Lidé

Vláda bez důvěry vymění Výbor SFDI, který rozhoduje o desítkách miliard

Logo Státního fondu dopravní infrastruktury. Foto. SFDI
Logo Státního fondu dopravní infrastruktury. Foto. SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) čeká velká personální výměna ve vrcholném orgánu. Ministerstvo dopravy navrhlo výměnu šesti z devíti členů Výboru SFDI. Vyplývá to z materiálu, který poslalo ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení, změny má řešit v březnu na svém jednání vláda bez důvěry.

Výbor je klíčovým orgánem SFDI: schvaluje například rozpočet či úpravy ve výdajích fondu nebo odvolává ředitele. Příležitostí k personálním změnám je konec čtyřletého funkčního období sedmi členů, osmý člen Libor Topol byl jmenován později, toho ministerstvo navrhuje také odvolat. Devátým členem a současně předsedou bývá automaticky ministr dopravy.

Při výběru nových členů Výboru bylo přihlíženo k jejich dosavadní minimální 5 leté praxi v oborech dopravy, veřejného financování nebo územního plánovaní. U místopředsedy Výboru byla stanovena délka praxe minimálně 10 let,“ uvedlo ministerstvo dopravy.

V SFDI mají skončit někdejší náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký, bývalý ministr financí Ivan Pilný, sociální demokraté Milan Urban a Jiří Zemánek, lidovec Jiří Koliba a Libor Topol.

Ministerstvo do Výboru posílá nově hlavně vysoce postavené úředníky z ministerstev. Resort dopravy má zastupovat Josef Kubovský jako ředitel odboru infrastruktury a územního plánu ministerstva dopravy. Ten se má stát i místopředsedou Výboru.

Dále mají ve Výboru zasednout ředitel odboru fondů EU ministerstva dopravy Marek Pastucha, ředitelka odboru financí a ekonomiky ministerstva dopravy Magdalena Faltýsková a Jindřich Kušnír, ředitel odboru drážní a vodní dopravy. Zůstat mají náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva a ředitel odboru strategie Luděk Sosna. Z jiných resortů má přijít náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová a náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.

11 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Není tento úřad náhodou redundantní ? Nestačilo by jen ŘSD a SŽDC ? Jaká je vlastně přidaná hodnota SFDI ?

  • Tak jistě… „Nekecáme, makáme“ protože ty čistky, co vůbec nejsou čistky, se samy neudělaj…

  • To „T“ – Správně ! K čemu je nám vůbec celá ta informace ? Jednou je to vláda, která vládne, tak si může přece dělat co chce! Nechápu tyhle novinářské šťouraly..!

  • A k čemu je pro nás podstatná informace, že vláda je bez důvěry? Jednou je to vláda, která vládne, tak nechápu ty novinářské dodatky „v demisi“ „bez důvěry“ atd.

    • Třeba proto, že vláda bez důvěry je nelegitimní vláda! Jsme parlamentní demokracie, kde je legitimita odvozena od Parlamentu. Tato vláda nemá důvěru většiny poslanců a neměla by proto dělat zásadní kroky jako personální čistky.

    • To co jste napsal je sice hezké, ale jsou to jen domněnky. Ústava bohužel vládu bez důvěry moc neřeší. Stejně tak neřeší, jak dlouho může vláda bez důvěry vládnout. V tomto směru má Ústava značné rezervy.

      Já spíš narážím na to, že většina novinářů to zdůrazňuje nejspíš proto, že se jim stávající „vláda“ nezamlouvá. V PČR sedí celkem 200 kusů, prostor pro sestavení „legitimní“ vlády je více než dost. Bohužel se o to nikdo nesnaží. Říkejte si, co chcete, ale očekával bych od těch, co se jim stávající stav nelíbí, větší aktivitu… takhle si jen budou všichni stěžovat, že vládnou komunisti – proč proti tomu nebojují, nic pro to nedělají. Opoziční strany de facto svým nic neděláním tolerují vládu bolševika! A takhle to nějak začalo v roce 1948. Ovšem s tím rozdílem, že tehdy měla Národní fronta naprostou většinu, nyní mají komunisti zanedbatelný počet poslanců.

    • Jedno je jisté. Vláda bez důvěry je NELEGITIMNÍ. A to je těžké, když největší strana úspěšně blokuje sestavení vlády. Odmítá ustoupit možným koaličním partnerům (ODS, KDU, Piráti, STAN, TOP) a na druhou stranu se bojí jít s těmi, kdo do vlády chtějí (SPD). Co třeba taková ODS má podle vás dělat? Požadavek, aby ve vládě nebyl trestně stíhaný agent StB je myslím docela přiměřený. V žádné západní zemi by nebylo myslitelné, aby takováhle osoba byla premiér…

    • Většina novinářů to zdůrazňuje z toho důvodu, že je to nutné zdůrazňovat. Jinak jsou eticky přijatelné změny tvořené legitimní vládou, jinak vládou bez důvěry – bez legitimity – bez podpory většiny voličů, pouze na základě mocenského paktu.

    • Jan: A proč si např. vámi jmenované strany nesestaví vlastní vládu? Když přinesou 101 podpisů… Zajímavé je, že např. ČSSD a KDU nyní vadí hrozně moc Babiš, přitom s ním byli 4 roky ve vládě (!). Politické strany by měly bohužel také respektovat, že Babiš získal přes 50 000 preferenčních hlasů – kdo z nich to kdy měl? Lidé v demokratických volbách rozdali karty a politici by s tím měli dokázat pracovat a ne rovnou říct, že jdou do opozice – viz „demokratický“ pseudoblok. Proč je má pak člověk volit, když ihned řeknou, že jdou do opozice – k čemu byly hlasy voličů? k ho… Pokud vám ale vadí stb a komunisti v účasti na vládě…. tak se ptám, kam se najednou v roce 1989 ztratily ty desítky (možná) stovky tisíc komoušů a estébáků? Do dnešních demokratických stran… ČSSD a Lidovcům najednou vadí Babiš, ale 40 let byli součástí Národní fronty, takže asi tak.

  • To dava vic nez logiku – konecne tam bude někdo, kdo to bude delat z komplexního pohledu národního hospodářství.!!!
    Palec jednoznacne nahoru!

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora