Doprava ve městě Infrastruktura Stavebnictví Železnice

Jihomoravští zastupitelé jednoznačně podpořili stěhování nádraží k řece

InterPanter, Brno hlavní nádraží, foto: České dráhy
InterPanter, Brno hlavní nádraží, foto: České dráhy

Přetahovaná o novou polohu nádraží v Brně se dnes opět o něco více vychýlila ve prospěch velkého stěhování k řece Svratce do oblasti dnešního dolního nádraží. Takzvanou variantu Řeka dnes na doporučení rady kraje podpořilo i zastupitelstvo. Pro přesun hlasovalo 53 zastupitelů, proti byla pouze Jana Drápalová (Zelení, Piráti). Neprošel ani návrh Jiřího Hlavenky (Zelení, Piráti), který prosazoval, aby si kraj před konečným rozhodnutím nechal udělat průzkum veřejného mínění.

Kromě zastupitelů za Zelené a Piráty podpořily stěhování všechny strany. Například Michal Hašek (ČSSD) argumentoval lepší připraveností varianty Řeka, která je od roku 1994 zanesena v územním plánu. Podobně se vyjádřil i Jiří Crha za ODS. Nádraží u řeky by se podle něj mohlo začít stavět kolem roku 2020, zatímco takzvaná varianta Petrov (tedy zachování nádraží v centru) by mohla začít s až osmiletým zpožděním. Podle zastupitelů by se kvůli ní musel vypracovat nový územní plán. To byl hlavní argument i dalších mluvčích, například Pera Kunce z TOP09. Naopak Drápalová argumentovala nedostatečným napojením nové lokality na MHD, což podle ní nebude možné zásadně vylepšit ani do doby ukončení stavby nádraží.

Doporučení Jihomoravského kraj je důležitým dílkem ve skládačce, kterou nakonec dokončí vláda. Své doporučení koncem února vydá i město Brno. Následně bude mít slovo ministerstvo dopravy, které všechna doporučení dopraví na vládu, která rozhodne.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Petr Zdobinský
Host
Petr Zdobinský

Zastupitelé si vzali příklad z nádražích, která jsou v samé centru velkoměst a rozhodli : např. Praha – Masarykovo, Hlavní, Mnichov, Lipsko, Drážďany, Stuttgart, Plzeň: Všude v dotyku se samým centrem města, MHD, pěší zónou a hlavními obchodními ulicemi.
Inu např. Praha Holešovice je dost odlehlé a jak to tam vypadá. Všechna čest zastupitelské demokracii a pěnezovodům, které vyrábí

Vladimír P.
Host
Vladimír P.

Dělat referendum v Brně to jo,ale zeptat se těch dojíždějících 50 tisíc lidí to ne .

petr.r
Host
petr.r

a co se stane, když se postaví „řeka“ se starým, budou ho využívat soukromníci?

Pražák
Host
Pražák

Hlavní důvod pro A-Řeka je, že se kolejiště stávajícího nádraží+přilehlé traťové úseky zruší a to všechno využije pro velkolepé záměry všelijakých vlivných.

Martin
Host
Martin

Pokud vím tak ve starým kolejišti má park to není moc výhodný byznys. A proč by soukomnící jezdily na stré nádraží. když by měli vedle nové moderní? Ty by byl na novým první…

Jan
Host
Jan

No dufám, že k tomu zrušení nikdy nedojde. K tomu by se měli jak říkal Klaus přivazovat aktivisti k objektům.

Jan
Host
Jan

Tak je asi rozhodnuto. Mě se to sice nelíbí, ale rozhodlo to jinak složené zastupitelstvo. Otázka, zda budou nějaké EU peníze po brexitu a spol.

Pražák
Host
Pražák

Jan:
Rozhodnuto samozřejmě není, jde jen doporučení. Z dopisu SŽDC je taky patrné, jak opatrně byly otázky formulované, aby to nevzbudilo dojem, že o věci bude rozhodovat JMK nebo SmBrno.
Peníze z EU budou z několika důvodů postupně slábnout a v této situaci by byl nerozum, aby se rozjela tak rozsáhlá investice ve variantě A-Řeka, která neumožňuje postupné uvádění do provozu malých částí s okamžitým přínosem, jak to naopak dobře umožňuje varianta Petrov.

Martin
Host
Martin

Ano v případě řeky by se to postavilo najednou za evropský peníze, v případě Petrova po kouskách za národní.

Martin
Host
Martin

Rozhodnuto není, rozhoduje ministerstvo dopravy, ostatní mají jen poradní hlas.

Petr Novotný
Host
Petr Novotný

Mě na tom nejvíc překvapuje, že se prosazuje řešení, které omezuje kapacitu průjezdu sever-jih. Pokud se z nějakého důvodu (třeba hlášená bomba?) zastaví průjezd nádražím u řeky, nezůstane na východ od Přerova jediná dvojkolejka spojující severní a jižní část ČR.

K.S.
Host
K.S.

To máte jako když nahlásíte bombu v Židenicích, taky nemáte jediný průjezd. to co jste právě napsal je argument slaměným panákem. A pletete se krom jednokolejné spojky (kilometr?) vám zbývá celá trať na Kyjov. To byste asi musel zdvojkolejnit Moravskou západní dráhu, nebo něco na vysočině, což by asi bylo dobré z Havlbrodu na Jihlavu a pak dolů na Hrušovany, tedy s trojúhelníkem, nebo na Znojmo, to je jedno, sice je to asi ekonomický nesmysl, ale je to řešení vašeho problému s bombou. Když budete chtít stopnout dopravu tak jich nahlásíte X na pár klíčových bodech, že ano, sám si… Číst vice »

Petr Novotný
Host
Petr Novotný

No tak vidím, že napsat něco do závorky a s otazníčkem nestačí k tomu, aby bylo poznat, že jde o marginální poznámku. Tak ještě jednou a lépe: Při akci, jako je přestavba ŽUB, by se snad mělo počítat s navýšením kapacity. Varianta „řeka“ podle dostupných informací ve směru sever – jih kapacitu nenavyšuje, snad i naopak.

K.S.
Host
K.S.

Petr Novotný:
Pokud jde o kapacitu pro náklady, tak ta je přece ovlivněna tratěmi v okolí Brna, které asi moc nahoru nepůjdou. Otázka je jak se v budoucích 25 letech změní proudy v celé republice, jestli někdo bude vůbec do Brna s náklady jezdit, pokud se třeba po otevření VRT uvolní kapacita v Třebové.

K.S.
Host
K.S.

Á propos, problém ŽUB nastal s vybudováním nákladního nádraží v Maloměřicích, byla to jedna z poloh vybíraných už před válkou, ale moc se nelíbila, za války Němci taky řekli že je to pitomost a že drážní infrastruktura má být kompletně na jihu, jenže po válce se do toho zamíchali vojáci že se jim bude líp bránit nádraží pod kopcem, takže se postavilo tam co je a generuje to některé problémy, třeba to že cokoliv nákladního co jede přes Brno od jihu musí nutně přes město. Bez toho by patrně nebyla role nákladního průtahu taková.

Pražák
Host
Pražák

K.S. (15:29):
A protože je role nákladního průtahu taková důležitá, tak je nesmysl, aby na něj posadilo hlavní nádraží pro osobní dopravu a k tomu ještě s tím, aby se mohla zrušit stabilizovaná (dokonce historicky první v českých zemích) trať osobní dopravy.
Zdá se, že jste schopen věcné argumentace – jak chcete obhájit tuhle samotnou pitomost?

Pražák
Host
Pražák

… je nesmysl, aby SE na něj posadilo hlavní nádraží … navíc jehož propustnost bude zásadně omezena tím, že z jeho severní strany ve směru k trianglu nejde umístit mimoúrovňový rozplet, který tak důležité nádraží samozřejmě potřebuje. Nové nádraží se přeci umisťuje možná na stovky let.
Čekám na odpověď.

Jiří Šrámek
Host
Jiří Šrámek

Na východ od Přerova žádná dvojkolejka, spojující jih a sever ČR není.

Honza
Host
Honza

Pražák: nádraží ve var. Petrov pro změnu nechává 2 (!!!) koleje mezi hl. n. a Židenicemi. V „nejlepší“ (dle mnoha aktivistů, kteří si našli že je nejlevnější takže nejvýhodnější) B1f dokonce je i Komárovská spojka (taková okružní jízda směrem na východ). Oproti tomu ve var. A vede 6 kolejí do Černovic a odtud 4 do Židenic a 2 dál směr Slatina. Znatelný rozdíl. Takhle se totiž významu železnice pro Brno (vyšší podíl vlaků pro jízdy po Brně) nepomůže, protože směr Hl.n. – jih by zůstal výrazně (velmi výrazně – 3x a víc) dominantní

Pražák
Host
Pražák

Honza:
V úseku hl.n.Petrov – Židenice zatím stačí 2 koleje (stejně jako 2 osobní z Dolního) a je tam místo na další, až to bude třeba. Na rozdíl od soutěsky mezi Nevrklovou a Klíny, kde místo na další koleje už není.
V cílovém řešení uzlu lze slatinskou trať napojit přímo společně s židenickou tratí do severního zhlaví hl. n.Petrov. Napojení nové přerovky se tak zkrátí a zdvoukolejněná komárovská spojka se pak využije pro přeložku nákladního průtahu mimo Trnitou, kde bude obytná čtvrť – to se určitě vyplatí.
6 kolejí od Řeky do Černovic není moc platné, když tam nejde udělat potřebný MÚ-přesmyk.

Martin
Host
Martin

Nechápu proč řešíte propustnost, u obou variant je stejná, protože obě spňují zadání. No a že na východ od Přerova už není žadná trať pojující sever a jih je hlavně proto že už tam je Slovensko. Plácáte úplný nesmysly.

Petr31
Host
Petr31

Honza: Oproti tomu ve var. A vede 6 kolejí do Černovic a odtud 4 do Židenic…. Ale z toho jsou 2 nákladní a pro osobní dopravu taky jen 2 stejně jako ve variantě Petrov, která má ještě přece nákladní průtah, na který jste zapomněl.

Petr31
Host
Petr31

Martin:Nechápu proč řešíte propustnost, u obou variant je stejná….. To ale není. Studie (i když je zpracovaná jak je) říká, že propustnost nákladního průtahu ve variantách Řeka je špatná, ale nějak to půjde. To mě osobně tedy moc neuspokojuje.

K.S.
Host
K.S.

Pražák: Ne, znamená to přestat si hrát a to že všechno musí do Maloměřic, pokud jede dneska nákladní vlak ze Zastávky do Přerova, tak musí do Maloměřic, tam se otočit a jet do Slatiny. Pokud jede z Břeclavi do Vyškova, tak zase musí přes Maloměřice… S novým nádražím se pohodlně dostane do Slatiny, dojde jakoby k obnovení původní transversální dráhy jejíž součástí byla vlárská dráha. Pokud posílíte oproti studii spojku Židenice – Slatina o 1 kolej, tak máte možnost, při nějakých úpravách, vést separátně nákladní vlaky přes Kyjov, kdy by měl být i do budoucna menší tlak osobní dopravy než… Číst vice »

K.S.
Host
K.S.

Petr31:
Ovšem by jistě šla udělat taková opatření aby se pro osobní dopravu dalo využít všech kolejí.

Pražák:
Chci vidět to napojení slatinské tratě do petrovské varianty ze severu, pokud vím, tak ve studii není.viděl jsem jenom jednu jakousi variantu a ta se mi moc nezdála.

Pražák
Host
Pražák

Martin (19:20):
Hlavně A-Řeka nemá rezervu propustnosti pro budoucnost, která musí být velká, aby šlo zvýšit počet vlaků (životnost nádraží v Brně bude nepochybně hodně dlouhá). Propustnost nezávisí ani tak na počtu nástupištních hran, ale na stavu vstupních úseků. Že na severu nejde udělat ten přesmyk, je zásadní závada a ve skutečnosti diskvalifikuje tuto polohu pro vážné sledování.

Pražák
Host
Pražák

K.S.:
Napsal jste toho hodně, ale na mou jednoduchou otázku jste neodpověděl.
Pátou kolej do soutěsky Nevrklova-Klíny už nedostanete.
Var. E-Petrov má na obou stranách MÚ přesmyky, tím se řeší vaše pochybnosti. Napojení nové přerovky do severního zhlaví hl.n.Petrov v SP nemůže být, protože je tam jenom var. B-Petrov.

K.S.
Host
K.S.

