„Zrychlovač“ dopravních staveb prošel hospodářským výborem, usnadní vyvlastnění
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny dnes schválil jeden z klíčových zákonů, který má státu usnadnit výstavbu nejdůležitějších dopravních staveb. Zákon 416
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny dnes schválil jeden z klíčových zákonů, který má státu usnadnit výstavbu nejdůležitějších dopravních staveb. Zákon 416 o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury získal podporu všech politických stran, nyní ho čeká hlasování na plénu sněmovny.
Klíčovou součástí je zavedení takzvaného mezitímního rozhodnutí, původně označovaného spíše jako předběžná držba. Státu má dát především možnost začít stavět i na pozemcích, které dosud nevlastní, a soudní spory o vyvlastnění a náhradu za něj vyřešit později.
„Mezitímní rozhodnutí chápeme jako nástroj, který ve výjimečných případech odblokuje výstavbu prioritních dopravních staveb, které jsou v nezpochybnitelném veřejném zájmu. V konkrétních případech může jít až o čtyři roky. V současnosti trvá proces vedoucí k získání stavebního povolení u dálnic až 13 let. Mezitímní rozhodnutí rovněž povede ke snížení finančních nákladů, které proces před zahájením výstavby provázejí,“ říká Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI), která se na přípravě novely podílela.
Zřejmě největší diskuze se vede o to, zda má být součástí zákona přesný seznam staveb, kterých se zákon bude týkat, nebo jen jejich obecné vymezení. Členové hospodářského výboru dnes zákon schválili se seznamy. Na něm jsou například i speciální dráhy, třeba metro.
Dá se ale očekávat, že před finálním hlasováním bude ještě probíhat snaha dostat do seznamu některé další stavby. Poslanec Martin Kolovratník (ANO2011), který pro zákon sháněl hlasy napříč všemi poslaneckými kluby, varoval své kolegy před „lidovou tvořivostí“ a apeloval, aby hlasovali o zákonu tak, jak dnes prošel hospodářským výborem.
Ze zákona nakonec vypadla podpora energetických staveb, ty se mají řešit zvlášť. „U energetiky se často korporátní zájmy vydávají za státní,“ řekl poslanec Petr Pávek (STAN).
Mezitímní rozhodnutí se má týkat jen výjimečných situací, kdy nepůjde dosáhnout dohody s vlastníky. Ředitelství silnic a dálnic odhaduje podíl těchto majitelů na zhruba 5 % z těch, se kterými jedná o výkupech. „Důvodem je například probíhající dědické řízení, nedohledatelnost vlastníků, probíhající exekuce či soudní řízení nebo jsou pozemky součástí restitučních sporů s církevními institucemi. Část pozemků pak vlastní majitelé, kteří odmítají přistoupit na dohodu ze spekulativních či ideologických důvodů. Jedna osoba tak může blokovat realizaci celé stavby v desítkách kilometrů a znemožňuje přesun kamionů a automobilů z přetížených měst a obcí na dálnici,“ uvedla ARI v tiskové zprávě.
Po vyvlastnění podle mezitímního rozhodnutí se bude řešit už jen výše náhrady za pozemek. „Vyvlastňovací procesy jsou velmi náročné, často trvají řadu let a bývají jediným problémem, který brání, abychom získali stavební povolení. Spor o jeden nepatrný pozemek tak zablokuje na roky výstavbu několikakilometrového dálničního úseku. Vzniklá situace je pak na úkor majitelů, kteří svůj pozemek prodali v řádném termínu, i občanů, kteří očekávají zlepšení dopravní situace ve svém místě. Mezitímní rozhodnutí proces výstavby dopravních staveb zásadním způsobem urychlí,“ říká Radek Mátl, ředitel úseku výstavby Ředitelství silnic a dálnic.
Uplatnění mezitímního rozhodnutí bude posuzovat příslušný vyvlastňovací úřad. Aby mohl k tomuto kroku přistoupit a umožnil na pozemku stavět, bude nutné jako doposud splnit všechny předpoklady pro vyvlastnění pozemku, především prokázání prospěchu pro veřejný zájem a také předchozí snahu o dosažení dohody s vlastníkem. Urychlení spočívá v tom, že s výstavbou není nutné čekat do ukončení mnohdy několikaletého vyvlastňovacího řízení.
„V horizontu dvou tří let by mezitímní rozhodnutí mohlo být zásadním elementem při přípravě výstavby dálnice R35, která bude představovat alternativu k dálnici D1. Na severu země by mohl tento institut zrychlit výstavbu dálnice D11 a její napojení na Polsko. Zásadní roli by mezitímní rozhodnutí mohlo sehrát také v případě dokončení Pražského okruhu, kde se jistě objeví řada spekulantů s pozemky,“ říká Radek Mátl.
Princip mezitímního rozhodnutí není v Evropě novinkou. Jeho obdoba, předběžná držba, je využívána v Německu a od loňského roku také na Slovensku.
„Podle posouzení expertů na ústavní právo je institut mezitímního rozhodnutí v souladu i s ústavním pořádkem České republiky a neměl by narazit na problémy při případném posuzování u ústavního soudu,“ říká Tomáš Janeba. ARI navrhuje i vznikt centrálního stavebního a vyvlastňovacího úřadu. „Zřízení centrální autority, která rozhoduje o výstavbě prioritních dopravních staveb, se v zahraničí ukazuje jako praxe, která výstavbu důležité infrastruktury jednoznačně urychluje a celý proces profesionalizuje,“ uvádí Tomáš Janeba s tím, že takto specializovaný úřad by zvýšil schopnosti státu kvalifikovaně a efektivně rozhodovat o budování liniových staveb a řešit případné komplikace.