Infrastruktura Stavebnictví Železnice

Obrazem: Negrelliho viadukt zatížily o víkendu vozíky

Zátěžová zkouška Negrelliho viaduktu. Pramen: Správa železnic
Zátěžová zkouška Negrelliho viaduktu. Pramen: Správa železnic

Na Negrelliho viaduktu skončí během dopoledne zátěžové testy, které probíhaly od pátečního odpoledne. Uskutečnily se na třech mostních objektech: na větvi vedoucí od Křižíkovy ulice na Masarykovo nádraží, na mostě přes Křižíkovu ulici a také v úseku mezi ulicemi Křižíkova a Sokolovská.

Pro měření se použilo zatížení dvěma až šesti vozíky, z nichž každý vážil 62 tun. Každý vozík byl tvořen dvěma podvozky. Sledoval se například průhyb ocelových nosníků, rozevření spár nebo sednutí spodní stavby. Měření provedl Kloknerův ústav ČVUT.

Na Negrelliho viaduktu se aktuálně pracuje na instalaci kabeláže a zabezpečovacího zařízení, do konce dubna budou pokračovat práce na trakčním vedení. Po tříleté rekonstrukci se viadukt pro dopravu znovu otevře 1. června, 170 let po jeho uvedení do provozu.

19 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Eda

Není přece možné, aby jeden malý a nevysoký vozík byl naložen 62tunami, tady je něco nesmysl.. to vypadá tak na 10tun..

Jiří Kocurek

Jeden vozík 62 tun a z fotky to vypadá, jakoby MUVka táhla tři naráz. Není tohle rekordní zátěž pro MUVku?

Hajnej

No taky jsem si říkal, kolik má MUVka rozjezdovej normativ…

Qěcy

Ty vozejky jsou z podvozků na přepravu kolejových polí? A jak je na nich uchycen ten vak se štěrkem (či co v něm je)?

Franz

Řekl bych, že se jedná o podvozky vzor 77, primárně určené k přepravě kolejových polí.

JiP

Zvedne se rychlost pres viadukt oproti stavu pred rekonstrukci?

XXXD

Ano. Tuším ze 40 km/h na 60 km/h.

Vašek

A předcházím další otázku, víc než 60 to nejde, neb most není dostatečně široký.

Lektor

Oni při vyšších rychlostech by taky dost vzrostl hluk a skončilo to dohadovanim hygieniků a památkářů kdo je větší…..

Jiří Kocurek

Rožměry vlaku závisí na rychlosti už při takhle malých hodnotách. No Einstein by se divil, co s tou teorií relativity způsobil. Nejen že se rychle letící objekt protáhne do délky, on se i rozšíří.
Teď vážně: Okolik je vzdálenost mezi průjezdnými profily menší? On totiž vlak umí být tichý. Jen to nesmí být Tornádo nebo 810 nebo tak něco. Když na nádraží zastavuje Stadler, tak slyšíte cvrlikat vrabce. Tak tiché to je.

Hajnej

Je rozdíl mezi rozměry a potřebným průjezdným průřezem, natožpak potřebným volným schůdným prostorem.
Mimochodem, Vy jste se někdy vykláněl z jedoucího vlaku a utrpěl při tom Váš chrup, že píšete „rožměry“…?

Jiří Kocurek

Ne, je mám naraženou ruku. zž jsou vedle sebe. Ale děkuji z optání.

Lektor

Tak průjezný profil je samozřejmě stejný, ten důvod je v dynamických silách, které má rychleji jedoucí vlak samozřejmě vyšší a proto musí být veškeré zařízení dál od jedoucího vlaku. Což si samozřejmě můžete vyzkoušet, když se postavíte metr od vlaku projížějícího rychlostí 10/40/60/100 nebo 160km/h.

Michal Štěpán

Někdo si může říci „jenom 60 km/h“. Ale spočítejte si úsporu jízdní doby. To „jenom“ v tomto případě znamená navýšení rychlosti o 50% původního stavu. A porovnejte si dobu jízdy tramvaje (i hypotetickou bez zastávek) z Masaryčky na Vltavskou a dobu jízdy vlaku po zrekonstruovaném Negrelliho viaduktu.

Dáda

nic se nezvyšuj, je to návrat tam, co už to bylo.

Sledovač

Tady
http://www.rekonstrukce-negrelliho-viaduktu.cz/
se píše, že dojde ke zvýšení rychlosti za 40 na 60 km/h.

Vbb

„Původně“ tam bylo 60, pak – zhruba před 10 lety (plus mínus dvě stě let 🙂 ) se to snížilo na 40.
Takže to je návrat k původnímu stavu.

Martin Jarath

Rychlost se sice zvedne, ale v zásadě jen pro vlaky na Kralupy a minimálně i pro vlaky od Kladna. Směrem na Kladno než vlak vyjede z oblouku, tak už skoro mine vjezd do Buben, za kterým už zase smí jen 40.
Lehce se to zlepší po přestavbě Buben a s využitím ETCS, nicméně i tak bude úspora jízdní doby oproti stavu, kdy by se mohlo nejvejš 40, dost nízká (vzdálenost mezi peronem na Bubnech a obloukem do Dvorany je prostě nízká).

Jan Neruda

V souvislosti se zmíněným „vjezd do Buben“ jsem si schválně vyhledal vznik názvu Bubny a je to zajímavé. Já třeba bych nepoužil „do Buben“ ale „do Bubnů. Ovšem název vznikl plně jinak, než ho dnes skloňujeme my. Cituji:
Bubny svůj název získaly podle erbovního znamení svého držitele, rodu pánů z Bubna