Stavebnictví

Šéf Skansky: Na Slovensku nám uvízly stovky lidí, o zastavování staveb zatím neuvažujeme

Zaměstnanci Skansky při modernizaci D1. Foto: Skanska
Zaměstnanci Skansky při modernizaci D1. Foto: Skanska

Stavebnictví je dalším oborem, kterého se mohou dotknout stávající potíže s pandemií koronaviru. Eurovia už oznámila zastavení prací, další firmy zatím vyčkávají a plošný zákaz jejich vedení doposud nevydalo. Podle šéfa stavební společnosti Skanska pro střední Evropu Michala Jurky došlo v případě jedné z největších firem v oboru zatím k uzavření betonárny v Mohelnici a zpomalení prací na dokončeném úseku D1 u Přerova.

Museli jste kvůli koronaviru omezit některé stavby či úplně zastavit?
Uzavřeli jsme jen betonárnu v Mohelnici a zpomalujeme dokončovací práce na již zprovozněné D1 137 a některých dalších stavbách, kde není tlak na čas. V současné chvíli ale neuvažujeme o plošném zastavování staveb, věříme, že situaci zvládneme. Chráníme zdraví lidí, zároveň chceme pokračovat v projektech tak, abychom byli schopni dostát závazkům vůči klientům.

Jaká opatření jste přijali proti šíření viru?
Na některých stavbách jsme zavedli střídání směn, roušky, respirátory a dezinfekci zajišťujeme i přes několik týdnů trvající nedostupnost kombinací nákupů a vlastní výrobou. Roušky šijí desítky dobrovolníků z řad našich zaměstnanců, dezinfekci budou připravovat naše laboratoře. Při domácích cestách včetně dopravy na stavby doporučujeme zaměstnancům využívat firemní i soukromá auta, daleko častěji dezinfikujeme naše prostory a poskytujeme i možnost dezinfekce rukou na toaletách a v kuchyňkách. Setkáváme se dálkově, a kdo může, pracuje z domova. Všem zaměstnancům nad 65 let a s vážným zdravotním omezením navíc umožňujeme zůstat doma preventivně, s plnou náhradou mzdy.

Kolik lidí vám kvůli koronaviru odpadlo? Nemyslím jen nákazou, ale například karanténou či hlídáním dětí.

V ČR nemáme nikoho nakaženého ani v nařízené karanténě, a řádově dvacet kolegů se na základě OČR doma stará o nezletilé děti. Na stavbách jde v této chvíli spíše o jednotlivce, například na D1 máme každý den nasazeno přes 250 lidí a stavba jede ve víceméně normálním režimu. A pochopitelně ti, kteří mohou, pracují už nyní z domova – ve všech našich pěti zemích jsou to řádově stovky kolegyň a kolegů.

Existuje ve Skansce nějaký plán pro případ, že vám přestanou kvůli tomu lidi chodit do práce, jaké stavby se budete snažit udržet?

Vždy se snažíme dohodnout s investorem V této chvíli například vnímáme zájem státu na pokračování rekonstrukce D1. Pokud to situace bude vyžadovat, můžeme nějaké kapacity přesouvat, ale v masovém měřítku to dělat nebudeme.

Jaké komplikace současný stav přináší?
Prioritou je bezpečnost lidí: musíme myslet na přirozený strach lidí a v této nelehké době s nimi nepřestat mluvit. Velký problém je s ubytováním a stravováním a nonstop řešíme nedostatek ochranných prostředků. Důležité pro nás také je, abychom s investory nastavili konkrétní pravidla, za jakých podmínek mají stavby pokračovat.

Stavebnictví je v ČR hodně závislé na zahraničních pracovnících. Neutekli vám domů?
Zatím se to neděje masově, máme výhodu, že velkou část kapacit hlavně v inženýrském stavitelství pokrýváme vlastními kapacitami. Velký dopad má ale uzavření hranic se Slovenskem, tam uvízly řádově stovky lidí, kteří standardně pracují na stavbách v ČR, například naši mostaři, železničáři a také někteří subdodavatelé. Otázkou také je, kolik Ukrajinců odjede na Velikonoce domů a nebude se tak moci vrátit. V pozemním stavitelství je horší situace v Polsku, tam v některých dnech na některých stavbách chyběla až třetina subdodavatelských kapacit. Subdodavatelé se samozřejmě s problémy potýkají, ale i oni vědí, že je důležité, aby se stavby nezastavovaly.

Michal Jurka, prezident Skansky pro střední Evropu
Michal Jurka, prezident Skansky pro střední Evropu
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Vnější pozorovatel
Host
Vnější pozorovatel

Když to tak čtu, není na čase si říct co je tedy cíl, ke kterému směřujeme? Doufám že nikdo soudný si nemyslí že to je nula nakažených. Protože ta omezení budou s postupem času představovat čím dál větší problém nejen ve stavebnictví.

Vít Jůza
Host
Vít Jůza

Už jsem se po kouscích na webu dočetl, že cílem není totální zastavení infekce za cenu totálních opatření, ale přiměřené utlumení a zpomalení, aby nedošlo ke špatně zvladatelnému náporu na zdravotnictví jako v Itálii.

Vnejší pozorovatel
Host
Vnejší pozorovatel

Tomu rozumím, melou to pořád dokola, ale mne by zajímalo (a nejen mne), jak poznáme, že se cíl daří plnit – tedy že jí brzdíme dostatečně, že nad nemocí vítězíme a že je nemoc pryč. Jak poznáme, že máme více nakažených v důsledku rozvoje nemoci a ne v důsledku většího počtu testů? Taky by mne zajímalo, jaké varianty se zvažují, jestli by nebylo lepší vytipovat si ty rizikové skupiny, dát jim ochranné pomůcky přednostně, ty lidi nechat izolované se 100 procenty náhrady mzdy nebo výdělku z podnikání, klidně ze státního rozpočtu a zajištěním zásobování třeba armádou a sociálními službami a… Číst vice »

Tomáš
Host
Tomáš

Vyhravat nad koronavirem budem, az bude R mene nez 1. Dnes je R 1,5. Cislo postupne klesa. Vice info na http://www.stopcovid.cz vcetne informaci, co tohle cislo znamena a graf od 16.3.

Modré zábradlí
Host
Modré zábradlí

S tím R to není tak jednoduché. Když zavřete všechny doma, tak máte R<1 natošup, jenomže vám za pár dnů lidi umřou doma hlady. Takže se cíli na to, aby se nezahltil zdravotní systém (Itálie, Španělsko) na jedné straně a nezkolabovala ekonomika na straně druhé.

Y.K.
Host
Y.K.

To jistě, směřuje to proto k přísně (a technologicky) kontrolované karanténě jen těch v podezření nebo nemocných.

Vnější pozorovatel
Host
Vnější pozorovatel

No zrovna ten druhý cíl jim moc nejde

Eduard
Host
Eduard

Nebojte až padnou první pořádné pokuty a podmíněné tresty, tak hned všichni kdo nedodržují karanténu se hned vzpamatují a budou ji striktně dodržovat. Ono by nebylo od věci pro takové případy a lidi ve větší míře zavést náramky, podobně jako je to v případě domácího vězení.

Y.K.
Host
Y.K.

Tahle nemoc už asi nikdy nebude pryč. Cíl je držet nárůst případů pod lineární křivkou, bez kontroly na začátku letěla exponenciálním průběhem. Současný stav je „vychytávání“ nedetekovaných, kteří bloumají kolem a umisťování jich i kontaktů do karantény. A právě že je tak tvrdý by mohlo pomoci brzy opatření začít rozvolňovat. Další stupeň bude chytrá karanténa, tedy drsná opatření na těch (i potenciálně) ohrožujících a uvolnění pro ostatní. Zastavit epidemii nejde, ale převzít kontrolu nad průběhem jde. Klíčem je saturace zdravotnictví a ta u nás ještě nenastala, což je dobře (62 % lůžek obsazeno). Třeba Itálie. 19. 2. – 0 mrtvých,… Číst vice »

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Když se to vezme přes velká čísla, tak v itálii žije 60 miliónů lidí. Odhadnu-li průměrný věk dožití na 80 let, tak to dělá přibližně 2000 narozených a zemřelých denně. Koloběh života.
Bohužel je to tak, že každá takováhle nemoc zkosí ty, kteří to mají nahnuté. Pak to klesne.

Y.K.
Host
Y.K.

Musíte si ale uvědomit, že ta čísla se vztahují k extrémním opatřením bránícím exponenciálnímu růstu. A nejsou to celková úmrtí v Itálii, jsou to úmrtí z jediné společné příčiny. Když se nechá nemoc volně explodovat exponenciální křivkou, tak budou miliony mrtvých, protože 3 % smrtnost je opravdu dost vysoká v miliardách lidí. Bohužel ta nemoc kosí i ty co to nemají nahnuté, ale mají zdravotní potíž. A to je každý třetí. A kosí i zdravé jedince, viz ztráty lékařů a sester, jen menším procentem. Dělat experimenty typu “necháme to jet volným pádem” zkusila Británie, což je rychke přešlo ve chvíly… Číst vice »

Kulový blesk
Host
Kulový blesk

Přesně tak, i když to veřejně neřekli, evidentně se náš stát chce držet jednoho ze 3 scénářů: 1) Nechávat epidemii pomalu projít populací, tak pomalu, aby zdravotnictví dokázalo obsloužit všechny vážné případy. Přesně tak, jak jste uvedl ve svém komentáři. Což znamená, že některá omezení budou trvat měsíce, možná i roky. 2) Pokud se v průběhu času objeví použitelný lék, který vyléčí nemocné dřív, než dojde k vážným komplikacím, bude možné uvolnit zbývající omezení a nechat epidemii projít populací rychleji. 3) Pokud se objeví očkování, plošně očkovat populaci. Ovšem očkování bude k dispozici nejdřív příští rok, možná ještě později, takže… Číst vice »

Jaaa
Host
Jaaa

Nemyslím, že mají takto promyšlenou strategii. Spíš teď jde jen o to získat čas. Chytrá karanténa je jedno z možných řešení, plošné testování druhá. Zatím se toho stále o COVIDu neví dost, takže se čeká, s čím vědci přijdou.