Autobusy Doprava ve městě Metro

Konec ostudy na východě Prahy? Terminál Černý Most čeká velká proměna

Terminál Černý Most. Foto: IPR Praha
Terminál Černý Most. Foto: IPR Praha

Terminál na Černém Mostě, který patří k nejvytíženějším dopravním uzlům v Praze, má projít velkou proměnou. Pražští radní v úterý schválili pověření Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) na další přípravy chystaných úprav. Nově má IPR vybrat zpracovatele studie revitalizace.

Ta vyřeší především rekonstrukci frekventované lávky nad nástupištěm, komplikovaný přístup k nástupišti metra směrem do centra a neefektivní a často vícenásobné objíždění terminálu autobusovými linkami.

„Rozhodli jsme se věnovat tomuto vytíženému místu větší pozornost a pokusíme se napravit některé nedostatky, které po letech fungování má. Cílem je zpříjemnit lidem cestu domů nebo na nákup či pouze jen přestup mezi metrem a autobusy,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.

Dvacet dva let po otevření patří dnes Černý Most k nejodpudivějším dopravním uzlům v Praze. Terminál přes den využije okolo 50 000 cestujících.

„Černý most je symbolická východní brána do Prahy. Jedná se o jeden z nejvíce frekventovaných dopravních uzlů, zároveň je také místem, které teď nevzbuzuje pozitivní pocity. Cestující se tam necítí dobře a to změní nová studie revitalizace. Ukáže, jaké povrchy vyměnit, jak udělat místo snadno udržovatelné a ubouráme zbytečné lávky. Výsledek studie také zajistí, jak terminál otevřít pro pěší a zlepšit a zjednodušit přestupy na jednotlivé druhy dopravy,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora pro dopravu.

Podle pražských radních je už architektonické řešení morálně zastaralé a technický stav některých částí nosných konstrukcí je velmi špatný. „Díky studii od kolegů z Technické správy komunikací hlavního města Prahy víme, že lávka nad nástupištěm je ve velmi špatném stavu a máme už pouze deset let na její rekonstrukci. Může jít o novou odlehčenou formu, která však bude respektovat stávající charakter celého terminálu. To je přístup, který se snažíme prosazovat všude tam, kde to dává smysl, abychom si v Praze zachovali stavby ze všech různých dob,“ doplňuje Hlaváček.

Koncepční studie bude vznikat na půdě IPR a měla by být dokončena v první třetině roku 2021.

96 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Anonym.13:52

Kdyby vedlo metro v podzemí, nemáme tady stavbu o třech podlažích.

Frantík

Stačí to porovnat s konečnou na druhé straně. Ta taky nevypadá nijak slavně, ale autobusy jsou nahoře a metro dole. Tady si to někdo vymyslel obráceně.

kreketuse

skoda toho trasovani vychodniho béčka. mohlo radsi vest prez zizkuv a čm+rz mohla obslouzit tramvaj a zkapacitneny s-bahn. takhle vedle sebe az do lehovce vedou tram-metro-vlak a jinde metro chybi.

Snoopy

No nevím, jako daleko větší ostuda, než terminál Černý Most, se mi zdá nástupiště Háje „pod lávkou“…

Ondrash

Znám horší

Ondrash

Není to tak hrozný

Martin

🙁 Jakože zničí ty krásné stalaktity nad nástupišti autobusů?

lojzik

Slyšel jsem, že to nástupiště bude zakryto a vznikne tam krasová jeskyně. Budou tak uspokojeni i turisté, kteří v Praze nechtějí jen courat centrem po běžných památkách.

MaraSourak

Jeste vyresit tu ostudu na zapadnim okraji Prahy , a bude to v cajku…

TPal

A ta ostuda na západním okraji Prahy je snad ještě v horším stavu. 🙂

Paes

taktně by neškodilo připomenout, že v plánech na celkovou rekonstrukci okolí stanic metra je trochu více.
Např. na Staroměstské se řeší možný vestibul na Staroměstské náměstí, na Céčku se připravuje rekonstrukce stanice či zástavba stanice a jejího okolí u Opatova, Kačerova, Pankráce, Vltavské nebo Nádraží Holešovice, na béčku Smíchovské nádraží, Palmovka či Českomoravská.

Jarda

A teď tu o Popelce

Jaroslav

Na pana inženýra architekta a arcislizouna Patrika Kotase si musí karma brousit zuby za každé jeho „dílo“. To, že je to vždy pompézně nevkusné, už je u něj standard. Ale proč to není alespoň ergonomické?!

Lukáš F.

Kotas dělal Rajskou zahradu, Černý Most projektovala Alena Martínková. Architektovi ale asi nemůžete vyčítat, že je to nekvalitně udělané, neudržované a už před 10 lety to tam vypadalo jak po výbuchu.

jakub

Díla P. Kotase snad ani udržovat nelze. Ale zase ne všechno je tak špatné, třeba hlavní nádraží se mu povedlo, alespoň podle mě.

Kubrt

Jaké hlavní nádraží?

XXXD

Pražské.

Kubrt

Jako třeba ty dobře ukryté pokladny a cesta od nich na peróny? Aha. Já nejsem bezvýhradný odpůrce jeho tvorby, třeba Rajskou zahradu mám rád, ale novou podobu haly hlavního nádraží za dobrou nepovažuju.

Expat

Hm, tady je asi otazka, kdo konkretne zadal umisteni pokladen tam kde jsou. Nejsem si jisty ze slo o architekta, ale spise o investora (Grandi Stazzioni), ktere z financnich duvodu melo zajem dat na ty nejlukrativnejsi mista prave obchody. Do obchodu na miste CD centra by moc lidi neslo. Je to samozrejme spekulace – nevim to, ale myslim ze to byl zamer spise investora, nebo to aspon dava smysl. S cim souhlasim je, ze se rekonstrukce povedla ve smyslu – je to decentni a funkcni – oproti jinum kotasovynam urcite dost minimalisticke, coz tady urcite ocenuji. Co treba ale neocenuji… Číst vice »

Kubrt

To je fakt..

XXXD

Tak osobně se mi také rekonstrukce hlavního nádraží nezdá bůhvíjak povedená. To umístění pokladen není samozřejmě úplně šťastné, ale na druhou stranu pokud by se přesunuly na nějaké lepší místo, je otázka jestli by obchody měli zájem jít na bývalé místo pokladen, kam určitě bude chodit méně zákazníků. Mě osobně tedy hlavně vadí, ta podle mého názoru odporná podlahová dlažba, stejně tak ty nepříliš vzhledně vypadající vstupy do metra (i samotná stanice metra není nic extra, ale pořád lepší než ty vchody) a také nepřítomnost více míst k sezení.

Petr

Jestli ještě někdo v dnešní době kupuje papírovou jízdenku, tak si cestu na pokladnu zaslouží 😉

Jiří Kocurek

Například zrakově postižení, žeáno.
Ocituju jeden vtip z tyflocentra: „Víte, k čemu je slepému telefon s vysokým rozlišením? K ničemu. Hovno uvidí i bez něj.“

TPal

Ale jde úplně v pohodě. Zas nebuďme negativní. 🙂

XXXD

No nechci ten stav přičítat jen architektovi, ale svůj podíl na tom taky má. Konkretně na Čerňáku je totiž špatně snad úplně všechno.

MirekK1

Taky myslím, že se na tom paní architekta podepsala v tom špatném. Hrůza to totiž bylo už když to bylo nové. Nepřehledné, špatné přístupy, nesmyslné objíždění pro autobusy…

Martin

V tom případě ten geniální skleník asi opsala z terminálu Fugnerova …

Tomas

„morálně zastaralé“, tím se myslí, že ta architektura není dostatečně šedivá? Že se „architektům“ stýská po šedivých sídlištích, jaké se v posledních letech výhradně staví?

Sitgestravel

Je tam malo pohledoveho betonu, chybi zomu neco eco jako zelene strechy apod.

mirek

Betonu je tam dost a zelená střecha s uschlou trávou tam byla taky…

Kubrt

Morálně zastaralé znamená, že neodpovídá dnešním požadavkům a představám. Morálně zastaralý je dům s kadibudkou na dvoře; pokud je to chalupa 200 let stará, tak to nevadí a může to být přednost (stavební památka), pokud je to 20 let starý dům, je to problém. Morální zastaralost architektury – právě na stavbách z 90. let v ČR/SR je to hodně vidět (není to problém jen ČM nebo „stylu Kotas“) – ty stavby nejsou tak staré, ale už po 20 letech působí „out of date“, často až směšně (hranoly, zrcadla, žula, nerez, fialová a zelená) a dneska by si nikdo nic takového… Číst vice »

Jiří Kocurek

Chalupa 200 let stará … a mají tam vodovod, kanalizaci a dokonce i elektřinu a mobilní signál. A kdyby jenom 200 let, vždyť je to renesanční náměstí!

