sám píšete. Hlučná je jízda, duní to přes pražce, píská brždění, i další hluk. U nové tramvajové trati je možná hluk zpočátku malý, (ale můžou být různé zvuky u brždění před zastávkou, křižovatkou ap.), ale zakrátko se to zhorší. U asfaltu ty… Číst vice »

Martin

Ano to co popisujete ano, koleje je treba udrzovat, prebrusovat a mazat okolky v zatackach, obcas to skripne, napr. Palmovka, po instalaci maznic bez skripotu a mensi opotrebeni… Brzdeni slysim hlavne KT-cka, maji charakteristicky zvuk pri dobrzdeni… ale to jsou zvuky, ktere nejsou trvale, jen pri prujezdu… V sokolovske uz je trat odhadem tak 15 let modernizovana a nepotrebovala zadnou velkou opravu, nedavno se delaly 2 prejezdy… zadna zmena ve hlucnosti za tu dobu… Cela trat je ve sterkovem lozi s betonovymi prazci to cele na pryzovych pasech, cast je zatravnena, cast je zadlazdena betonovou dlazbou,… U vlaku jak ktereho,… Číst vice »

LiborV

Máte na mysli v případě trolejbusů Hess konkrétní model? Nebo o nich v souvyslsoti s hlučností mluvíte jen v obecné rovině. Myslíte starší modely označované Swiss Trolley (do nedávna se ještě vyráběla) nebo současnou generaci označovanou jako lighTram®?

Ondrys

No, na staré Ráby to asi nemá…

Tomáš Benda

Tak krajský úřad u každé větší stavby zjišťuje, zda stavba bude mít významný vliv na životní prostředí. I kdyz je to jen Lidl na vesnici. Poté se rozhodne, zda se bude posuzovat podle EIA a nebo nemá významný vliv na životní prostředí.

Radek

No však taky prošla rychlou verzí EIA.

On.

Nebude levnější odstěhovat pár lidí z Prahy 6 a konečně pohnout z tratí na letiště/Kladno? Takhle hrozí že z provizoria se stane trvalý stav. Ale Praha 6 si možná vyřve zrušení terminálu na Veleslavíně a jeho přesun jinam, kamkoliv mimo Prahu 6.

Martin

I kdyz se zacne v nejblizsi dobe, tak to drive nez za tech uvadenych 8 let nebude… bezohledu na P6…

Frantisek

Třeba by se opět ujala i úspornější a v jistých ohledech účelnější (polo)povrchová varianta než střešovický Basistunnel alias paralelní metro.

Martin

Moc tomu neverim, ale byla by rozhodne levnejsi… Za me spise skoda, ze se tunelova varianta neplanuje i s odbockou ve smeru na smichov a pak k braniku a dal na povrchu na Krc… to by vyrazne pomohlo pro zavedeni okruzni linky v Praze…

Ondrys

Co bude na výběr? Hess, Van Hool a Solaris? Nebo ještě někdo umí takové trolejbusy?

LiborV

Z evropských výrobců opravdu Hess, Van Hooll a Solaris. Do Bukurešti bude dodávat 100 ks parciálních trolejbusů o délce 24 metrů turecká společnost Bozankaya (půjde o typ Bozankaya Sileo o délce 25 metrů, odkaz: https://www.bozankaya.com.tr/en/trambus/). Trolejbusy v délce 24 – 25 metrů ve velkém vyrábí a dodává i čínský Yutong ( například do Brazílie). Tento výrobce je velmi úspěšný v Evropě s elektrobusy a zájem může mít i o tuto zakázku.

Ondrys

Zajímavé, i když tureckým nebo čínským výrobkům moc nefandím. Ale teď mě napadlo, že soudruzi ze Soru by byli schopni také něco vyplodit…

Martin

Me trochu vadi, ze se toho nechyti i nejaky cesky vyrobce,… vedi to jiz hodne dlouho, ze se k tomu Praha chysta… at uz jako autobus nebo jako trolejbus…

MajsterN

Jeste NB 18 s troleji..to tak v Praze na letisti potrebujeme.

LiborV

Autobusy/ trolejbusy o délce 25 metrů využívá jen hrstka evropských velkoměst. Vývoj těchto vozů je relativně drahý. Pokud se výrobce rozhodne, že takové vozidlo vyvine, potřebuje vědět, že splní kvalitativní kritéria, která na něj budou klást ve výběrových řízeních dopravci ze Švýcarska, Nizozemí, Rakouska, Dánska, německého Hamburku apod. A to v případě produkce SORu vůbec není jisté. A vyvinout takové vozidlo pouze pro Prahu není ekonomicky efektivní. Přesto jistá šance by to být mohla. Právě díky nižší ceně oproti výrobcům typu Vanhoool a Hess se ve výběrovém řízení na 25 metrové trolejbusy pro Bukurešť prosadila turecká Bozankaya ve spolupráci s… Číst vice »

LiborV

Oprava: Bozankaya uvažovala u vozuů pro Bukurešť o partnerství s Voslooh – Kiepe, ale nakonec se domluvila na spolupráci s německým Sileo.

