Piloti a další odpůrci demolice letiště Plzeň-Líně  dnes demonstrovali v Praze před německým velvyslanectvím. Letiště má podle plánu vlády zmizet v zájmu tzv. gigafactory, tedy továrny na výrobu baterií pro elektroauta, společnosti Volkswagen. Deník Zdopravy.cz přináší pohled pilota Jiřího Hanyka, člena Iniciativy Zachraňme letiště Líně. „Vláda mluví o tom, jak je naše země ve válce, chce vyhlašovat válečnou daň, ale na druhé straně ruší letiště, které patří do kritické infrastruktury státu,“ píše Hanyk. Protestující dnes předali německé ambasádě dopis vyjadřující nesouhlas s gigafactory, na 15. listopadu pak chystají větší protest přímo na letišti v Líních.

Jsou to už více než tři měsíce od vydání prvního článku, který otevřeně popsal uvažované demoliční aktivity na letišti Plzeň-Líně ve prospěch projektu Gigafactory, který se k nám pokouší dostat koncern Volkswagen s vládou ČR. Shrnutí celé problematiky do několika řádků s hrůzou četli piloti, letecké školy, aerokluby a ostatní neletecké subjekty, které mají na letišti v Líních svoje provozovny.

Zejména však na to zůstali nevěřícně koukat starostové a občané okolních obcí, kterým patří nemalá část letištních pozemků. S obcemi totiž kraj jednal velice okrajově nebo vůbec. Všechny tyto strany pak musely spojit své síly, protože jim bylo jasné, že se musí bránit. Jinak letiště zmizí z mapy Plzeňského kraje rychleji, než mizí předvolební sliby politiků. Bezmála čtyřsethektarová plocha má být postupně rozorána, letištní infrastruktura srovnána se zemí a okolní lesy vykáceny.

Opusťme už stokrát vyvrácené lži o nevyužívaném letišti uprostřed brownfieldu. Touto jednoduchou formulací totiž chtěli vládní politici shodit ze stolu všechno, co v této lokalitě existuje. Letiště Plzeň-Líně naopak patří se svými 19 tisíci pohybů ročně mezi nejvyužívanější letecké plochy u nás. Řeči o polorozpadlém letišti se tak nezakládají na pravdě. Ano, v areálu se nachází v dezolátním stavu několik bývalých vojenských objektů. Provozní plochy a budovy patřící přímo k letišti a jeho provozu jsou naprosto vyhovující. To dokládá také fakt, že letiště každý rok dostává certifikaci pro svůj provoz. Přijatelný stav budov, dráhového a pojezdového systému je zásluhou právě všech těch leteckých i neleteckých subjektů, které zde platí nájem a přistávací poplatky. Provoz letiště totiž nečerpá z veřejných financí ani haléř.

Je přitom možné je použít v případě nouzového stavu – ať už jako letiště nebo jako logistickou nebo shromažďovací plochu. Kdepak se asi v případě mobilizace, nouzového nebo válečného stavu budou scházet ti, kterých se to bude bezprostředně týkat? A to mluvíme o vyšších desítkách tisíc lidí, o technice nemluvě. Když nám tedy tak hrozně jde o obranyschopnost státu. Nebo snad ne? Proč se podobná letiště neruší například v Německu? Protože by veřejnost spláchla odpovědným politikům politické body do Rýna.

Podobný projekt demolice letiště kvůli průmyslové zóně přitom v ČR nevidíme poprvé. Své by o tom mohlo vyprávět bývalé letiště Žatec – v době odchodu armády nejmodernější vojenské letiště u nás. Průmyslová zóna Triangl je naplněna po 15 letech provozu sotva ze dvou třetin.

Pojďme se však podívat i na některé další aspekty, které se občany nechtěného projektu přímo týkají, a které v posledních týdnech vyplouvají na povrch.