Pražák: Který přesmyk myslíte? Víte doufám o tom že v Maloměřicích je přesmyk pro rozdvojení tratí na Blansko a na Tišnov a že v Židenicích tak už vedou směry rozdělené, křížení by pak vzniklo jen při jízdě nákladu z Maloměřic, otázka kolik jich bude reálně za den vyjíždět. Bylo by případně třeba vybudovat někde jenom jednokolejný přesmyk pro náklady do Maloměřic. Možná teď ve studii není, ale s největší pravděpodobností se objeví v nějakém detailnějším projektu, asi to bude ostřejší stoupání, ale jít by to mělo. Akorát budete do Maloměřic mít buď prohozený vjezd a levostranný provoz (nevím jestli vadí),… Číst vice »

K.S.
Host
K.S.

Pražák:
4 tam ale dáte a přesmyk lze začít až někde za Filipínského Bohužel s se na něj bude muset napojit vlečka, odpověď na přesmyk jste dostal již před chvílí. V ideálním případě se to snad vleze a nepůjde se přes 15 promile, snad, přes 20 už zcela jistě ne.

Martin
Host
Martin

A ano je nějaká povinost vést tranzitní nákladní dopravu přes Brno?

K.S.
Host
K.S.

Martin: Není, jenom je tam největší nákladní nádraží široko daleko a nemusí se tak do kopce jako jinde, taky někoho napadlo že se bude náklad vozit vrchem a to už Brno moc obejít nejde. Na druhou stranu při zapojení širšího okolí se dá střed Brna objet, ale prodlouží to celkem výrazně cestu a muselo by se dost investovat do vlárské tratě. Nebo by se pro náklady musela uzpůsobit nějaká jiná trať v okolí a to už by asi nebylo vůbec levné. Existovaly plány na trať přes Jedovnici, nebo z Vyškova do Blanska, ale to není řešení, nikam dál nepokračují, prostě… Číst vice »

Martin
Host
Martin

TAk Vlára bude hotová dřív jak ŽUB (v jakékoliv podobě), no pokud vím tak veškerá nákladní doprava od Třebové se má přesměrovat na Tišnov. Tak jediný směr nákladní dopravy bude Tišnov-Břeclav, což podle mě není tak neřešitelný. Průjezdé koleje přes nové nádráží u řeky jsou.
Kdybych mohl rozhodovat sám tak náklady přsměruju přes Jihlavu a Znojmo – sklony malé , osobka slabá, samozřejmě že by se trať musela opravit a navýšit kapacitu… 🙂

K.S.
Host
K.S.

Martin: S náklady je problém v tom že výjezd z Maloměřic bude asi křížit jeden směr při uspořádání že by byly koleje pro jeden směr vedle sebe a nebyl přesmyk, alternativa snad ani není. Leda to celé překopat už tam. Bohužel zrovna náklad chtějí poslat na tu horší trať, jednak vrchem jednak se sklony a ještě při odbočení do Maloměřic se tam nějak kříží směry, i když pokud nebude moc osobní dopravy na Královo Pole, tak to asi nebude takový problém, pokud z toho vyleze že, záleží na projektu, že jsou to 2 obousměrné tratě vedle sebe, tak by to… Číst vice »

Petr
Host
Petr

Dnes jezdím do práce s IDS JMK přesně hodinu a půl, což je moje horní hranice tolerance. Po vystoupení z vlaku za pár minut sedím v mhd a do dvadseti minut jsem bez přestupu v práci.
Je mi jedno kde nádraží bude, ale pokud se mi cesta ještě prodlouží nebo zkomplikuje, nebude již pro mě přeprava hromadnou dopravou tak zajímavá abych ji preferoval.

sladlu
Host
sladlu

Pokud vim tak dalsi varianta by byla prilis draha. Dokonce by se museli vybudovat tunely…

Hlavne aby v tom projektu byl prostor pro primy prestup na MHD a primestke linky. Dost prostoru na vysokokapacitni nastupiste tramvaji a autobusu …

bkp
Host
bkp

To je sice hezký, ale podstatný je, že varianta řeka nikdy neprojde přes brněnské voliče

K.S.
Host
K.S.

No a pokud vím, tak ani jedno nádraží nepatří Brnu, ale obě patří ČD či SŽDC, navíc po volbách skončí zelení s spol, s velkou pravděpodobností, v opozici, referendum bude o ničem, lidi navíc zjišťují co za lidi se vezou na NvC a začínají těmi obstrukcemi být unavení, takže s velkou pravděpodobností je z radnice poženou sviňským krokem. Nádraží prostě nepřebije všechno ostatní co předvádí.

bkp
Host
bkp

Nádraží nepřebije všechno ostatní u jedněch politiků, ale nezabrání příchodu dalších. Už nějakých patnáct let voliči dávají jasně najevo, že nádraží u řeky nechtějí a to i za cenu, že Brno bylo prakticky prvním větším městem, kde dříve neohrozitelná ODS šla do opozice, nebo kde se díky nádraží dostali do zastupitelstva kašpaři typu Žít Brno. Politici už dvakrát dali arogantně najevo, že nějaké referendum je nezajímá kvůli nízké účasti, ale jaksi neřešili, že ta samá účast stačí na to, aby je dostala z magistrátu, pozdravujeme pana Onderku. Dneska se tu dočítám, že za variantu řeka argumentuje voliči odmítnutý Hašek, no… Číst vice »

K.S.
Host
K.S.

Ale projde, jenom si nemyslete! Nikdy tam nebude dost lidí aby to zastavili a víte že jsou prostředky jak k tomu město dotlačit, jak tu bude případně Lex Dukovany et Temelín, tak se dá udělat Lex Hlavas a proti tomu se nedá už skoro nic. To byste chtěl? A ani jedno z referend nebylo platné, to jen tak mimochodem, kdyby se pro volby zavedlo to stejné jako pro referendum, tak s velkou pravděpodobností nafasuje Brno správce z ministerstva vnitra, jako se to stalo už v pár obcích, sice malých, ale stalo, ten se pak může na voličstvo… Na zablokování potřebujete… Číst vice »

Petr31
Host
Petr31

K.S…. Potíž je v tom, že ve městech typu Brno a větších je potřeba přivést kapacitní dopravu do centra a také k nádraží, proto vzniká dost neefektivní komplikovaný a nedostačující systém. Pokud má ale nějaké město tu výhodu, že má nádraží v centru, je možné tyto 2 uzly spojit a centrálně napojit většinu města průjezdně tramvajemi do jednoho bodu. Je to tudíž nejefektivnější a nejlevnější systém. A Brno má tu výhodu, že ho má. Paradoxně se ale chce o tuto konkurenční výhodu připravit. U Řeky toho s MHD právě moc vymyslet nejde. I když ve Studii proveditelnosti fantazírovali jak chtěli.,… Číst vice »

K.S.
Host
K.S.

Petr31: Ovšem ve verzi u řeky máte podstatně lepší možnost jak tam tu, krom linek jezdících po současných tratích, dostat. Jednu bych si dovolil navrhnout vybudovat podél železniční tratě, další by mohla přijít od Heršpic, další by se dala dovést z prostoru nových Sadů, další přesměrováním 12ky. Další od Chrlic. Dále by mohla vzniknout nějaká rychlá na černovickou terasu. Ovšem bylo by třeba to udělat buď před, nebo zároveň s nádražím. I pokud se pustíte do přestavby současného nádraží, tak se bez velkého zásahu do MHD neobejdete aby se tam všechno podařilo dostat. Pokud na novém nádraží zavedete pořádný dohled… Číst vice »

Petr
Host
Petr

No, asi ta „řeka“ nebude tak hrozná, když jediní, kdo jsou proti jsou aktivisti od Zelených. Pokud by byla tak „kontroverzní“, tak to hlasování bude vypadat jinak. A škoda pana Hlavenky, od té doby, co přestal dělat byznys jako takový a stal se z něj Zelený, jakoby otočil ne o 180 ale o 360 stupňů. Ale tak pro něj může být nádraží taky přínosem, chce na městě protlačit svůj (další, zbytečný) bikesharing, tak když prý ta MHD bude tak zoufalá, tak mu lidi budou na těch kolech víc jezdit, ne? 😉 Tak uvidíme. Osobně bych taky raději viděl řeku (i… Číst vice »

Pavel
Host
Pavel

Opravdu celkem přesvědčivé hlasování. Pro ty (nás), kdo do Brna dojíždějí vlakem nebo tam přestupují zcela jistě výborná zpráva. Představa dalších deseti let nejistoty a pak totálního rozkopání centra… škoda i pomyslet. A asi nejlepší zpráva pro Brňany, tedy kromě několika ekologistů, zvyklých za každou cenu brzdit jakýkoliv pokrok.

Adam
Host
Adam

Zelení, ale taky desetitisíce lidí a desítky odborníků. Zbytek zřejmě totálně podlehl argumentům ODSácké mafie.