Jiří Kocurek

Poslední roky? Brizolit kam se podíváš už od 70. let. Dokonce i památkáři diskutují o tom, že na celé jedno sídliště uvalí ochranu, aby ten brizolit zůstal zachován.
PS: Břízolit je originál. Brizolit je kopie, aby se nemuselo platit jedné firmě z Horní Břízy za obchodní název. Podobně jako Abibas.

Snoopy

Ano, také čekám, že zelená a žlutá bude přemalována na černou nebo šedou, jako před nedávnem na Skalce…

Původní Pražák

Mě by docela zajímalo, proč celá oblast Černého Mostu, která vyrostla na zelené louce, a tudíž se mohla trochu naplánovat, je dopravně tak neskutečně zmršená. Proč sem nevede tramvaj z Lehovce, proč silniční okruh líže kraj sídliště, proč je metro pro vetsinu sídliste mimo rozumnou docházkovou vzdálenost…

Nevím, jestli nějaké drobná retuš odstraní hlavní vadu, kterou je praktická neudrzovatelnost všech těch nepřístupných sloupů, výklenků a nevím čeho. Taky bych nejraději viděl nálož dynamitu a začít znovu a lépe… Ale díky za jakékoliv zlepšení.

Tomáš V.

Prosím, aby mě někdo doplnil a opravil. Já jsem za ty léta, co jsem se přes tohle odporný místo dostával domů „vykoumal“ to, že se nejspíš chtělo co nejvíc ušetřit. Rajská Zahrada i Černý Most jsou tedy na povrchu, což je samo o sobě zásadní problém. Překáží. Snad to tolik nevadí ještě v místě stanice RZ a poté v části tubusu, ale za předpokladu, že chcete mít nadzemní stanici asi nebylo na ČM moc způsobů, jak to vyřešit jinak. Pokud by autobusy vyjížděly úrovňově s nástupištěm, nebylo by možné se po silnici dostat na druhou stranu (byl by třeba podjezd… Číst vice »

Kalanis

Já si říkal, že mi ten vršek připomíná liberecký terminál Fugnerova.

Kalanis

Sakra, reakce vedle…

Kubrt

Kdy vznikla koncepce povrchového tubusu RZ-ČM by mě taky zajímalo, osobně tipuju, že po 1989, kdy se přestala tolik akcentovat role metra jako krytu (i když skoro-povrchový úsek s mostem v Butovicích a otevřeným Zličínem musel být projketován už před 1989). Na Černém Mostě by určitě bylo vhodnější, kdyby trasa byla stavěna jako hloubená. Tomu v oněch časech bránila jen „multifunkční sídlištní budova“ samoobsluha+hospoda u dnešní zastávky Ronešova, dnes beztak pustá. Nakonec ten tubus podél Chlumecké nikomu nevadí, problém je zejména ten terminál stísněný Chlumeckou z jedné strany a – tehdy – restitučně nedořešené pozemky na jih od dnešního terminálu… Číst vice »

mirek

„_Daleko lepší řešení by bylo něco ve stylu Háje, kde je metro pod povrchem, čili při jakémkoliv přestupu stačí překonat jednu úroveň._“
Zrovna Háje jsou taky pěkně zmršená stanice – východní vestibul je mělce založený, ale vede do něj ze stanice jen pevné schodiště bez eskalátoru či výtahu. Naopak západní vestibul je vysoko nad terénem, kam nejdřív musíte vyjet po dlouhých eskalátorech a následně zase sestupovat zpět na úroveň terénu po pevném schodišti. A výtah před lety samozřejmě postavili na ten západní, který je jinak celý bariérový…

Lukáš F.

Proč je metro mimo rozumnou docházkovou vzdálenost? Protože nikdo nechce mít před barákem stanici metra s bus terminálem a P+R, a doprostřed sídliště se to koneckonců ani nevejde. Stejný přístup, dovedený k dokonalosti, jsou Letňany.

Jirka1

Letňany jsou o lobbingu. Tohle je něco jiného. ČM vychází ještě z původních projektů, kde se čekala jen koncová stanice na sídlišti. Žádná nákupní centra a taky žádný rozsáhlý autobusový provoz s hustou příměstskou dopravou. Také D11 měla pokračovat do centra (na jih od sídliště), takže by po staré Poděbradské jezdilo podstatně méně aut, což by pak umožňovalo běžné úrovňové křížení.

ABC

ČM vychází ještě z původních projektů, kde se čekala jen koncová stanice na sídlišti.

Tak proč je na samém okraji toho sídliště a z jeho druhé strany je k ní to dobrých 20 minut pěšky? To nemohla být koncová stanice někde uprostřed? (pod zemí, samozřejmě)

Jirka1

Protože tak jako na mnoha jiných sídlištích se počítalo s busem „vymetákem“ , co tam ty lidi naveze. A v plánu byla určitě i zástavba na místě CČM. Nejdelší vzdálenost ke stanici je asi 1,5km.

Kubrt

Terminál musí být někde na výspě, ale stanice pro místní obsluhu můžou být i v sídlišti (Chodov, Háje, JZM) a nakonec většina stanic ve starší zástavbě.

Lukáš F.

Pak to ale znamená stavět dvě stanice, jednu pro místní, jednu pro přespolní. A když se šetří…

ABC

má za tři 🙂

Jiří Kocurek

… tak se vybuduje zastávka v poli upřostřed mezi vesnicemi Dvě za cenu jedné, stavět v každé vesnici jednu zastávku je moc drahé. O 100 let později: Zlý automobilový průmysl může za to, že lidi nejezdí vlakem.

Kubrt

Zajímavé čtení o vývoji Černého Mostu, včetně toho, jak se vyvíjely představy o dopravní obsluze. Ve zkratce, představy o podobě území jsou z let 1973-1974, původně metro mělo končit v Hloubětíně a na ČM měla vést tramvaj. Na druhou stranu, v 70. letech byly tramvaje v Praze na indexu, smyčka na Lehovci byla po delší době a na dalších 10 let poslední stavba TT v Praze. V průběhu výstavby se změnil vedoucí ateliéru, doprava začala být uvažována s metrem a výsledek je „rozpačitý“. http://www.vybiralka25.cz/wp-content/uploads/odborne_analyzy/analyza_urbanisticko_architektonickeho_vyvoje_(2).pdf

Jiří Kocurek

Normalizace. Staří už vymřeli a mladí se k tomu dostali jen když měli správnou stranickou příslušnost. S architektonickou soutěží se nikdo nezdržoval, rozhodla strana, potažmo úřad straníky řízený.

PS: Ne všechno bylo tehdy špatné. Design Favorita děla Bertone a s motorem pomáhal VW. Bylo to mnohem lepší svezení než ve Škodě 120

Tomáš V.

Pro zajímavost: v občasníku Metroprojekt Informuje (3/2008) vyšel rozhovor s architektkou stanice, Alenou Martínkovou. Zaujala mě následující část: Jste autorkou stanic metra Skalka, Černý Most, Kobylisy, Prosek. Asi občas tím metrem jedete. Jaký je to pocit projíždět stanicemi, na jejichž designu jste se podílela? Metrem jezdím pořád – denně do Kobylis, často na Prosek. Obě mě moc těší. Musím se ale přiznat, že stanici Černý Most se vyhýbám, stále je totiž jen nedokončeným torzem. Chybí alucobondové fasády, není dokončen průchod na parkoviště ani výsadba extenzivní zelené střechy. A víte, jaký je největší hit této stanice? Hodiny – z úsporných důvodů… Číst vice »

Y.K.

Ona to není jen zanedbanost a nedokončenost, ona je to také zoufalé provedení konstrukce do které zatéká všemi možnými i nemožnými místy, vzhled pak tomu odpovídá. Ne že by za tohle mohl architekt.

Márty

Ono Kobylisy taky nejsou žádná sláva. Tu fontánku obtočenou ‘bezbariérovým’ přístupem taky mohl navrhnout jenom někdo, kdo nad tím vůbec nepřemýšlí.

thegrid

A co jiného na těch pár metrech čtverečních má být? Druhý problém, že kolem fontány jsou jen bezdomovci.

Márty

Upřímně úplně cokoliv. Když začnu od začátku, tak celý koncept té stanice je špatně. Postavit v centru městské čtvrti, na jednom z jejích nelukrativnějších pozemků takovýto monstrózní výstup z metra bez jakékoliv přidané hodnoty je trestuhodné a myšlenkově hluboko v 80. letech. Na takových místech má vyrůst plnohodnotná budova (ideálně veřejného charakteru), z jejíhož parteru by byl jenom jednoduchý výstup z metra, doplněný třeba o ten kýžený Albert co tam je. Stanice Kobylisy byla zprovozněna v roce 2004 a to už je doba, kdy docházelo k nahrazování vlastně ekvivalentních objektů jinými, povětšinou kancelářemi. Příkladem budiž Anděl. A jedeme dál. Když… Číst vice »

Kalanis

Já si říkal, že mi ten vršek připomíná liberecký terminál Fugnerova.

Cestující LBC MHD

Na tom nádraží hnízdívají jiřičky. Hlásil bych se o zachování jejich hnízdništního teritoria. Shodneme se, že ta stavba je esteticky děsná (ostatně co v Praze kromě historické památkové zóny není hnusné?), on už ten betonový tunel z ČM na Rajskou zahradu, kdo tohle vymyslel, asi nějaký betonář. Ale to nádraží má výhodu, že je tam všechno kousek. Když přijedete do Prahy z Východních a Severních Čech, uděláte dva kroky a sedíte v metru, když z Prahy odjíždíte, seběhnete schody a jedete zpátky. Co není dořešené, je přestup z jedné strany na druhou, kde lézt po schodech nahoru a pak zase… Číst vice »

Kubrt

V Praze je spousta hodnotných staveb i mimo centrum.

Cestující LBC MHD

To nic nemění na tom, že hned vedle potencionálně hodnotné stavby to je hnusné a neupravené a s nepořádkem.

Marek Turnovec

„Potencionálně“? Ach… Já tedy nejsem z Liberce, ale z Turnova, ale já se vždycky učil „potenciálně“. Nic jako „potencionál“ neexistuje…

Jiří Kocurek

Potencionál zavedl soudruh Jakeš, jestli se nepletu.

Kubrt

Jste si, vy co to tvrdíte, jisti, že toto je dílo páně Kotase? Vypadá to tak, ale matne si vzpomínám, že tady figurovala dvě jména dam- architektek. Proto taky tubus od RZ (Kotas) vůbec nenavazuje na stanici ČM.

Tomáš V.

Pokud vím, v tomto hnoji figuruje ing. arch. Alena Martínková. Zkuste dohledat. 🙂

Ondros

Už ta úvodní fotka proskleného zastřešení se světle zelenou konstrukcí, na které měly být umístěny ručičky a hodinový stroj je nejlepší ukázkou toho v jakém chaosu a divočine pozdních devadesátek terminál vznikal. Dneska už vlastně ani nikdo neví proč tam ty hodiny nejsou. Od doby otevření terminálu se kašlalo na jakoukoliv údržbu (a že stavby od Kotase jsou na údržbu safra náročné), takže nebyl problém tam vidět i krápníky vytvořené stékající vodou 🙂 Most přes nástupište (směrem do sídliště) do 1. patra byl dlouhá léta torzem, až pak k němu přibyla prosklená kopule se schodištem inspirovaná manželi Machoninovými z dostavby… Číst vice »

czhunter

Hodiny tam nejsou, protože jsou v Liberci.

„Nepoužiješ dvakrát jedné skici své“ – z desatera architektů.

Kalanis

Ládví je známý. Proteklo to radničním plátkem, když se začalo uvažovat o předělání celého prostoru „náměstí“ a sundáním té střešní konstrukce. Museli se ho dotazovat, jestli můžou upravovat. Nemám teď chuť to hledat, ale bude někde v historické Osmičce.

thegrid

Horní konstrukce Ládví úplně stejný hnus. Akorát se zdá, že kvalitněji postavený. Jenže tím pádem se podobné excesy stavěly i ne jen v 90. letech.

MirekK1

Neee, ČM fakt nedělal Kotas.

Poudy

Nesouhlasím s touto částí textu:
Dvacet dva let po otevření patří dnes Černý Most k nejodpudivějším dopravním uzlům v Praze.

Černý Most je totiž ten nejodpudivější dopravní uzel a to nejen v Praze, ale v celé republice!

žlutý klandr

A navíc byl odpudivý od samého počátku …

Kuba

Tak to jste asi nikdy nebyl Na Knížecí, Smíchovském nádraží nebo Palmovce. A co teprve Zvonařka.

