Doprava ve městě Infrastruktura Železnice

Další miliardy do železnice v Brně. Nové nádraží v Králově Poli, z Kuřimi rychlostí 120 km/h

Vizualizace nové výpravní budovy v Brně-Králově Poli. Foto: Správa železnic
Vizualizace nové výpravní budovy v Brně-Králově Poli. Foto: Správa železnic

Po loni v prosinci dokončené velké rekonstrukci zabezpečovacího zařízení na hlavním nádraží plánuje Správa železnic další velkou investici do lepších tratí a nádraží v Brně. Za 2,4 miliardy korun chce začít v roce 2023 s modernizací stanice Královo Pole, kde chce současně postavit novou budovu. Trať mezi Kuřimí a Brnem-Maloměřicemi se modernizuje na rychlost až 120 kilometrů v hodině.

Správa železnic včera vypsala soutěž, ve které hledá projektanta a zpracovatele dokumentace pro stavební povolení na celou akci. Odhadovaná cena projekční zakázky je 61 milionů korun, dokumentaci k územnímu rozhodnutí i vizualizaci nové výpravní budovy zpracoval Sudop Brno.

Podle Správy železnic stávající výpravní budova neodpovídá současným standardům cestování, a bude proto v celém rozsahu zdemolována. V její těsné blízkosti připravuje město Brno výstavbu parkovacího domu systému P+R, stejně jako nového terminálu MHD. Náklady na demolici stávající budovy a stavbu nové budou zhruba 120 milionů korun. Zveřejněné vizualizace nové budovy se mohou podle mluvčí Správy železnic Nely Friebové ještě měnit.

Zásadní proměnou projde v Králově Poli kolejiště: tři dopravní koleje se prodlouží tím, že se kolejové rozvětvení ve směru na Kuřim vysune dále do tratě. Na nástupiště bude podchodem bezbariérový přístup. Rekonstrukcí projde zabezpečovací zařízení.

Po dobu výstavby nové budovy bude zázemí pro veřejnost zajišťovat provizorní čekárna složená z 11 kancelářských kontejnerů, jednoho sanitárního kontejneru a jednoho fekálního tanku. Dispozičně bude provizorní budova rozdělena na tři části.

Součástí zakázky je i rekonstrukce koleje č. 1 v úseku z Brna-Maloměřic až do Kuřimi. Ta navazuje na stavební práce provedené v letech 2015 a 2016 na koleji č. 2. Trať zde dostane nové trakční vedení a zabezpečovací a sdělovací zařízení. Rychlost vlaků se zvýší až na 120 km/h.

Aktuální plán počítá se zahájením stavby v roce 2023 až po dokončení velkých oprav trati z Brna do Blanska, kvůli kterým bude provoz na několik měsíců převeden právě na trať přes Královo Pole.

58 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jedine vlaky

Nene, to je přežitek z minulosti. To by všechno pobraly max. 1-2 autobusy, navíc autobus by proletěl kolony do Kuřimi. Vlaky na této trase bych zrušil, autobus je levnější, rychlejší a má šílenou velkou kapacitu.
PS: Pan X by mně měl poděkovat za to, že jsem to napsal za něho.

zesp

Ta trať přes H. Brod bude po reko i trati č. 300 jednou zajímavá pro zavedení přímého spoje Praha – Brno – Ostrava. Teď ještě k jiné stavbě – v Prosenicích už jsou přichystány k pokládce ony výhybky pro rochlost 160 km/ do odbočky. Jedna je předchystána přímo na zhlaví, druhá je kompletována přímo ve stanici – viz foto:

https://dopravnizesp.rajce.idnes.cz/Zvyseni_rychlosti_ve_stanici_Prosenice_-_stav_15.4.2020/

Odpadlik

2x skoda ze:
1. jen 120km/h (za Tisnovem je po reko tratova rychlost i 140km/h)
2. se to nestihne do pristiho roku kdy tudyma potahnou veskery provoz do Prahy

dada

jestli by to bylo možné bez změny stopy… to nevím.

Rychlost

1. víc ze stávající stopy nevyždímáte a ani není prostor pro snadné přeložky zrychlující dlouhé úseky, prostě se to klikatí. I tak bude těch 120 km/h jen pro V130 na posledních cca 3 km před Kuřimí. Výrazně zrychlovat Vysočinu je jistě rozumnější po VRT a spojkou do Křižanova, než přeložkováním Tišnovky na 160 (200, 230, dosaďte si co chcete), protože z toho by stejně vylezla komplet nová trať s náročností možná horší než VRT (náklady, průchodnost územím), zato přínosy minimálními.
2. to je právě dobře, protože zde nebudou výluky a veškerý provoz z Prahy bude moct jezdit bez dodatečných omezení

Dušan

Ta 120-ka je jen do Kuřimi – za Kuřimí kolem Čebína pak je mnohem víc…pro klopidla na kousku V = 160 km/h, pro klasiky V = 130/140 km/h jak na to koukám…celkem solidní.

Jedine vlaky

Ne tak úplně, z Kuřimi do Tišnova není trať zrovna v ideálním stavu a co koukám tak je tam max. 100 km/h, až za Tišnovem postupně 120, 130..maximálně 140 do Žďáru.

Martin V.

Ale tenhle úsek se zatím ještě nechystá, nebo už taky? Kdysi jsem četl o rekonstrukci „Kuřim (včetně) – Tišnov (mimo)“ a následně se psalo, že se z té akce (nevím proč) vytratil celý mezistaniční úsek a zrekonstruovala se nakonec jen stanice Kuřim.

Martin

Upřímně nechápu, proč má být stará budova zbourána. Jistě, generální oprava je žádoucí, ale v čem by byla nová budova lepší? Přístup z ulice do haly je vyhovující, podchod a uspořádání nástupišť také. Samotná hala je pro dnešní potřeby zdánlivě velká, ale můžou do ní být snadno vestavěny pokladní přepážky (původní 4 přepážky by vážně nestačily?) nebo prodejní kiosky. Veřejné WC tam také je – proč by po opravě nemohlo vyhovovat? Bezbariérový přístup na nástupiště zřídit lze, stejně tak lze prodloužit podchod a obnovit druhé schodiště na nástupiště u budovy. Mnohem větším problémem tohoto uzlu je poloha zastávek tramvají a… Číst vice »

M H

Přístup z ulice do haly = dvoje úzké dveře vedle sebe, přístup z haly do podchodu = úzká chodba a dvoje úzké dveře vedle sebe. Toto rozhodně není vyhovující stav, pokud se vyhrne dav lidí z vlaku… Naopak podhod ústící vedle budovy je ideální, neb dav vyhrnuvší se z vlaku se nikde nezpomalí.

Martin

Ano, dvoje úzké dveře z ulice jsou špatné – ale to lze řešit relativně malou stavební úpravou. Chodba k podchodu má vyhovující šířku, relativně nové dveře z podchodu do haly ten průchod zbytečně zužují – ale i to by šlo řešit vysunutím dveří dále do haly. Průchod cestujících přes halu nepovažuju za problém, nicméně připouštím vznik provozního problému po prodloužení podchodu – hala by musela být trvale otevřena (a pod dozorem).

dada

je tam dost problémů s „pohyby“ podloží, leckde propadnutý podlahy, poškozený izolace… Možná to fakt nemá cenu opravovat.

Martin

Podloží a statika – to by byly jediné pádné důvody pro demolici, škoda, že o tom v článku není ani zmínka. Propadlých podlah jsem si všiml, byť aspoň v hale byly provizorně opraveny. Izolace zpravidla jsou opravitelné celkem dobře (apoň co se týče střech).

Lesan

Vypadá to zajímavě, snad jen nebudou železniční pokladny v horním patře, stejně jako v obdobně řešeném nádraží v Karlových Varech. Pokud vlak odjíždí z jiného, než prvního nástupiště, musíte nahoru-dolu-nahoru..

Jedine vlaky

Tak to je super, pokud tam bude i P+R.

dada

akorát nevím, kde má být tp „velkokapacitní parkoviště“ zas takového místa okolo moc není…Leda nejaký parkování „nastojato – vícepodlažní barák….

liposh

jestli je to pořád stejný plán, tak tam má být P+R mezi nádražím a těmi garážemi s kapacitou 350 mist. A když se nad tím zamyslíte, 350 míst je docela nic, takže stačí plácek 100×50 metrů a máte to.

xyz

Konečně rozumné řešení nové budovy a ne jak svého času (cca 11 – 12 let zpět) „vážka“ s přístupem po nadchodu (!) v situaci, kdy úroveň přednádražního prostoru je o patro níže (!) než úroveň nástupišť.

A konečně v tak důležité stanici bezbariérový přístup na nástupiště.

PavelV

Nebylo by v tomto případě příhodné řešit celé území trochu komplexněji, třeba prostřednictvím architektonické soutěže? V zakázce za 120 milionů by se náklady ztratily a konečně by se líp vyřešil přestup vlak-tramvaj-bus. Co na to městská část, nepohlídá si to?

Jan Pytela

Přesně, komplexní řešení na úrovni Smíchovského nádraží se tady vysloveně nabízí. Zkušenosti jsou.

M H

Jenže tady by to znamenalo především zásah ŘSD do čerstvě opravených mostů na I/43…pokud se má zachovat most a funkční sjezdy z něj, moc manévrovacího prostoru se nenabízí, zejména pokud jde o smyčku pro tramvaje a sjezd z I/43 pro auta směrem od centra vedoucí v podstatě přímo před nádražní budovu. Dotáhnout autobusy blíže k nádraží by určitě nějak šlo, ovšem někdy za cenu prodloužení trasy a tím pádem jízdní doby pro ty, kteří jen projíždějí. Ale hlavně celé se to dá dělat nezávisle na nádražní budově…tedy pokud dostane v nové budově zázemí i DPMB a IDSJMK, „salámová“ metodá dáva… Číst vice »

dada

Blíže k nádraží? dyk je zastávka autobusů 40m od nádraží a šalin cca 100m!!

M H

Třeba zastávka 84 je cca 200 m. Není to daleko, ale mohl by se celý dopravní uzel více koncentrovat a tím třeba i zpřehlednit.

Jiří Kocurek

Krucinální otázka: Bude podchod zkrz nebo se bude běhat naokolo jak u blbých? Vzdušnou čarou je to 300 m. Zato pěšky více než 2x tolik. https://mapy.cz/s/codulemuho

fensterglaser

Pro nick Jiří Kocurek, který používá ke všemu se zde vyjadřující „odborník“, mám toto doporučení:

Nejprve se naučte nejen správně česky, ale i cizí slova.

K té kruciální otázce. Podchod povede skrz.

Hajnej

Jestli by nebylo lepší položit Kocurkovi otázku přímo krucifixální… 😉

Pavel

O nějaké modernizaci krpoláckého nádraží se mluví už od 90.let. První návrh byl, že se ta ohromná hala rozdělí na dvě patra a v jednom bude samoška. Ale zvedla se vlna odporu, že přece nebudeme dělat z nádraží obchodní galerii. Škoda, že se v roce 2010 neuskutečnil architektonický návrh pana architekta Parolky, který projektoval třeba brněnské letiště. Tento návrh měl podobu letící vážky. Byl sice drahý, ale řešil i napojení (zastřešení) blízkého přestupního uzlu šalin (tramvají), reg. a městských autobusů. Proti se tehdá postavila místostarostka městské části Brno – Královo Pole Helena Vařejková. Bohužel nový návrh vůbec neřeší napojení uzlu… Číst vice »

Jiří Kocurek

Jestli si ho dobře pamatuju, tak to bylo podobné bludiště se zalomenmými schody/rampami jako na Zvonařce. Jen samotná budova měla 3/4 miliardy nebo tak nějak. Zhruba dnes uvažovaných třetinu nákladů. A to v tom nebyl ani kilometr širé tratě.
Za mě teda předražený projekt.

Pavel

Architektonické řešení od pana Parolky bylo hodně drahé, cca 600 mil Kč v tehdejších cenách. A podle toho co jsem viděl, tak by přístup byl vrchem, pěší by chodily až nad tou výpadovkou. Součástí zřejmě mělo být i přeložení zastávek šaliny a autobusů. Ale detailnější plány neznám.

Martin V.

Ale to je trochu divný koncept pro KrPole, nemyslíte? Teď je zastávka autobusů + několik parkovacích míst „pod střechou“ výpadovky a v jedné úrovni dojdete až do podchodu. Nicméně ta současná budova na mě působila depresivně už před 30 lety. Hlavně v zimě je hrozně neútulná. Obrovský nevyužitý vymrzlý prostor a v rohu se krčí pokladna…

M H

V oblasti královopolského nádraží je škoda jediní věci. A to, že se nepodařilo vyčistit prostor umístěním I/43 ze současných mostů pod zem do tunelu. Jde-li o nádražní budovu, je skrz ní úzký průchod na nástupiště (hlavní nevýhoda). Vnitřní uspořádání je spíše „tělocvična“, respektive obří čekárna po jejímž obvodu je pár přístaveb. Pokud se nová budova navrhne tak, aby se do ní velkoryse vešlo vše, co má (pokladny, prodejna DPMB, slušné WC, nějaké občerstvení, malý obchůdek či trafika a samozřejmě lavičky), bude to velký přínos. Otázka je, co ta střecha…mohla by být buď zatravněná, nebo osazená fotovoltaickými panely, nebo alespoň světlá.… Číst vice »

Jiří Kocurek

Mno 1/43 v tunelu zkrz KrPole by byla cca 6-8 metrů pod hladinou Ponávky. Opravdu je tak potřeba tunel pod hladinou spodní vody v souběhu s potokem? Nebylo by lepší, aby tranzit jezdil jinudy? Narážím na D43/R43

M H

Tranzit je jedna věc, ten D43/R43 v Bystrcké stopě vyřeší, v potenciální stopě za přehradou už méně (může být rychlejší kratší cesta skrz město). Potom je zde však nemalý provoz dojíždějících do Brna za prací/studiem a jedoucích z Brna do Globusu. Ani jedno z toho D43/R43 nevyřeší, možná jen bude alternativou pro část dojíždějících, ale víc ne. Kapacitní silnice tam bude potřeba i po postavení D43/R43.

Jinak hloubený tunel před nádražím v Králově poli by nemusel být bůhví jak hluboko…ona by se taky mohla trochu zvednout úroveň současného terénu před nádražím.

dada

vzhledem k hustote sjezdů/nájezdů by ten tunel nebyl úplně jednoduchej…Otázka je kde by se měl „zanořit a kde vynořit. sjezd na Ivanovice, sjezd na řečkovice/ mokrá hora, dál odbočka na Hradeckou, sjezd na Krpole, sjezd na Křižíkovu…

M H

Ona by bohatě stačila i délka 300 m odpovídající minimálnímu zanoření mezi ulicemi Blahoslavova a Kosmova. V zásadě by se akorát před nádražím auta skryla pod zem a veřejná doprava by místo pod mostem byla na střeše tunelu koncentrovaná před nádražní budovu…

TPal

Tajně doufám v jednu věc. Že tato stavba se vykopne vážně v roce 2023 bez zdržování.

Frantisek

Vidím, že hlavní těžiště činnosti SŽ(DC) se přesunulo ke stavbám budov. Zajímalo by mě, v čem je bude ta nová oproti staré lépe odpovídat standardům když tedy pominu (poněkud subjektivní) estetiku. A divím se, že to tu také neřeší jen přístřešky na nástupištích anebo trvalými kontejnery. 😀

ušatá

Také se ptám, bourání a bourání a něco zcela nevhodného postavit nově. V čem je u téstaré budovy asi problém? Oprava a úpravy by byly podstatně levnější a navíc to sedí do krajiny a okolí.

Jiří Kocurek

V čem je u téstaré budovy asi problém? – nevíme
Oprava a úpravy by byly podstatně levnější – jsme si jisti

Takové stavební oborníky potřebujeme!

Jiří Kocurek

Nebo jinak: V garáži je Škoda Felicia, potřebuje opravu.

Odborník ji potřebuej vidět, aby věděl, co tomu je. Blbec. Všichni vědí, že opravit Feldu je levnější než kupovat jiné auto.

Jaaa

No, tak sarkasmus vám sice jde, ale ty otázky jsou naprosto legitimní.

Čím budova současného nádraží nevyhovuje?
Je nutné ji zcela nahrazovat? Nestačí vnitřní úprava staré budovy a přednádražního prostoru?
Kde jsou nějaké SWOT analýzy?

Zatím mi to přijde jenom jako vyhozené peníze, nevidím zde ani v článku žádný argument, pro který by bylo třeba investovat 120M.

Petr

Tohle moc nechápu, zrovna nádraží v Kr. poli je bych řekl z brněnských nádraží v nejlepším stavu, zatímco o kousek dál nádraží Brno-Židenice je naprosto otřesné, vzhledem k tomu, že se do něj za 50 let téměř neinvestovalo, tak by mě přišlo naprosto logické začít kompletní rekonstrukci právě v Židenicích.

Apollo17

Tam se ale nebude rekonstruovat jen to nádraží v Krl.poli,ale celá trať od Kuřimi až za zastávku Brno-Lesná.Celá akce za 2,4 miliardy přitom přitom obsahuje i novou budovu v Kr.poli za 120 milionů.

Martin V.

Ze kdy jsou ty koleje na Řečkovice a Kuřim? Měl jsem pocit, že tam je místy víc než 100 km/h (tedy, že se do toho relativně nedávno hráblo) na rozdíl od sousedního úseku Kuřim – Tišnov. Kuřim samotná je pěkně rekonstruovaná, ale ten mezistaniční úsek…

Dušan

Stavby „Rekonstrukce koleje č. 2 Brno-Maloměřice – Brno Královo Pole“ a „Rekonstrukce koleje č. 2 Brno-Královo Pole – Kuřim“ probíhaly v létě krátce po sobě v letech 2014-2015, ale dělala se pouze 2.TK s tím, že mostky/propustky se dělaly samozřejmě pod oběma traťovými kolejemi. A teď je teda snaha to „dotáhnout“ v celém úseku mimo žst. Královo Pole i s tou 1. TK….

Pavel P.

Kvůli přesunutí hlavního nádraží na dolní je potřeba v Židenicích uhnout podél nákladního průtahu, a předělávat jižní stranu Židenic dvakrát není zrovna ideální. Proto se Židenice budou dělat (pokud vůbec) až s novým nádražím.

Jan Balák

Židenice by se podle harmonogramu měly dělat v roce 2025. Teda hlavně posunutí nástupišť k ulici Bubeníčkova. O budově nevím. Ve stejném roce bude snad i reko Tišnova.

ušatá

Snad to jakési nové odsunuté nádraží nikdy nebude.

Nekdo

no už aby bylo.

Pavel P.

Jen to chce dvě drobnosti:
1. Vyřešit MHD k novému nádraží, protože dvě tramvajové tratě na to nestačí (nejen že mají zvládnout nápor z vlaků, ale ještě všechny autobusy co dnes končí na Úzké mají končit na nádraží).
2. Zajistit dostatečnou kapacitu uzlu, jednak výjezd z Maloměřic na jih kříží všechny vlaky na sever a na východ (Slatina, Vyškov, Slavkov) studie proveditelnosti přiznává, že už není místo ani přidat vlak na letiště (a to nepočítá s komerční osobní dopravou).

Marek

Ja bych rekl, ze co se tyce do kvality, tak srovnavat Krpoli se Simicema je prast jak uhod. V Krpoli je rozhodne vetsi uzel, ktery si zaslouzi vetsi peci. Nehlede na to, ze Simice ceka posunuti.

Jiří Kocurek

Cože? V KrPoli není ani pragotron na peroně. Z dlažby roste tráva a střechou na preróně prší zkrz. První peron, ze kterého jezdí vlaky do 3. největšího města v ČR, dodnes nemá střechu.

Jaaa

A tohle vše je za 120 milionů…

Jaaa

Naprosto vás chápu.

Vojta

Tušíte někdo, jestli součástí má být i prodloužení podchodu na druhou stranu k Myslínově ulici?

Hrebicek

Ano.

Jiří Kocurek

Hurá!

lokodepo

Jojo, bude. Ještě, aby za ty hříšné prachy nebylo.