Doprava ve městě Infrastruktura Stavebnictví Železnice Zprávy

Uzel Brno: Přes dva roky zkoumání a 23 milionů, odpověď se stále hledá

Lokomotivy 1216 Taurus rakouských ÖBB, Brno hl.n., zdroj: České dráhy
Lokomotivy 1216 Taurus rakouských ÖBB, Brno hl.n., zdroj: České dráhy

Správa železniční dopravní cesty dnes oficiálně představila Studii proveditelnosti Železničního uzlu Brno (ŽUB). „Hlavním cílem bylo poskytnout odborný podklad, ze kterého ministerstvo dopravy ve spolupráci s Jihomoravským krajem, statutárním městem Brnem a SŽDC bude moci rozhodnout o konkrétní cílové podobě řešení ŽUB a o dalším postupu projektové přípravy, jenž povede k jeho úspěšné realizaci,“ sdělil náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

Podle něj mají nyní město, kraj i další instituce možnost se k jednotlivým variantám vyjádřit, definitivní slovo pak bude mít vláda, kam materiál doputuje nejspíš v březnu.

Základní varianty představil deník Zdopravy.cz už dnes ráno, studie přitom říká, že ať se vybere jakákoliv, bude to pro železniční a městskou dopravu přínos. Jedinou nevýhodnou variantou je podle zpracovatelů možnost zvaná BP, tedy bez projektu. Klíčovou otázkou tak je, jak daleko se bude stěhovat hlavní nádraží. Zda postačí drobný přesun o zhruba dvě stě metrů (Varianta Petrov) nebo jeho výstavba dále od centra v Rosické ulici (Varianta Řeka) v lokalitě dnešního dolního nádraží.

Zaústění tratí do uzlu Brno, varianta A - Řeka. Autor: SŽDC
Zaústění tratí do uzlu Brno, varianta A – Řeka.
Autor: SŽDC

„Každá navržená možnost řešení ŽUB dosahuje různé přínosnosti, ale obecně jakékoliv z navržených řešení projektu prokazatelně přinese významný prospěch společnosti,“ uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb.

Zaúśtění tratí do uzlu Brno. Varianta B - Petrov Autor: SŽDC
Zaúśtění tratí do uzlu Brno. Varianta B – Petrov
Autor: SŽDC

Studii zpracovávalo sdružení společností Sudop Brno, Moravia Consult a AF Cityplan od května 2015. Původní smluvní cena se přitom navýšila ze 17,5 milionu na 22,7 milionu, což SŽDC odůvodňuje dodatečnými požadavky na další výpočty. Osud hlavního nádraží v Brně však i po dnešku zůstává nejasný. Tisková zpráva, prezentace i studie jsou k nahlédnutí na stránkách SŽDC.

17 komentářů

Klikněte pro vložení komentáře
  • Protože Studie proveditelnosti je vskutku obsáhlá (3,5 GB), připravil jsem pro zájemce „stručný“ výtah + plány. Na webu http://www.novenadrazibrno.cz Proto jen stručně k úvratím na VRT železnici. Přes Brno mají jít tři VRT tratě: na Prahu, na Břeclav a na Ostravu. A protože největší poptávka bude na trase Praha – Brno, je předpoklad, že následně polovina spojů bude pokračovat na Břeclav a polovina na Ostravu. Je tedy jasné, že jeden směr ve variantě Řeka musí být v úvrati. V případě VRT Petrov vidím problém s výstavbou tunelů pod městem Brnem. Problém nikoliv technický, ale spíše politický v podobě odporu majitelů domů pod kterými povedou železniční tunely. Tunely totiž budou v relativně malé hloubce a v obtížném písčito-jílovitém podlaží … no a samozřejmě to bude o „něco“ dražší. Tunely pro VRT kolem dálnice D1 ve varinatě Řeka 8,7 mld Kč, tunely pro VRT pod centrem Brna ve variantě Petrov 26,8 mld Kč (Díl 6, kap. Analýza dopadů VRT …). Ale o tom více na webu: http://www.novenadrazibrno.cz

  • Praha má svoji rychlodráhu na letiště a Brno přesun nádraží. Obojí se řeší už čtvrt století a výsledek stále v nedohlednu.

  • Konečně pořádné mapy napojení. A odpověď jasná – dolní nádraží- Bratislava, Vídeň – úvrať

  • Tak za 20 mega teda fakt hustá studie.

    Aby nám za B) řekla, co víme 25 let, tedy, že do centra nenacpeme dostatek rovných a dlouhých nástupišť. A k tomu ještě nenápadná zmínka o tom, že VRT vlastně bude mít nádraží jinde. No ale na co nám budou na tom nádraží 430 m dlouhá nástupiště, když VRT bude jezdit jinam?

    A ve variantě A) pracovat s tím, že velmi vytížený směr VRT na Vídeň a Bratislavu by měl jezdit úvratí?!

    Tak za 20 mega teda fakt velká věc.

    • Do centra nacpeme dostatek nástupišť. Protože, protože, kdyby se za tu 2letou výluku udělal nový viadukt, bude kolejí víc. A vrt bude v -1.

  • Varianta A mi nepříjde výhodna kvůli rychlíkům Praha – Havlíčkův Brod – Brno (přečíslování) Brno – Bohumín. Není tam plánované žádné jižní spojení od přerova a lokomotivy tak budou muset objíždět soupravu. To ani u jedné varianty nemyslí na zkrácení jízdní doby do Králova Pole? (není to možné vést tunel pod mětem?) Z pohledu VRT bych se taky přiklonil asi k variantě B.

    • U těch stejně MD předpokládá rozlomení na samostatné části. (Další otázka je, jak bude vůbec vypadat koncept po modernizaci 300.)

  • Za 23 milionů prohlásit, že jakákoliv rekonstrukce stávajícího stavu je pro lidstvo přínosná, chce fakt fištróna..

  • Bože můj dva roky a nejsou schopní se domluvit ani na jediném postupu, sičáci

    • A proč by o tom neměla být kvalitní odpovědná nelobistická, nedeveloperská, neshoppingmall debata. Když se bavíme cca o 60 miliardách, konkurenceschopnosti dopravy a zda chcípne v centru pes nebo ne. A ve Vídni ta debata byla prý několik desítek let.

    • Měla rozhodnout ta studie a teď se o tom bude jen bezduše tlachat a čas běží

    • v Brne se o presunu nadrazi mluvi uz asi 90 let. a v centru chcipl pes uz strasne davno. navic pokud nelze u nadrazi slusne P+R zaparkovat, tak kamkoliv v republice krome Prahy je vyhodnejsi rovnou jet autem, pac odpadne logistika auto-vlak-taxi/mhd…

    • Za zásadní nevýhodu varianty „A“ považuji nutnost úvratě pro vlaky Praha – Wien/Bratislava.