Infrastruktura Stavebnictví Vodní doprava

Vláda: Vodní doprava má přednost před ochranou významných přírodních lokalit

Labe v Děčíně. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Labe v Děčíně. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Vláda na dnešním zasedání rozlouskla jedno dopravně-ekologické dilema. V rámci schvalování Koncepce vodní dopravy na příští léta rozhodla, že veřejný zájem na zachování vodní dopravy na Labi převažuje nad veřejným zájmem ochrany významných přírodních lokalit soustavy Natura 2000. Součástí koncepce vodní dopravy je totiž i výstavba plavebního stupně Děčín, která „významně negativně“ zasáhne do chráněných lokalit Labské údolí a Porta Bohemica. Výsledek jednání byl zveřejněn na stránkách vlády.

Bez nového jezu by ale lodní doprava na Labi podle ministerstva dopravy i rejdařů dále skomírala. Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody tak často stojí. Vláda přitom vodní dopravu považuje za ekologickou, energeticky nenáročnou a pro přepravu nadměrných nákladů nezastupitelnou. „Podmínkou ke schválení koncepce vodní dopravy je stanovení kompenzačních opatření k ochraně evropsky významných lokalit,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Opatření, která by měla zmírnit negativní vliv stavby na přírodu, podle něj připraví správa národní parku České Švýcarsko. „Dnešní rozhodnutí je důležité pro samotné přežití vodní dopravy na Labi,“ komentoval to předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp.

Nadrozměrný náklad na vodě. Autor: EVD - Sped.
Nadrozměrný náklad na vodě.
Autor: EVD – Sped.

Až do konce roku 2015 přitom plán na stavbu děčínského jezu nebyl v rozporu s lokalitami Natura 2000. Ministerstvo životního prostředí ale tehdy pod tlakem Evropské komise rozšířilo lokalitu Labské údolí až do Děčína, s čímž například nesouhlasilo město. Přírodně významná je především oblast soutoku Ploučnice s Labem v centru Děčína, kde vznikají bahenní náplavy, které vytvářejí vhodné podmínky pro život vzácných rostlin (například drobnokvět) a hmyzu. Pod vzdutou hladinou tyto biotopy zmizí. Kompenzační opatření by proto mohla spočívat ve vytvoření podobných podmínek jinde nebo regulaci hladiny dle životního cyklu rostlin.

Ředitelství vodních cest má ke stavbě už přes dva roky připravenou mezinárodní dokumentaci EIA, po rozšíření oblastí Natura 2000 ji ale uložilo do šuplíku. Doplní ji až po definitivním schválení kompenzačních opatření a Koncepce vodní dopravy, což by se mělo stát do konce června.

O stavbě jezu pod Děčínem se mluví už desítky let, zahájení stavby se ale stále odkládá. Součástí pětimiliardového projektu je i vodní elektrárna a rybí přechod.

10 komentářů

Klikněte pro vložení komentáře
  • Nejsem na toto téma odborník, defacto souhlasím s níže uvedeným, podle mého názoru:

    Lodní doprava je dost specifická, může být zajímavá při určité přepravě po proudu (naložené / těžké po; prázdné vyrovnávky / lehké náklady proti proudu).

    Základem asi bude tvar / profil dna toku, po kterém se pluje. Teoreticky by mohlo být optimální mít v korytě vyhloubenu jen část dna na šířku lodi + rezerva – tzn. při malém průtoku by voda tekla jen touto vyhrabanou částí. Prohlubovat na skále asi bude problém, potom zkusit naopak zvýšit dno u břehů toku.

    • Líbí se mi,že férově přiznáváte,že nejste odborník a neprosazujete své návrhy bezhlavě jako řada ekoteroristů.Mohu Vás informovat,že nikde v Evropě se nevytěžují lodě podle směru plavby – tedy proti proudu nebo po porudu.Ujišťuji Vás,že spousta lodí – například po Rýně – pluje 500 až 900 km po proudu bez nákladu,aby proti proudu dovezly náklad příjemci.Problém nedostatku vody v Labi – z důvodu malého množství vody z tajícího sněhu v horách povodí,či zásob spodních vod – vyřeší jen stavba jezů.Stavby vodních stupňů na českém úseku Labe nad Ústím nad Labem naštěstí neovlyvnili v minulosti politici a rádobyekologové , ale selský rozum.

