cargo

Polabí či Moravská Brána. SŽDC začala řešit „izolované“ vysokorychlostní tratě

Jednotky ICE T u Norimberka. Foto: Deutsche Bahn.Jednotky ICE T u Norimberka. Foto: Deutsche Bahn.

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) začala vážně řešit, že jako první postaví nové tratě, které budou trasovány na rychlost až

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) začala vážně řešit, že jako první postaví nové tratě, které budou trasovány na rychlost až 350 km/h zatím v izolovaných úsecích na velmi vytížených železničních koridorech. Při zprovoznění může být rychlost nižší – 250 km/h. Ještě před novou tratí z Prahy do Drážďan by tak mohly vzniknout nové trasy pro rychlovlaky na místech, kde současně přidání kolejí povede k řešení problémů s nedostatečnou kapacitou.

Jde o úseky z Běchovic do Poříčan, z Přerova do Ostravy a Brna do Břeclavi. „Předložili jsme toto téma k odborné diskuzi uvnitř SŽDC a s ministerstvem dopravy,“ potvrdil ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech.

Mapa nových úseků, kde by mohly vzniknout vysokorychlostní tratě. Foto: SŽDC

Mapa nových úseků, kde by mohly vzniknout vysokorychlostní tratě. Foto: SŽDC

Navržené úseky mají vést trasou, která má už územní ochranu, tady mimo stávající koridory. I kdyby se nakonec tratě pro rychlovlaky nestavěly v celé trase, SŽDC tím vyřeší zásadní problém: chybějící koleje. Mezi Běchovicemi a Poříčany dochází k velkému zahuštění kvůli silné pražské příměstské dopravě a požadavky nákladních dopravců, koridor mezi Přerovem a Ostravou je velmi vytížený nákladními vlaky.

Všechny tři úseky už mají své názvy: Polabí, Moravská Brána a Jižní Morava. V případě Polabí má trať okamžitý přínos hlavně na kapacitu, SŽDC ale upozorňuje, že příprava je zatížena značnými riziky zejména s ohledem na nutnost zásahu do železničního uzlu Praha, která dobu přípravy prodlouží. Moravská brána mezi Přerovem a Ostravou má navázat na modernizaci tratě z Brna do Přerova na 200 km/h. U VRT Jižní Morava mají být výhodou hlavně relativně nízké náklady na stavbu a zvýšená kapacita trati.

Od nákladních dopravců se objevují často požadavky na zečtyřkolejnění některých úseků, vzhledem k trasování stávající železnice to ale už není reálně možné. Proto by bylo řešení postavit zatím nové úseky, které by sloužily zatím hlavně jako „obchvat“ pro stávající tratě a později by byly součástí sítě vysokorychlostních vlaků. SŽDC argumentuje i tím, že rozdíl v nákladech na stavbu vysokorychlostní a konvenční tratě by neměl být významný. I proto, že jde o úseky, které vedou víceméně rovinatým terénem.

Podle Čecha by měly být tratě postavené už na cílovou rychlost, i když provozně po nich vlaky na začátku mohou jezdit pomaleji. Nemělo by ale poté už docházet k dalším stavebním úpravám.

Obdobným případem, kde může dojít ke zrychlení, je 1. etapa vysokorychlostní tratě na Drážďany, a to úsek Praha – Litoměřice, kde výsledky studie proveditelnosti SŽDC očekává začátkem roku 2019. Přesný termín ale SŽDC zatím nechce uvést.

Tagy SŽDC vysokorychlostní tratě
51 komentářů