Jinak, otočit o 360 stupňů znamená zůstat pořád ve stejném směru, což o panu Hlavenkovi platí. Asi jste to myslel jinak, ale geometrie zřejmě není vaše silná stránka…:)

redakce
Člen

Pavel:
Můžete, prosím, upřesnit, v čem je „Pro ty (nás), kdo do Brna dojíždějí vlakem nebo tam přestupují zcela jistě výborná zpráva.“?
Snad v tom, že do centra bude z nádraží o cca kilometr dál, nebo že třeba při čtvrthodině času na přestup si nestihneme zaběhnout do výborného řeznictví s jídelnou naproti současnému nádraží pro občerstvení na další cestu?

bkp
Host
bkp

Proti variantě řeka jsou hlavně voliči, což bohatě stačí.

K.S.
Host
K.S.

Je to dobrá zpráva naprosto pro všechny mimo ekologisty, to máte, Pavle, pravdu, nejenom pro Brňany, ale zejména pro okolí, kraj, republiku a i Evropu, po dokončení se zase bude jezdit o něco rychleji, hádám že v úseku ze Šimic by to mohlo být tak 5 minut, z Heršpic tak 5 minut, takže to máme dalších 10 minut na důležité transevropské trati k dobru. V závislosti na dalších stavbách se pak může zlepšit situace v širším okolí. S novým nádražím tak vznikne jižní obdoba Č. Třebové, která po postupném zprovozňování VRT začne nahoře uvolňovat kapacitu stažením Ostravských rychlíků k sobě.… Číst vice »

bkp
Host
bkp

Jakých pět minut zkrácení jízdní doby HH – hl. n.? Jedině popřením fyzikálních zákonů, dneska to na příjezdu z Břeclavi trvá čtyři minuty…
Dopravními důvody byl přesun odůvodňován někdy kolem roku 2000, kolem roku 2005 už bylo jasné, že argumentace provozem a kapacitou dráhy je mimo, pro dráhy jsou varianty hodně podobné, rozhodnutí je politicko urbanistické.
Argumentovat kapacitou železnice, nebo (za hranicí fyzikálních zákonů) zkrácení jízdních dob je buď neomluvitelná neznalost, nebo nestoudná lež.

Jakub
Host
Jakub

Jsem rád, že se pan Hlavenka má stále stejný názor, když otočil o 360 stupňů. 🙂

Nojva
Host
Nojva

Rovněž Maloměřice – Brno hl.n. je v současnosti 6 minut, takže tam o urychlení nemůže být řeč… nicméně s variantou Řeka souhlasím, příspěvěk byla jen reakce na zkrácení jízdních dob o 5 minut na každé straně, což je nesmysl, nějaká minuta celkem možná ano

K.S.
Host
K.S.

bkp:
Tak 4 minuty možná tak když jde všechno dobře, celkem často se stojí na nějakých návěstidlech u stavědla blíže mostu. (jestli vjezdová nevím) No a stejně se stává na vjezdu ze severu. Taky mi tak už párkrát ujel vlak protože jsme stáli před nádražím.

železničář v důchodu:
Třeba v tom že konečně budeme mít nádraží kde se dá pohodlně přestupovat a není ani z jedné strany zásadně limitováno kapacitou tratí.

K.S.
Host
K.S.

Nojva:
Jak píši, když nechytnete někde na tratí mírné zpoždění a pak nestojíte, což se stává a vede to k tomu že vlak od Břeclavi místo stáhnutí zpoždění, zpoždění ještě nabere, cca 5 minut, zatímco tedy na opačnou stranu bez problému těch 5 minut stáhne.

redakce
Člen

K.S. (14:33):
„Třeba v tom že konečně budeme mít nádraží kde se dá pohodlně přestupovat a není ani z jedné strany zásadně limitováno kapacitou tratí.“
A ono by se „pod Petrovem snad pohodlně přestupovat nedalo? (Navíc je otázkou, co kdo považuje za „pohodlné“ …)

Jiří Krtička
Host
Jiří Krtička

Dobrá zpráva pro ty co dojíždějí? Snad pro masochisty, kterým nevadí trávit dalších 10-20 minut denně v narvané tramvaji. Jezdím každý den do Brna vlakem a pro mě to rozhodně dobrá zpráva není.

Newsletter