Ke dni sepsání tohoto článku nezaměstnanost v Plzeňském kraji činí 2,7 procenta s přírůstkem 0,1 procenta. Lépe jsou na tom pouze kraje Pardubický, Zlínský a Jihočeský, nejhůře je na tom Ústecký kraj s 5,2 procenty. Sousedící Karlovarský kraj se pak pohybuje na hodnotě 3,98 procenta. Takže v kraji s jednou z nejnižších nezaměstnaností chce vláda vytvořit průmyslový areál, který však nepojme pouze komplex gigafactory, ale dost místa zbude i na další závody, čímž by odhadovaný počet zaměstnanců v této lokalitě měl dosáhnout až sedmi tisíc.

Kde je Plzeňský kraj vezme? Patrně tam, kde většinu zaměstnanců z Borských polí a jiných průmyslových zón – v personálních agenturách. Ty jsou v Plzni čím dál častěji skloňované jako generátory výtržníků z nejrůznějších koutů světa. Kvůli nim je řada plzeňských lokalit, v první řadě centrum, skutečnou chuťovkou pro denní a zejména noční návštěvu.

Nebo snad chce koncern VW do Plzně přitáhnout pracovníky ze Škody Auto? A kdo by se například z Mladé Boleslavi stěhoval za prací do Plzně? Kde se najednou vezmou tisíce bytů? Nebo ještě hůř – kdo by do gigafactory dojížděl? Nebo snad naplní zaměstnanecké pozice z okolních fabrik? Kdo pak bude v těchto firmách pracovat? Hrozí jim krach kvůli odlivu zaměstnanců? Pro gigafactory 4000 kvalifikovaných pracovníků, říkali. A mohl bych je vidět?

K argumentům těch, kteří se snaží poukazovat na nedostatky projektu gigafactory, se přidali také tři regionální senátoři. Lumír Aschenbrenner, Pavel Karpíšek a Vladislav Vilímec se dopisem obrátili na premiéra Fialu (všichni ODS – tedy straničtí kolegové). Poukazují na nevoli veřejnosti, kritizují způsob komunikace s okolními obcemi a podotýkají, že námitky odpůrců gigafactory mají reálný technický základ. Obecně jsme si po komunálních volbách mohli přečíst nebo vyslechnout množství prohlášení o tom, že nedojde k žádným nevratným změnám v dotčené lokalitě, pokud se koncern VW rozhodne gigafactory zde nepostavit. V usnesení vlády z 19. října však žádnou takovou podmínku nenajdete.

Také nový primátor Plzně Roman Zarzycký veřejně prohlásil, že si nenechá do řízení města nikým a ničím zasahovat. Taktéž odeslal premiéru Fialovi otevřený dopis, ve kterém jej vyzývá k otevřené komunikaci směrem k občanům Plzně a okolí. Vyjádřil také rezolutní nesouhlas s výstavbou gigafactory a demolicí letiště (pozor, s podmínkou, dokud nebude znát studie dopadů výstavby).

Doufáme, že se kromě dopisu a nesouhlasu dočkáme také skutečných činů a že jeho snahy nevyšumí do ztracena. Ve zmíněném dopise primátor také požádal premiéra, aby zveřejnil stanovisko armády, která se k vládnímu záměru vyjádřila na konci srpna – ovšem v utajeném režimu. Pročpak asi? Ono by totiž mohlo vyjít na povrch nejen to, že armáda si demolici letiště, které aktivně využívá nejen pro provoz letecké záchranné služby, nepřeje, ale také třeba že by mohla vznést ještě další a další pádné argumenty, proč právě v této době není demolice letiště přijatelná.

Letištní infrastruktura v Líních je schopná plnit funkci záložního letiště pro armádu, od vrtulníků přes dopravní letouny až po stíhačky. Záložní letiště automaticky neznamená stálý denní provoz takové techniky (letiště je oficiálně schválené pouze jako civilní). Letiště by zůstalo tak, jak je, obnovila by se některá potřebná zařízení a jednou za rok nebo i v delší periodě by se uspořádalo nějaké cvičení. To jsou všechno aktivity, které by občané okolních obcí bez problémů zkousli, pokud by alternativou měla být gigatovárna za humny.

