Nový problém u mostu pod Vyšehradem: Kam se starou konstrukcí. Daleko se nedostane

Vítězný návrh nové podoby železničního mostu na Výtoni. Vizualizace: 2T engineeringVítězný návrh nové podoby železničního mostu na Výtoni. Vizualizace: 2T engineering

Nový most budou tvořit ocelové oblouky osmiúhelníkového profilu, které se směrem vzhůru zplošťují, výplň budou tvořit nerezové závěsy.

V Národním technickém muzeum (NTM) začala ve středu večer výstava šesti nejlepších návrhů, které vzešly ze soutěžního dialogu o novou podobu železničního mostu mezi Výtoní a Smíchovem. Při té příležitosti proběhla večerní veřejná debata o dalším osudu mostu, a to za účasti autorů vítězného návrhu, stavebních expertů, památkářů a zástupců Správy železnic.

„Železniční most pod Vyšehradem splnil svou dopravní funkci, 120 let sloužil svému účelu a my bychom mu za to měli poděkovat. Nyní má nárok na to, aby byl vyměněn,“ řekl Tomáš Rotter ze stavební fakulty ČVUT. Připomněl, že od roku 1871 stál v místě nejprve jednokolejný most a od roku 1901 dnešní dvoukolejný. I tato výměna před 120 lety vyvolala u veřejnosti nemalé vášně. Nyní jej má nahradit tříkolejný.

Podle Rottera by případná rekonstrukce staré konstrukce a náklady na ni vynaložené nepřinesly kýžený výsledek, 63 procent konstrukce by bylo třeba vyměnit a výsledná životnost by byla jen 30 let. Mimo jiné by bylo třeba odnýtovat „obrovské množství nýtů“, což by si vyžádalo dlouhý čas.

„Je tam celoplošná koroze ve velkém rozsahu, značné korozní úbytky a také únavové trhliny. Trhlina roste a až dosáhne kritické délky, nastane lom. A takových trhlin je tam několik a nové vznikají,“ řekl Rotter. Vycházel mimo jiné ze studie Sudopu z roku 2018, podle které životnost mostu končí letos. „Rozsah rekonstrukce by byl neúměrný dosaženým výsledkům,“ dodal Rotter.

Svůj pohled doplnil ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad Petr Kučera, který je vzděláním architekt. „Měli bychom překonat sentiment a nalézt odvahu rozloučit se se starým dosluhujícím mostem a nahradit jej novým, splňujícím všechny požadavky naší doby a reprezentujícím soudobé konstrukční dovednosti a vzhled. Stejně to dělali i naši předchůdci, stavitelé pražských mostů, na které se rádi odvoláváme,“ řekl Kučera.

Podle něj je zásadním kritériem pohled na most a průhled skrze něj na prostor řeky a pražská panoramata. Proto odmítl řešení se dvěma mosty, která byla v soutěžním dialogu častá. Z dvanácti návrhů počítalo celkem sedm se zachováním starého mostu, z toho čtyři pouze pro pěší a cyklisty. Dva návrhy počítaly s jednou kolejí a chodníkem a jeden pouze s kolejí.

Vedle staré konstrukce by vznikl nový most se dvěma (u některých návrhů třemi) kolejemi. Kučera kombinaci dvou mostů označil za kočkopsa, který by komplikoval průhled skrze zhuštěné konstrukce.

Podobný náhled přijala i výběrová komise, jejíž postoj prezentoval předseda Pavel Ryjáček, profesor ČVUT. „Kombinace dvou mostů nikdy nevedla k optimálnímu řešení, komise dala přednost jednomu mostu velmi štíhlé konstrukce,“ řekl Ryjáček. Podle něj byl návrh jediného mostu se třemi kolejemi v komisi jednoznačný favorit, jeho vítězství nebylo těsné.

„Chtěli jsme vytvořit most co nejsubtilnější, až průhledný, a osově symetrický. Dva mosty vedle sebe jsme považovali za provizorium, chtěli jsme nový moderní most,“ doplnila jedna z autorek vítězného návrhu Iveta Torkoniaková z firmy 2T engineering. Její most budou tvořit ocelové oblouky osmiúhelníkového profilu, které se směrem vzhůru zplošťují, výplň budou tvořit nerezové závěsy. Konstrukce byla na vizualizacích prezentována v bílé barvě, podle Ryjáčka se s ní dá ale ještě „barevně pracovat“. Návrh řeší i předmostí, například u staré celnice na Výtoni má vzniknout klidová zóna, jakési nové náměstí.

Vítězný návrh nové podoby železničního mostu na Výtoni. Vizualizace: 2T engineeringVítězný návrh nové podoby železničního mostu na Výtoni. Vizualizace: 2T engineeringVítězný návrh nové podoby železničního mostu na Výtoni. Vizualizace: 2T engineeringVítězný návrh mostu pod Vyšehradem. Pramen: 2T engineering

Torkoniaková přitom do diskuse vnesla i otázku, co se starou konstrukcí, která je památkově chráněná. Jako možnost naznačila přesun níže po proudu mezi stávající umístění a Palackého most, kde by sloužil pěším a cyklistům. „Někdo se tomuto řešení vysmívá, někdo je rozčilený a někomu se líbí,“ řekla architektka. Její kolega a spoluautor vítězného návrhu Libor Marek (TOP CON SERVIS) doplnil, že příliš možností, kam most přesunout, není. Podle něj je nesmyslná představa, že se most rozebere a složí jinde. „To by bylo strašně složité,“ řekl. Oblouky tak podle něj bude třeba přesouvat v celku, a to jen v krátkém úseku řeky mezi Palackého mostem a vznikajícím Dvoreckým mostem.

Podle Torkoniakové je zahuštění mostů v tomto úseku řeky přípustné. Proti tomu se nicméně ohradil Kučera z Vyšehradu, podle kterého by pak přišla snaha o co největší průhlednost v prostoru řeky vniveč. Podle ředitele Odboru přípravy staveb SŽ Pavla Paidara už v žádném případě nelze starou konstrukci využít pro železniční dopravu. Diskuse o jejím využití prý proto není jen záležitostí Správy železnic, ale hlavně města a městských částí. „Teď je pravý moment rozpoutat debatu,“ řekl Lukáš Tittl z pražského Institutu plánování a rozvoje. „Není to jen záležitost historie, ale i záležitost potřebnosti,“ řekl k tomu šéf Správy železnic Jiří Svoboda. Podle Paidara je v podmínkách památkové ochrany zachování 60 procent mostu, do čehož se započítávají i pilíře. Ty budou držet i nový most.

Slovo dostali i zástupci Klubu Za starou Prahu, jehož dva členové byli v hodnotící komisi soutěžního dialogu. Klub, jehož vrcholným orgánem je Domácí rada, se proti vítěznému návrhu v minulých týdnech vymezil. „Předložený návrh Klub nepovažuje za dostatečně zdařilý pro význam a historický kontext místa. Jsme i nadále přesvědčeni, že prioritou musí být zachování hodnotného památkově chráněného mostu s možností doplnění další nové samostatné konstrukce,“ napsal ve stanovisku. V diskusi v NTM zazněl z úst člena klubu a hodnotící komise smířlivější tón. „V hlasování komise klub příliš neuspěl, ale myslím si, že i pro mě jako technika je vítězný návrh přijatelný. Domácí rada se ale demokraticky rozhodla a já to musím respektovat,“ uvedl Václav Jandáček.

Z pléna zazněla i kritika, že slovo nedostali členové iniciativy Nebourat.cz, která organizuje proti snesení staré konstrukce (a za její opravu) petici. Člen petičního výboru a zakladatel iniciativy Pavel Štorch pozval přítomné na diskusi do Winternitzovy vily.

Závěrečné slovo držel ministr dopravy Martin Kupka, který dal „nebouračům“ ještě naději, když potvrdil svůj záměr svolat technické kolokvium, v jehož rámci odborníci vynesou k mostu definitivní verdikt. Kolokvium má „nezpochybnitelně zjistit stav mostu“. Kupka připustil, že v uplynulých 30 letech se údržba mostu zanedbala.

Výstava šesti nejlepších návrhů mostu pod Vyšehradem potrvá v NTM zhruba měsíc, doplnit ji má schránka na podněty veřejnosti. Záznam téměř tříhodinové diskuse můžete zhlédnout i na stránkách deníku Zdopravy.cz.

Most mezitím dál chátrá. Od poloviny února na něm Správa železnic výrazně omezí provoz. Ten přitom stále roste, denně most využije na 288 vlaků. V roce 2015 to bylo 216 vlaků, předpověď do roku 2035 je 470 vlaků denně.

Tagy NTM Správa železnic Vyšehradský most železniční most pod vyšehradem
205 komentářů