LiborV

Rozumím vám. Mnoho dopravních podniků v Evropě si přeje vozy, které pochází z našeho kontinentu. Světová jednčka ve výrobě elektrobusů, čínský BYD, to vyřešil stavbou nové továrny v Maďarsku. Yutong místo pro svou továrnu v Evropě teprve hledá. Bozankaya z Turecka jde jinou cestou. Ve 100 parciálních trolejbusů pro Bukurešť bude použita licenčně (v Turecku vyrobená) výzbroj koncernu Vieslooh – Kiepe.

jize

Jakou výhody bude mít nezadrátocat poslední 2 km mezi terminály?

PetrD

=> musí použít parciální trolejbusy a ty jsou výhodné při nějaké mimořádnosti nebo výluce

Marťas

Taky jsou vhodné pro šotopokusy, například vedení několika spojů přes sídliště Dědina.

Olda

A Vy si myslíte, že ten vergl, když klekne napájení TV, třeba v listopadu, dojede s Ruzyně na Veleslavín na baterky?

KarelF

Dojede už to trénují na lince 58. Bus se pohybuje na baterky v úseku Kelerka-Prosek-Letňany a zpět. Navíc nyní trasu Letňany – palmovka jede na komplet na baterky dolů po Prosecké nejzedí na trolej kvůli opravě kanalizace. Pravda je, že mnozí řidiči nejezdili na trolej ani když se to neopravovalo.

Jiří

Ano, dnes se jeví jako nejvýhodnější, aby každý trolejbus měl baterie, co umožní určitý dojezd. I kdyby bylo celá trasa s trolejí, tak to umožní pár věcí. Přejet třeba úsek, kde je nehoda, nebo předjet jinou trolejbusovou linku, co častěji zastavuje na téže troleji, dojet do vozovny/garáže a není nutné tam mít troleje jen pro zajetí do depa atd.

Frantisek

Ale zase tahá celou dobu ty baterky…

Jiří

Jistě, u kamionů zas s sebou řidič tahá obrovské zásoby nafty plus ty nádrže na naftu, taky zátěž navíc. Pokud se bavíme o dojezdu 20 km, tak ty baterie vůbec nemusí být těžké. Třeba taková tramvaj váží desítky tun, žádné baterie k pohonu snad nemá a je těžší jak velký trolejbus.

Jakub P

Afaik se věšet elektrický dráty na sloupech kolem plotu letiště obecně nepovažuje za dobrej nápad…

Bob

No spíš jde asi o ten úsek v Aviatické a přímo mezi terminály, kde ty autobusy stojí nebo pomalu popojíždějí, a tudíž stačí relativně kratší úsek drátů na delší dobu nabíjení, čímž se mohou zkrátit zbytečné prostoje na odstavné ploše. A ještě by se taky mohli zbavit té opičárny, že řidič autobusu musí při každém kole čtyřikrát vystrkovat ruku z okna a přikládat kamsi kartičku – to vypadá fakt jako nějaká parodie.

Martin

Taky nechapu, proc tam neni cidlo pro autobusy, ted si vemte, ze by mu ta karticka upadla… 😀

KarelF

Tak ono by to šlo i na RZ – SPZ busu kamery na rozpoznání tam mají, ale otázkou je zda by to ten server co to řídí zvládl. Spíše by bylo lepší kamery uzpůsobit na rozpoznání nějaké markanty busu například velikost a evidenční číslo busu.

Kubrt

Výhodu to nutně mít nemusí, třeba to nejde. Baterky se využijí i pri jízdě do vozovny.

Jirka

Například na trati u Pardubického letiště také nepovolili elektrifikaci železnice.

Jiří Kocurek

25 kilovoltů křížem u prahu ranveje. Z nepovedeného přistání je najednou instatní kremace, podvozková noha zachytila vedení. Tři tuny paliva v nádržích je bezpečnostní minimum pro go-around.

Honza Vrba

Pravda, 15kV v blízkosti letiště DUS je mnohem bezpečnější.
https://mapy.cz/letecka?x=6.7846817&y=51.2995406&z=15

Martin

Uprime, meli tu trat zakopat a odbavovaci halu mit na vychodni strane letiste vc. zastavky…

Jiří

Tak ujet 2 km, při jízdě 60km/h to znamená jízdu 2 minuty, při poloviční rychlosti 4 minuty. Na tak krátký úsek není třeba žádné velkokapacitní baterie. V dnešní době mi dává smysl mít trolejbusy s baterií. Umožní přejet, když kus bude bez proudu, např. stržená trolej, nezastaví to celý provoz, ale odstavit jen jeden úsek a přejet na baterie. Nebo do vozovny, nebude nutné mít celé zadrátované. Výhod celá řada.

Jackub

Přesně. Takto aktuálně řeší výluku frekventovaného úseku trolejbusové sítě v Plzni. Díky tomu stále jezdí trolejbusy (na objížďce na baterie, pár straších na diesel) a není potřeba kvůli krátkému úseku na celé linky nasazovat autobusy.

Jiří

Jen ještě doplním, že osobně preferuji, aby co nejvíc trasy trolej mělo. Ale pro ty krátké úseky je menší baterie výhodná, v dnešní době bych bral jako nezbytnost. nejsem ovšem přítelem toho, kde trolej je jen na menší části trasy a většina jízdy je na baterie. Např. zkušební linka z Palmovky do Letňan. Jinak to beru, kde je nějaká linka, končí třeba na kraji města a pak část spojů pokračuje ještě za město. Tady může být výhodné mít na hlavní část linky, kde jezdí všechny spoje (téměř) celé zatrolejované, ale kus za městem, kam jezdí jen část spojů, tam se… Číst vice »