Kde budou v Česku jezdit vodíkové vlaky? Test začne mezi Ústím nad Labem a Libercem
Studie bude řešit nasazení vodíkových vlaků na celkem šestnáct různých tratí.
V Česku vznikl první projekt, který začíná systematicky řešit možnosti nasazení vlaků s vodíkovým pohonem na neelektrifikované tratě.
Na projektu s názvem Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích se podílí pod vedením ÚJV Řež několik organizací, například Výzkumný Ústav Železniční (VUZ) nebo norský Sintef. Financován je z takzvaných norských fondů, konkrétně z programu Kappa.
Řešitelé projektu mají prověřit možnost nasazení vodíkové technologie na celkem šestnáct tratí v Česku. V rámci technicko-ekonomické analýzy mají porovnat, zda by vodíkový pohon byl technickým, ekonomickým a environmentálním řešením oproti jiným druhům pohonu.
Pilotní analýza proběhne na trati z Ústí nad Labem do Liberce přes Děčín a Českou Lípu. O vodíkových vlacích na této trase mluvila už dříve společnost Arriva vlaky, která provozuje rychlíky na této lince. Jedním z argumentů pro nasazení takového pohonu z Ústí nad Labem je skutečnost, že v ústecké Spolchemii je aktuálně největší elektrolyzér pro výrobu vodíku.
Návrh tratí má na starost VUZ. V rámci návrhu byly také posouzeny varianty několika na sebe navazujících tratí, a to napříč různými kraji v rámci České republiky. Na seznamu šestnácti vybraných tratí pro posuzování jsou neelektrifikované úseky zejména s rychlíkovou dopravou. Jde například o spojení Liberec – Praha – České Budějovice (přes Příbram), Trutnov – Pardubice – Jihlava – Slavonice nebo Ostrava – Krnov – Jeseník – Zábřeh.
Podle předsedy představenstva VUZ Martina Bělčíka je důležité řešit i klíčové otázky související s infrastrukturou, Například kde bude místo pro doplnění či údržbu. „Vodík je za stávající situace nárůstu cen elektrické energie ekonomicky zajímavá alternativa pro diesel. Do budoucna mimo jiné umožňuje propojit elektrifikované a neelektrifikované tratě. Při vhodně zvolené síti čerpacích stanic může být vodík ‚krizovým‘ pohonem při plošném výpadku elektrické sítě po razantním omezení provozu dieselu,“ řekl Bělčík.
Na zkušebním okruhu VUZ se už v minulosti testovala vodíková jednotka iLint od Alstomu, ta by se měla letos v první polovině roku představit i v Česku. Proti nástupu vodíkových vlaků hovoří vysoká cena v porovnání s jinými druhy pohonu. Podle VUZ lze očekávat rozvoj této technologie na železnici v souvislosti s cíli EU k roku 2030.
Navržené tratě pro analýzu možného nasazení vodíkových vlaků
Kolín – Nymburk – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Nový Bor (119 km) – Rumburk (152 km) – Šluknov (162 km)
Praha – Neratovice – Mladá Boleslav – Turnov – Liberec (134 km)
Pardubice – Jaroměř – Železný Brod – Turnov – Liberec – 161 km
Ústí nad Labem – Děčín – Česká Lípa – Liberec – 113 km
Praha – Zdice – Březnice – Písek – České Budějovice – 187 km
Olomouc – Krnov – Opava východ – Ostrava – 149 km
Brno – Okříšky – Jihlava – 104 km
Plzeň – Žatec – Chomutov – Most – 157 km
Zábřeh na Moravě – Jeseník (66 km) – Krnov (123 km)
Kolín – Chlumec n. C. – Stará Paka – Trutnov – 134 km
Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř – Starkoč – Trutnov– Svoboda nad Úpou (101 km)
Havlíčkův Brod – Jihlava – Kostelec u Jihlavy – Slavonice (95 km)
Pardubice – Chrudim – Žďárec u Skutče – Havlíčkův Brod (94 km)
Tábor – Písek (60 km) – Strakonice (82 km)
Praha – Kladno – Rakovník (73 km)
Praha – Vrané n. Vltavou – Čerčany (60 km) nebo Dobříš (55 km)