Infrastruktura Silnice Stavebnictví

ŘSD chystá stamilionové opravy zánovních tunelů na D5 a D1

Tunel Valík po dokončení. Foto: Pragoprojekt
Tunel Valík po dokončení. Foto: Pragoprojekt

Ředitelství silnic a dálnic počítá s výdaji v hodnotě 266 milionů korun za opravy dvou tunelů na českých dálnicích, které jsou relativně nové. Jde o tunely Valík na D5 a Klimkovice na D1. Důvodem je jejich špatný stav.

ŘSD už vypsalo dvě soutěže na sanaci závad v obou tunelech. V případě Valíku jde o zakázku s odhadovanou cenou 150 milionů korun.  U Klimkovic mají sanace tunelu vyjít na 116 milionů korun. Tunel Valík byl otevřen v roce 2006, Klimkovice o dva roky později.

Průběžně kontrolujeme stav tunelů, provozními prohlídkami, běžné jsou roční a mnohem důkladnější jsou hlavní prohlídky vykonávané z předpisu každé čtyři roky. Tyto činnosti nás upozornily v roce 2015, že dochází k postupné degradaci vybavení tunelu,“ vysvětlil mluvčí ŘSD Jan Studecký, proč se chystá jejich oprava.

V případě Valíku podle něj vlivem agresivního prostředí v tunelu došlo k degradaci částí osvětlení, v klimkovickém tunelu k problémům se vzduchotechnikou.

Vzhledem k tomu, že dojde k významné opravě osvětlení, pak jsme tuto nastalou situaci využili k pilotnímu zvýšení průjezdní rychlosti v tunelu Valík,“ dodal Studecký. Dosud se ve Valíku může jezdit jen rychlostí 80 km/h.

Oprava tunelů přinese dopravní omezení. „Omezení dopravy v tunelech nutně budou, ale nebudou drastická a dlouhodobá. Převážná většina realizačního období oprav bude prováděna za částečné uzavírky tunelu, kdy nebude nutné dálnici opouštět. Úplná uzavírka s převedením dopravy na objízdnou trasu bude minimální a její délka vyplyne z nabídek uchazečů pro realizaci, ale pravděpodobně nebude delší než deset dnů,“ dodal Studecký. Rychlost opravy bude jedním z kritérií pro hodnocení nabídek.

Podle Studeckého se bude opravovat v následujících letech většinu provozovaných tunelů. „Zároveň s odborníky připravujeme aktualizaci předpisů souvisejících s požadavky na materiály, které jsou v tunelech používány. Vyšší kvalitou materiálů chceme prodloužit životnost technologické výzbroje tunelů. Proces byl již zahájen a zkoumání a první návrhy na změny už probíhají. S předními odborníky a ve spolupráci s vysokými školami hledáme řešení jak pro vhodnou volbu používaných materiálů, tak pro určení systému účinné ochrany zařízení tunelu proti vlivům agresivního prostředí v tunelech,“ dodal Studecký.

22 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Je to hnus co se děje na českých dálnicích. Na obchvatu Dobré který tady stojí taky tepr 10 let tak měnili a posouvali o 1m protihlukové bariéry. K tomu se měnily středové svodidla. A to vše po deseti letech. Chce se mi z takové práce vážně zvracet.

Zesp

To je velice překvapivé i pro mě, že se musí přizvat odborníci a vymyslet, jaké materiály do tunelu dát, aby vydržely. A jaké jsou zkušenosti v zahraničí? Vždyť těch tunelů tam mají spousty. Třeba také Rakousko? Nebo to zas byla nějaká levárna, že se tam při stavbě nacpalo za cenu dražšího a kvalitnějšího vybavení levné a nekvalitní??? A někdo se z toho měl hodně dobře???

Milan Bačík

A proč to řeší s odborníky z vysokých škol? To jsme první na světě, kdo tento problém řeší, že ho musíme složitě zkoumat?

Likas

Valík stavební část: Mikrotrhliny na portálech zainjektovat, přebrousit. Popraskanou výplň dilatačních spár proříznout a znovu vyplnit. Vyházet sádrokarton a nahradit železobetonem. Vyměnit zrezlé nerezové dveře. Valík technologie: (došlo k rekategorizaci stavby a aktualizaci PBŘ – nyní v kategorii „delší propustek“ (z TA do TC) – což nese nižší nároky na vybavení a bezpečnost) Automatický sčítač dopravy – demontovat Požární vodovod – netěsní jeden hydrant Vzduchotechnika – zrušit ventilátory, nejsou třeba Osvětlení – dát LEDky v nerezu, což sebou nese nový řídící systém, jasoměry, kabeláž, konzoly. Doplnit vodící a orientační osvětlení. Rádio – výměna, HZS má nové kmitočty Ozvučení – demontovat… Číst vice »

jan

Ventilátory nejsou třeba a demontuje se čidlo co?:-)

Tunel

Myslím, že údržba dálnic a tunelů na nich probíhá v porovnání se stavem tak před 15 lety výrazně lépe. Ale u tunelů je to tak, že prostředí je v současné době opravdu mnohem více agresivní, souvisí to s přidáváním AdBlue resp. močoviny do paliva. V tomto prostředí nevydrží bohužel ani nerezové plechy.
A co se týče vybavení tak se samozřejmě nejedná pouze o světla, součástí vybavení tunelu jsou i další technologie (např. detektory kouře, zastavení vozidla, osob v tunelu, vybavení pro zásah IZS, hasící prvky, pokrytí signálem, ale i propojky tunelových trub, únikové cesty atd.)

Jan

Takže se zavedením elektromobilů to vydrží déle a zároveň ušetříme za údržbu? No už aby to bylo.

Démon

Když se nikdo nestará, musí se časem opravovat. Určitě to bude dělat zhotovitel tunelů 🙂

jan

Uvidíme co Blanka časem:-)

jan

D47 se prostě povedla:-) Kvalita sama. Za německé peníze. Agresivní prostředí – rekněme podle mě narovinu, že tam teče a je vlhko?

Martin Tomek

Pane Sůro, mám váš server velice rád, ale prosím – nepodléhejte těmto clickbaitovým a bulvárním tendencím. Viz odkaz na tento článek na FB s vyzněním typu „tunely jsou postavené tak na ****, že už potřebují rekonstrukci“. Přitom asi nikdo nemůže čekat, že provozní prvky v tunelu, kde běží 24h denně, vydrží 100 let bez výměny. To samé různé sanace průsaků a podobně. Je to tunel nabitý technologií, ne bezúdržbový mostek z žulových kvádrů. Děkuji a přeji hodně zdaru.

Martin

Dobrý den, jsem zapálený čtenář těchto stránek. Ale dnes prvně musím na vás reagovat. Souhlasím s panem Tomkem. Váš nadpis je bulvární. Jsem z oboru tunelových staveb a o této věci jsem byl již informován letos na konferenci o požární bezpečnost tunelů. Proto mě váš článek obsahem nepřekvapil. Ty to tunely jsou v provozu přes 10 let. A jejich vybavení je technicky za zenitem. V tunelech panuje dosti nepřátelské chemické prostředí, kde ani nerezové prvky neodolají degradaci. (to se vůbec před lety nečekalo). Odcházejí nerezové lopatky vzduchotechnik nař. Dále pozinkované prvky v propojkách vydrží max. jen 2roky. Při projetování těchto… Číst vice »

PP

V tunelech panuje dosti nepřátelské chemické prostředí, kde ani nerezové prvky neodolají degradaci. (to se vůbec před lety nečekalo).

Nemůže to být tím, že před lety nikdo v tunelech nevypouštěl čpavek – AdBlue?

Martin V.

Ale močovina se vstřikuje do výfuku, aby tam zreagovala o odstranila oxidy dusíku (z nichž by vznikla časem kyselina dusičná, která korozivní je). Naopak, co si pamatuju, tak se močovina používá na rozmrazování letištních ploch. Teď jsem se to ještě snažil ověřit a na Wiki píšou mimo jiné u použití močoviny: „Alternativa kamenné soli při rozmrazování silnic a přistávacích ploch kdy močovina nezpůsobuje korozi v takovém rozsahu jako sůl. Jako zimní posyp (např. na chodníky – vyhláška 39/1997 MHMP) je akceptována Odborem ochrany prostředí MHMP nebo Agenturou pro ochranu přírody. Za nevýhodu je považováno přílišné bujení plevelné zeleně.“ Takže na… Číst vice »

PP

Právě, že močovina se vstřikuje do výfukových plynů a produktem redukce oxidů dusíku je čpavek. Což při použití močoviny jako posypového materiálu se neděje. Vlhké prostředí v tunelu se postará o to, že z plynného čpavku vznikne hydroxid amonný a je hotovo.

Martin V.

Čpavek rozhodně není produktem SCR. Močovina, amoniak nebo čpavek jsou naopak prekurzory selektivní katalytické redukce. https://en.wikipedia.org/wiki/Selective_catalytic_reduction produktem je molekulární dusík, voda a oxid uhličitý, takže nejhorší žiravina v tomto ideálním případě je „sodovka“:
4 NO + 2 (NH2)2CO + O2 → 4 N2 + 4 H2O + 2 CO2

Pokud se v tunelech čpavek vyskytuje, tak to může být buď špatným dávkováním, anebo katalyzátor nekatalyzoval dost a část prekurzorů ve výfuku nezreagovala. Každopádně je to zajímavé téma.

PP

Čpavek by neměl být produktem SCR – souhlas. Ale, že rozhodně není bych si tvrdit nedovolil. Všechny tyto rovnice představuji ideální stav, stejně tak jako by v ideálním stavu nevznikaly NOXy v motoru…
Na zjištěni, že se čpavek reálně do výfukových plynů dostává stačí jet chvíli za nějakým kamionem do kopce, nebo právě v tunelu. Stačí méně než minuta a máte „kyselo v krku“.

Martin V.

Měl jsem na mysli, že není produktem redukce. Pokud čpavek vzniká, tak je pořád pro SCR použitelný jako vstup. Ale patrně se nespotřebují ani všechny NOx, ani všechny amonné sloučeniny.

Mimochodem oxidy dusíku vznikají při spalovacím procesu logicky správně, stačí k tomu dostatečný tlak, teplota a dost dlouhá doba, po niž tlak a teplotu udržíme. Proto pomaluběžné lodní dvoutakty produkují násobně víc NOx než rychloběžné čtyřtaktní diesely. A proto je omezování tvorby NOx v takovém rozporu se zvyšováním termodynamické účinnosti motorů.

Hans

Nejsem sice odbornik, ale taky jsem sem nespad vcera. 266 mega??? Za obnovu vybaveni tunelu? Žádné složité sanacni práce jen vymena svetel a vetrani? Za 5 mega mate moc pekny novy dum i s pozemkem. Takže ta svetla a větráky maji hodnotu 53 domů jo. A pak tady ma spoustu lidi reci jak oprava tratě nad Vimperkem za cca 100 mega je moc a radši by trat zrušili.

Panoramix

Nějak nechápu uzavírat dálnici úplně. Snad nejdřív opraví jeden tubus, pak druhý, přičemž vždy zůstane zachován průjezd druhým tubusem? Kvůli tomu tam snad ty 2 samostatné tubusy jsou, aby byl každý nezávislý na tom druhém a v případě výpadku jednoho z tubusů mohla být doprava alespoň provizorně vedena druhým tubusem. Ale jinak nevidím nic divného na tom, že po 16 letech je osvětlení natolik zdegradované, že se musí kompletně vyměnit. Životnost osvětlení při trvalém provozu rozhodně není 30 let, jak se snaží namluvit výrobci „úsporného“ osvětlení. Lepší to vyměnit, než pak jezdit tmavým tunelem. Při cestách po Itálii jsem si… Číst vice »

Partneři

Škoda transportation
RLP
CSCARGO