Síť transevropských koridorů se má rozrůst o další tratě, dojde i na retro spojení Praha – Liberec
Součástí dohod je prodloužení sítě TEN-T na Ukrajinu a do Moldávie.
Transevropská dopravní síť v Česku by se měla rozrůst o další železniční tratě. Nově i o takové, které odpovídají svoji rychlostí spojení v 19. století. Rada ministrů dopravy, které dnes předsedal český ministr dopravy Martin Kupka, přijala takzvaný společný postoj (obecný přístup) k návrhu Komise na nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, tzv. revizi TEN-T sítí. Česko už dříve označovalo tuto revizi jako jeden z cílů svého předsednictví.
Rozhodnutí pomůže v rozvoji spolehlivé dopravy na páteřních tepnách a při získání prostředků na projekty v oblasti šetrného cestování, především rozvoj transevropských železničních sítí. Ty i nadále povedou také přes Česko. Ne vždy ale zařazení do sítě TEN-T přinese rychlou změnu. Například trať z Prahy do Berouna je na seznamu tratí v TEN-T již přes deset let, odpovídá ale stavu před 50 lety.
Snadnější přístup k evropskému financování
Revize TEN-T sítí tedy přinese rozšíření sítě vysokorychlostních tratí (VRT)v rámci regionu střední a východní Evropy. „Do hlavní sítě TEN-T, nově rozdělené dle termínů realizace k rokům 2030 a 2040, bylo zařazeno VRT spojení Praha – Brno, Krušnohorský tunel nebo VRT Přerov-Ostrava, obdobnou podporu získá také spojení pro nákladní dopravu mezi Chocní, Hradcem Králové a Velkým Osekem a další klíčové železniční úseky. Oproti původnímu návrhu nařízení se nám podařilo dojednat také zařazení trati (Praha)-Lysá nad Labem-Mladá Boleslav-Liberec–Zhořelec do globální sítě TEN-T, což do budoucna umožní výrazně zlepšit vlakové spojení mezi těmito městy, zejména do Liberce,“ řekl ministr Kupka.
Podle něj jde o dobrou zprávu pro českou dopravu, Přesunem tratí do TEN-T se otevírají větší možnosti na získání peněz pro jejich přípravu a výstavbu. Dojde současně k revizi seznamu takzvaných městských uzlů. V původním návrhu byly Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc a Ústí nad Labem. Nově v něm budou i krajská města Hradec Králové, Pardubice a České Budějovice. Tím se jim otevírá větší možnost spolufinancovat své dopravní projekty z EU.
Součástí dnešních dohod je i rozšíření a prodloužení koridorů TEN-T na Ukrajinu a do Moldavska. „Vytvoříme tak skutečně propojenou Evropu až k Azovskému moři,“ dodal Kupka.
Nová pravidla pro délku nákladních vlaků
České předsednictví taktéž uspělo v případě textu nařízení, kde vyjednalo kompromis mezi EK a členskými státy u parametrů nákladních vlaků. Jde například o délku, minimální rychlost či výšky průjezdního profilu. Délka vlaků, které by měly umět projet po síti core network, bude 750 m. Výška profilu by měla být 4000 mm. U parametru 160 km/h se za české předsednictví podařila vyjednat výjimka na základě požadavků členský států, že nemusí být dodržena na celé délce hlavní sítě TEN-T.