Občané této země by se pak nemuseli cítit zmateně z vyjádření vlády, která mluví o tom, jak je naše země ve válce, chce vyhlašovat válečnou daň, ale na druhé straně ruší letiště, které patří do kritické infrastruktury státu. Jeho areál je pro armádu využitelný určitě mnohem lépe než jiné záložní plochy v republice.

Odpor vůči tomuto projektu se ovšem neomezuje pouze na psaní článků. Aktivita volného sdružení „Zachraňme letiště Líně“ bojuje proti gigafactory především analyzováním všech možných aspektů, které se mohou s vybudováním průmyslového parku na kraji Plzně objevit. A to zejména těch technických. Pro výstavbu podobného komplexu potřebujete dostatečné zajištění elektrické energie, které v tuto chvíli v lokalitě naprosto nevyhovuje. Vybudování vedení vysokého a velmi vysokého napětí by podléhalo složitému vyvlastňování pozemků pro 80 metrů široký a desítky kilometrů dlouhý koridor sloupů, nehledě na časovou i finanční náročnost takové výstavby. Starostové, kteří byli v minulých dnech konečně přizváni k jednacímu stolu, se nahlas pozastavují na tím, jak bezohledně vůči okolním obcím je návrh výstavby právě tohoto koridoru naplánován. Jako nereálnou vidí i možnost vedení budovat pod zemí.

Chybí také zdroj vody. Požadovaný průtok 130 litrů za sekundu (a to pouze pro gigafactory) v okolí prostě není a představa o tlačení vody potrubím ze vzdálených lokalit není reálná z finančního ani stavebního hlediska. Vedle toho okolní městečka a zahrádkářské kolonie v letních měsících co chvíli čelí výzvám, aby nezalévaly zahrady.

Jediné, co dnes vláda přiznává, je zpackaná komunikace, za kterou se údajně nepřímo omluvil premiér Fiala hejtmanovi Plzeňského kraje Rudolfu Špotákovi. To jsou právě hejtmanova slova z krátkého rozhovoru na ČT24. Články o gigafactory u Plzně se objevují za poslední dobu často na všech největších zpravodajských serverech u nás. Ve veřejnoprávním médiu ale toto téma nemá dle mého názoru adekvátní prostor. A to za vyhrocené situace, kdy mimo jiné reálně hrozí vytvoření Lex Líně, tedy zákona, který umožní vyvlastnění pozemků obcí.

Pro projekt gigafactory nejsou k dispozici žádné podrobnější studie. Ani pro zaměstnanost, ani pro energetickou náročnost, ani pro jakékoliv výhody plynoucí pro kraj. Tím méně pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Právě to jsou totiž studie, jejichž tvorba vyžaduje dlouhé měsíce. Koncern VW se má rozhodnout o výběru této lokality do konce roku. Nyní to vypadá, že projekt tvrdě prosazuje vláda a až pak možná koncern VW, který nejvíce zajímalo, kolik miliard přispěje Česká republika.

Tyhle miliardy zaplatíme my všichni. A postavíme se tak proti expertnímu vyjádření české armády, proti uživatelům letiště, proti obyvatelům Plzně a přilehlých obcí, proti místním firmám a proti přírodě. A to v zájmu nadnárodní korporace, který je možná české vládě bližší než zájem vlastních občanů. Podle mého názoru je třeba letiště Líně v zájmu České republiky zachovat. Představa, že se dnes podaří vybudovat podobné letiště jinde, je naprosto mimo realitu.

Jiří Hanyk, pilot, Iniciativa Zachraňme letiště Líně

Tagy Doporučeno Letiště Líně

197 komentářů