Poudy

Zlatá Zvonařka pane, ta navíc nemá 20 let. Věřte, že jsem byl snad na každém dopravním terminálu v republice, i na těch nejspropadenějších dírách na Ostravsku nebo v Čechách a něco už sem viděl, ale nikdy mě žádné místo takto neodpuzovalo už jen pomyšlením na něj, jako Černý Most.

Jiří Kocurek

Dovolil bych si přinést kandidáta: Nádraží Jihlava.
Z peronu na „peron“ je to 400 metrů. A když se nepodaří, tak půjdete na MHD 1/4 kilometru. Od poklady to může být k vlaku stejně daleko. Příchod není zastřešený ani v jedné jmenované trase. A od vlaku na autobusové nádraží je to přes 2 kilometry trolejbusem. IDS neexistuje.

Pozor! Neplést s nádražím Jihlava Město, které je mnohem blíž středu Jihlavy. Na náměstí i na stadion je to z něj kousek pěšky.

MlB

Hlavák v Jihlavě není dobře řešen z pohledu logistiky, ale nikdy jsem se tam necítil tak zhnuseně a depresivně, jako na Černém Mostě.

Lukáš F.

Palmovka není zdaleka tak olezlá jako ČM, a to je o nějakých 8 let starší.

...

Na Palmovce to mělo genius loci naposledy tehdy, když tam tramvaj křižovala železniční přejezd a směrem k centru od toho přejezdu stála stanice Praha – Libeň, dolní nádraží.

MirekK1

Máte pravdu, Zvonařka je hnus…A stejně jako ČM byla hnus od samého počátku…

czhunter

„To je přístup, který se snažíme prosazovat všude tam, kde to dává smysl, abychom si v Praze zachovali stavby ze všech různých dob“

Ano, musíme chránit památky z éry raného Kotasovismu už dnes, než bude pozdě!

Poudy

Ano, jelikož Kotas nesmírně vstoupil do dějin architektury, tak musíme zachovat co nejvíce jeho děl. Sem i pro zakonzervování Fügnerky, cesta ČM-Liberec se potom může provozovat jako součást výuky dějin.

MirekK1

Znovu: neeee, ČM není Kotas…

czhunter

Ve slohu Kotasovismu může nepochybně tvořit více autorů.

Měl příležitost ho dokonce velmi dlouho vyučovat na fakultě architektury, to by bylo, aby se pro něj nějaký nadaný žák nenadchl!

mikiqex

Ale aby tu zaznělo i něco pozitivního, takhle si představuju přestup z metra na bus 🙂

Desper

Hlavně z busu na metro, pokud nepotřebujete na WC

Démon

To je pravda, z metra rovnou pod zem 🙂

ABC

a nenarazí tam s autorskýma právama?

Démon

… po tolika letech?

Jan Petrus

Ta fotka toho zdymadla se tam vlastně docela hodí 🙂 Ten terminál tak skutečně vypadá…

Kubrt

Fotka z Gabčíkova výborně ilustruje podobnost těchto dvou staveb.
Jsem zvědav, co na ČM vymyslí. Estetické úpravy jistě, ale nějakou přínosnou změnu toku substrátů?? S tím uspořádáním kolejí metra a silnic, co tam je, to bude dost obtížné.

watslaw

Souhlas. Než jsem si u fotky z Gabčíkova přečetl popisek, myslel jsem, že je to foto z výstavby bus terminálu.

Se změnou toků substrátů: jedna věc by se dala udělat okamžitě, že busy přijíždějící od obchoďáku by zastavily i na bus terminálu (když jsem přijížděl IKEA busem, a chtěl jsem přestoupit na jiný bus, kolem jehož zastávky jsme jeli, ale nakonec jsem musel překonávat tři výškové úrovně, to se mi otevírala kudla v kapse).

Ale jinak jsem zvědav, co vymyslí.

V. K.

Nejlepší by bylo zbořit a začít znovu od začátku.

Cestující LBC MHD

Nejlepší by bylo, kdyby byla teleportace.

ABC

jo ale bacha na mouchy 🙂

Cestující LBC MHD

No on je problém s těmi přestupy na busy, že původně to nejspíš bylo koncipované jako terminál meziměstské dopravy, a nikoliv terminál, kde lidi budou přibíhat mezi busy pražské MHD.

Antonín

Především by se měl doplnit podchod pod kolejištěm metra. Jedněmi schody dolů, pár metrů rovně a jste na odjezdovém terminálu busů. To by vyřešilo řadu přestupních problémů. Nechápu, proč nebyl vybudován.