Dopravci Železnice

Na Slovensko míři railjety, mají spojit Bratislavu a Curych

Railjet na cestě z Vídně do Curychu projíždí Salcburkem. Foto: ÖBB
Railjet na cestě z Vídně do Curychu projíždí Salcburkem. Foto: ÖBB

Mapu dálkových železničních evropských spojů rozšíří pravděpodobně od prosince zcela nové spojení. Přímý vlak spojí poprvé v historii Bratislavu a švýcarský Curych. Plány na nové spojení, které se objevilo v návrhu jízdního řádu na Slovensku, potvrdil slovenský dopravce ZSSK.

Nové spojení má vyjíždět v 6.10 z Bratislavy, opačným směrem přijíždí ve 21.51. Vlak pojede do Rakouska přes Petržalku a Kittsee, v Curychu by měl být vlak kolem třetí hodiny odpoledne. Dosud je takové spojení možné s přestupem ve Vídni.

„Můžeme potvrdil, že s partnerskými organizacem ÖBB a SBB připravuje spuštění přímého spojení z Bratislavy hlavnej stanice do Curychu. Vlak bude veden jednotkou railjet, která je nyní v procesu schvalování pro tratě ŽSR,“ řekl mluvčí ZSSK Tomáš Kováč. Dopravce věří, že nový spoj rozjede už s novým jízdním řádem.

ÖBB už s railjety provozují linku z Budapešti do Curychu přes Víden, prodloužení jednoho páru vlaků do Bratislavy je tak logickým pokračováním expanze rakouského dopravce.

22 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Dobrý den pane Sůro,
    můžete prosím dát odkaz na zdrojový web, našel jsem jen Nitrianský a Žilinský samospr.kraj. Zajímá mě Bratislavský a ten jsem nenašel 🙁
    Děkuji
    MP

  • Dotaz:
    Kdyby se třeba teď öbb nebo čd rozhodly přikoupit nějaké railjety / aspekt výběrového řízení vynechávám/ , bylo by to ještě možné?
    Nebo formy na díly už nejsou? Nebo co je u Siemense náhradou za railjety?

    • Četl jsem, že dodání již není možné kvůli neplnění TSI. Ví někdo něco bližšího?

    • Dodání současné verze už možné není. Siemens má mít na papíře upravenou verzi, údajně s čelem ve stylu Vectronu, ale tu si ještě nikdo neobjednal.

  • To isté by sa dalo povedať, že Rakúsko nemá dvojkoľajné železničné spojenie so Slovenskom a to o to skôr, že z Bratislavy-Petržalky je to na ÖBB necelé dva kilometre. Za to však má tento slovenský úsek rakúsku napájaciu sústavu 15 kV 16,7 Hz. Pripravuje sa zdvojkoľajnenie a historická trať z Viedne cez Marchegg do Devínskej Novej Vsi sa elektrifikuje. Frekvencia spojení na oboch tratiach je bohatá. Bratislava a Viedeň sú dve hlavné mestá v Európe, ktoré delí nakratšia vzdialenosť.

    • „Bratislava a Viedeň sú dve hlavné mestá v Európe, ktoré delí nakratšia vzdialenosť.“ To jsem slyšel už několikrát a samozřejmě to není pravda 🙂 (ale uznávám, že s ohledem na zbytek příspěvku to není důležité)

    • Když to „samozřejmě není pravda“, můžete napsat, jaká jsou tedy ta ještě bližší?

    • Přesně tak: Vatikán – Řím. Mimochodem tam myslím je taky pouze jednokolejné spojeni

    • …tak koukám, že i tam je dvojkolejné, byť ta rozdvojující výhybka je na italské straně dost těsně před hranicí.

  • Ostuda je, že Bratislava nemá ani jedno dvoukolejné elektrifikované spojení s Vídní. Zřejmě Bratislava vzhlíží k západu asi se stejnou intenzitou jako my – do Německa (nejdelší společná státní hranice, nejdůležitější obchodní partner, tranzitní země dále na západ atd.) máme pouze jednu dvoukolejnou trať, která e zároveň jedinou elektrifikovanou…

    • To není tak úplně pravda. V obou případech je problém způsoben z velké části nezájmem „nejdůležitějšího obchodního partnera“. Domažlice dlouhou dobu v SP nevycházely dvoukolejné právě proto, že Němec se k žádné velké rekonstrukci na bavorské straně neměl.
      Taktéž není tak úplně vinou Slováků, že přes Marchegg nejsou dráty. (na rakouské straně chybí cca 35 km drátů, na slovenské 1 km)
      Samozřejmě z pohledu osobky je škoda, že mezi Petržalkou a hl.st. se jede nějakých 18 km kolem Blavy nebo že „električka“ končí ve Wolfsthalu.

    • Jis:
      Mezi bratislavskou „hlavnou stanicou“ a žst. Bratislava-Petržalka jezdí v docela solidních intervalech autobusová linka MHD č. 93 (jízdní doba 10 minut), do Wolfsthalu se lze dostat přeshraniční autobusovou linkou MHD č. 901 (jezdí až do Hainburg/Donau) od Mostu SNP za 12 minut a 1.50 € denně téměř každou hodinu – ano, není to přímé železniční spojení, ale je to relativně levné (určitě levnější, než by byl tarif NRT) a zejména pro Bratislavany snadno využitelné.

    • Státní dopravci tarif NRT v podstatě použít musí protože za svůj tarif můžou prodávat jen po státní hranici.

    • Jakub + Gogo:
      Mohou se ovšem dvoustranně (nebo i vícestranně) vzájemně dohodnout na poskytování slev z NRT, například slev relačních.
      V „západní“ Evropě používání NRT nedělá velké problémy, protože vnitrostátní jízdné se od NRT příliš neliší – u nás je ovšem vnitrostátní jízdné mnohem levnější, tak je z našeho pohledu NRT příliš drahý.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora