ČD Cargo shání zánovní lokomotivy. Chybí vozidla u „půjčoven“, výrobci mají dlouhé dodací lhůty
ČD Cargo bude preferovat lokomotivy s co nejdelší zbývající životností, připraveností na ETCS a na další evropská specifika a nařízení.
Největší tuzemský nákladní železniční dopravce ČD Cargo chce rozšířit svoji flotilu o další lokomotivy pro provoz za hranicemi. Spokojí se i se staršími stroji. Důvodem je situace na trhu s pronájmem interoperabilních lokomotiv.
Dopravce již vypsal průzkum trhu, který má ale v podstatě parametry soutěže. Hledá v něm elektrické lokomotivy s výkonem nejméně 5 MW a rokem výroby 1999 a především mladší. Musí být schválené pro provoz buď v Česku nebo jedné ze sousedních zemí či Maďarsku, Rumunsku, Chorvatsku, Nizozemsku nebo Belgii. Je tak zřejmé, na jaké teritoria ČD Cargo směřuje.
ČD Cargo neupřesňuje v zadávací dokumentaci počet lokomotiv, které chce koupit. V hodnocení bude mít 70 % váhu cena, 30 % technické parametry.
Předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth vysvětluje poptávku současnou situací na trhu. Výrobci nových lokomotiv se potýkají s nedostatkem výrobních komponent a materiálů. Tuto situaci nyní umocňuje i ruská agrese na Ukrajině. „To vše významným způsobem ovlivňuje dodací lhůty nových lokomotiv. Odpovídá tomu i situace na trhu nájmu/pronájmu interoperabilních lokomotiv,“ dodal Tóth. U pronajímatelů lokomotiv je nyní situace podobná, ceny výrazně vzrostly. „Velký přetlak poptávky a omezená nabídka způsobuje, že další lokomotivy budou na trhu k dispozici až ve druhé polovině, resp. na konci letošního roku,“ dodal Tóth.
Hledání alternativ k novým lokomotivám
Soutěž je podle něj alternativou k nákupu nových strojů. Má jít o stroje, které jsou způsobilé k provozu v zemích, kde nyní již ČD Cargo realizuje svou obchodní činnost.
„Budeme preferovat lokomotivy s co nejdelší zbývající životností, připraveností na ETCS a na další evropská specifika a nařízení. Posuzovat se bude i technický stav a kondice lokomotiv. Z pohledu typů se samozřejmě může jednat např. o Vectrony, Taurusy či Eurosprintery od společnosti Siemens, nebo Traxxy druhé generace, jako například AC3, MS2 apod. od společnosti Bombardier/nyní Alstom. Budeme posuzovat každou lokomotivu zvlášť a toto není v žádném případě výčet možných typů,“ dodal Tóth.
Podle něj chce firma držet co nejmenší počet řad interoperabilních lokomotiv. „Jsem přesvědčen, že provozovat pouze jednu řadu interoperabilních lokomotiv není pro dopravce naší velikosti udržitelné, z druhé strany portfolio řad těchto lokomotiv nesmí být příliš roztříštěné. Soutěž nám ukáže aktuální tržní alternativy k novým lokomotivám. Podle nabídek budeme pečlivě posuzovat, zda se vydáme i touto cestou“ upřesnil Tóth.