  • Stavba jezu je zcela zbytečná a vůbec nic nevyřeší.
    Je třeba si uvědomit, že problematický úsek začíná pod Střekovským jezem v Ústí n/L a rozhodně nekončí v Děčíně, ale spíš až někde okolo Pirny.
    Pokud se postaví popsaný jez, tak co bude s úsekem pod tímto jezem? Tam zůstane i nadále stávající problematický stav. A to samé bude platit i pro úsek mezi Ústím a Povrly. Pokud bych tímto jedním jezem chtěl ovlivnit hladinu řeky až ke Střekovskému jezu, musela by být hráz vysoká minimálně 20 m, což by asi lidem v Děčíne asi moc nelíbilo. Hladina Labe pod Děčínem má nadmořskou výšku cca 120 m a pod Střekovským jezem 140 m.
    Osobně už dlouhé roky říkám, že by místo stavby jezu bylo mnohem efektivnější dát loďařům účelovou dotaci na nákup nových lodí se sníženým ponorem, které umožní plavbu i při nižší hladině Labe a současně zajistit a následně udržovat vyčistěné koryro řeky v celém úseku, čímž bude možné garantovat splavnost Labe minimálně 250 dní v roce.
    Benefitem bude zachování celoevropsky unikátního a posledního neregulovaného úseku Labe i pro další generace.

    • Kdy naposled kdo viděl na Labi prohrabování koryta řeky bagry pro zvětššení plavební hloubky? Já si už jen velmi matně vzpomínám, že naposled se tak dělo (podobně jako na Vltavě) někdy „za bolševika“ – a tehdy nákladní lodě pluly naprosto v pohodě po většinu roku! Navíc nechápu, proč se k tomu vyjadřuje Eman Šíp, který se kdysi podílel na počátcích prznění české železnice – to jsou i plavci tak hloupí, že jeho hloupé vize vůbec berou v úvahu (leda by se jim hodily jako pomoc k prosazení jejich neférových požadavků)?
      A ještě k výroku, že „Vláda přitom vodní dopravu považuje za ekologickou, energeticky nenáročnou a pro přepravu nadměrných nákladů nezastupitelnou.“:
      – jak „energeticky nenáročná“ je doprava ložených člunů proti proudu a plavba prázdných van po proudu, když ani uhlí do Chvaletic se po vodě (debilně proti proudu) dávno nedopravuje?,
      – kolik „nadměrných nákladů“, jejichž doprava po železnici či silnici se v posledních (mnoha) letech dopravilo tímto prostorem, aby se na zdůvodnění „nezbytnosti“ výstavbu jezu a nové plavební dráhy vůbec mohly uvažovat za aspoň trochu relevantní?

    • Michal:
      To o lepších lodích jsem slyšel mnohokrát, pořád nic. Také jsem někde slyšel/četl že za to může více méně jejich pohon šroubem, který v současné podobě prý potřebuje pod sebou dost velkou hloubku. Řešením je prý používání lodí s více menšími šrouby, případně něco s kolesem jako mají Beskydy.

      Všechny výkresy, které sem zatím viděl, počítají se zdrží maximálně do poloviny vzdálenosti ke Střekovu, to je dost velký problém, stejně se bude muset dělat prohrábka dna. a podobně. Myslím si že by bylo lepší Labe pravidelně čistit, než na něm stavět další jez s pochybným dopravním a energetickým využitím.

      železničář v důchodu:
      Myslím že to celé souvisí se snahou stavby nových reaktorů v Temelíně a Dukovanech, některé díly prý neprotáhnou po železnici a pokud přijedou po moři, tak by transport přes Německo a hory byl asi složitější než by chtěli. Také je prý už problém dostat vlaky kolem Labe, takže dost nákladu končí na silnici, možná by to tedy chtělo se spíš podívat po tom kterou trať by se dali dopravci nalákat. Pokud má být postrk přes Havlbrod, (počítám něco jako Kutná Hora-Tišnov) tak je otázka proč to nezavést i na jiných tratích.

    • Jsem přesvědčen, že je to konečně správné rozhodnutí. Myslím, že je potřebné si odpovědět na otázku, Kdo má na této zemi žít, zda člověk nebo nějaký sysel ?. Myslím, že oba a v přijatelné míře. Stačí se podívat na úsek Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Výstavbou přehrady Hněvkovice, zavedení lodní dopravy. Pokud se vše postaví bez emocí, s rozumem a prosazováním emotivních zájmů, všem to jen prospěje. Tak jako člověk, i ostatní živočichové-pokud jim nezakážeme život nebo přímo je nezlikvidujeme nějakým neodborným nebo destruktivním zásahem se novým podmínkám přizpůsobí. Na tomto úseku Vltavy zvednutím hladiny řeky se objevilo daleko více živočichů, a řekl bych v daleko lepších podmínkách. Není zaznamenán žádný úbytek živočichů a rostlin. Daleko větší množství ryb, přilákalo větší množství rybářů, rekreantů, oživilo to podnikatelské aktivity a významně to pozvedlo využití téměř zapomenutého koutu Vltavy. Myslím si, že když to s rozumem šlo na Vltavě, proč by to nešlo na Labi

    • K.S.
      Pokud jde o v podstatě výjimečné jednorázové záležitosti typu mimořádné dopravy extrémně rozměrných nákladů, myslím, že by asi bylo možné pro ně krátkodobě zvyšovat průtok Labe, a tím i zvětšovat plavební hloubku na dobu proplutí lodí s takovým nákladem kritickými úseky – byť uznávám, že velký průtok asi také není pro plavbu proti proudu „to úplně pravé ořechové“.
      Kolem Labe by projelo ještě i mnohem více nákladních vlaků, než tudy jezdí nyní – a velké vytížení té trati souvisí i s tím, že ostatní železniční hraniční přechody mezi ČR a SRN už dlouho buď nejsou provozovány vůbec (= v nákladní dopravě), nebo jsou nákladní dopravou využívány jen minimálně – to, že železnice podél Labe na nákladní dopravu nestačí a nezvládá ji, je právě jen zbožné přání nekritických prosazovatelů vodní dopravy i do režimů, kde výhodná není.

  • Neočekávám, že po napumpování miliard se nákladní vodní doprava nějak zmátoří. Když ani o přepravu uhlí po vodě do chvaletické elektrárny už léta není zájem. Přitom přístav je prakticky před elektrárnou a chátrá.

    • Nákladní dopravu po vodě v Čechách zlikvidovalo tržní hospodářství vedeno rukou zlatokopů.Levněji dopravovat uhlí po vodě není pro elektrárny atraktivní,jednodušší je zdražit elektřinu.Odběratelé holt sáhnou hlouběji do kapsy.Myslím,že problém přepravy v budoucnosti nevyřeší jen železniční doprava,ale současný rozvoj všech druhů dopravy.Kdo jezdí častěji po silnicích a dálnicích v Evropě,určitě zaznamenal ,že i tyto jsou přeplněné nákladními auty.Stavby jezů na Labi nejsou výmysly socialistických projektantů,ty byly plánovány daleko dříve.Mimo jiné – od státní hranice s Německem byly plánovány po Střekov dva plavební stupně.Jako ústupek ekoteroristům zůstal jediný pod Děčínem.Kdo tvrdí,že plavba je v Evropě na ústupu,ať se seznámí s přepravou v Holandsku,kde se říčními loděmi přepraví 34% procent přepraveného nákladu,což představuje kolem 400 milionů tun ročně.Kromě jiných zdrojů,to najde na http://binnenvaartcijfers.nl/

  • Já jim závidím, my na moravě ani tu D1 nedostavíme, křeček je křeček a nedovedu si představit jestli děti země napadnou zdymadlo v Bělově, kolik tych křečků zabiju.