Informační technologie Infrastruktura Stavebnictví Železnice

SŽDC začala projektovat zrychlení trati na Slovensko, počítá až se 160 km/h

Železniční stanice Hustopeče nad Bečvou, foto: Radim Holiš/WikiMedia (licence CC-BY-SA-3.0)
Železniční stanice Hustopeče nad Bečvou, foto: Radim Holiš/WikiMedia (licence CC-BY-SA-3.0)

Společnost Moravia Consult patřící do skupiny Sudop Group vyhrála zakázku na zpracování projektu, díky kterému dojde ke zvýšení rychlosti na trati mezi Valašským Meziříčím a Hustopečemi nad Bečvou. Správa železniční dopravní cesty chce do vylepšení trati investovat 1,6 miliardy korun.

Moravia Consult připraví projekt za 44,1 milionu korun, ze čtyř soutěžících podala firma nejnižší nabídku. Celkem tři nabídky přišly od firem Sudop Group, čtvrtá byla od Sudopu Brno. Vyplývá to z informací na profilu zadavatele. Začít stavět by se mělo v květnu příštího roku.

Aktuální rychlost na úseku trati, která je jednou ze tří hlavních železničních spojnic mezi Českem a Slovenskem, je 80 kilometrů v hodině. Navrhovaná rychlost po modernizaci je 135 až 160 kilometrů v hodině. Plán byl už schválen centrální komisí ministerstva dopravy.

Nepůjde o klasickou modernizaci, kdy se změní i trasování, ale velkou opravu, během které se vymění železniční svršek a spodek včetně odvodňovacích zařízení. Jde o celkem osm kilometrů (km 15,991 – 24,039). „Budou rekonstruovány železniční mosty a propustky. Součástí je také trakce, zabezpečovací zařízení, zajištění bezbariérového přístupu pro cestující či informačního systému,“ uvedla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. SŽDC chce akci financovat z evropského zdroje CEF (Connecting Europe Facility).

Modernizace by neměla přinést zásadní zrychlení u osobních vlaků, v případě rychlíků a expresů by doba jízdy měla klesnout zhruba o pět minut.

V případě trati z Hranic na Moravě do Horní Lidče počítá stát ještě s většími investicemi. Centrální komise loni schválila plán na šestnáctimiliardovou investici do této trati, která počítá například s vybudováním přeložky z Hranic do Milotic nad Bečvou. Úsek mezi Hustopečemi a Valašským Meziříčím je jediný, který do této akce nespadá.

18 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Jenom doufám, že v rámci zrychlení dopravy nedojde ke zrušení Hranic města a Teplic. Ne, z Hlavního nádraží to opravdu není do města blíž. Už z toho titulu, že na Město není potřeba posílat dotované taxíky. Jsou to nejzatíženější stanice z pohledu denního obratu cestujících kromě samotných Hranic hl.n. a Valašského Meziříčí na koncích tohoto úseku trati.

    • Tak podle prozatímního vývoje ta přeložka z Hranic do Milotic spí, ale jinou variantua asi nezvažují. Takže pokud to dopadne podle přání některých tak bude. A bohužel Hranice-Město, Teplice, Černotín a Špičky přijdou o vlakové spojení. Čímž de facto odrovnají regionální dopravu a bude tady stačit sólo 810. Možná, že v případě těch Špiček by udělali novou zastávku blíž obci, to by bylo tak jediné pozitivum. No a co se týče rekonstrukce celé trati, tak je od začátku zmršená. Propady rychlosti po 2km kdy se vlak ani nestihne rozjet a už aby zase brzdil, je v praxi nevyužitelná ptákovina, co stála akorát hodně peněz a přinesla velmi málo muziky. Takže můj odhad je, že v úseku VM-Lhotka bude 160 pro všechny vlaky, jen je problém, že se na ni ani nerozjedou a už budou brzdit do oblouku ve Lhotce směrem na Hustopeče, kde bude těch 135 pro klasické soupravy a scifi 160 pro pendolina, které sem zavítají tak maximálně při nějaké mimořádnosti na severu při cestě do Košic, pokud tam tedy do těch Košic vydrží jezdit a nebude to jen putovní výstavka jako do vídně nebo Bratislavy. Takže si takhle to bude, pokud lidi nezačnou protestovat a místní samosprávy nezačnou za tohle bojovat, což bohužel nevypadá, když ze tří odeslaných dopisů mě bylo odpovězeno na jedena to stylem , že město Hranice s tím údajeně nemůže nic dělat = rozuměj nechce a spíš mu to= jeho vedení, vyhovuje. Odstraní přece ty hrozné hlučné vlaky z města, nedejbože aby tam byly protihlukové stěny nebo něco podobného. No fuj. A takle to tady v tom státě funguje.

  • Traťová rychlost se tam už teď pohybuje v obnovených úsecích těch +- 120. další úsek tomu dá zase pá minut dolů.

    Nicméně -přes Vsetín je to do Žiliny 135km, přes Karvinou 162km. Ale rozdíl v cestovním čase je asi jen 10 minut. A ten bude i po té investici přibližně stejný, o něco málo se zvětší po dokončení slovenského úseku Púchov-Žilina.
    Protože se staví i na trati přes Karvinou.

    „. Je nesmysl jezdit přes … Bohumín – Český Těšín kde je trať poddolována a rychlost tam nebude nikdy vyšší než 50 km/h.“
    Nesmysl.
    Ono ty vyjde nastejno po dokončení přes Karvinou, tak přes Havířov. Přes Havířov se dá maximálně 120, v pár úsecích, zatím ale jen 100, na druhé půlce zatím jen 80.
    Přes Karvinou bude úsek Dětmarovice -Karviná, Darkov 160, podobně jako Karviná, Louky- Těšín. Poddolovaných je jen 7km a to minimálně v polovině se už poklesy nekonají. Připočítejte zkrácení JD po opravě zabzař přes Bohumín, kde se teď jezdí v úseku asi 2km 40.
    Podobně se zkrátí JD i v úseku Svinov-Ostrava hl.n.
    Na počet potenciálních cestujících jsou obě větve na tom stejně.

    Suma sumárum, pro jízdu přes Ostravsko, přes delší vzdálenost, hovoří pošty cestujících a na trase Praha – Slovensko jen zanedbatelně delší doba jízdy. Jen cena bude o těch pár km menší přes Vsetín.

  • V jakém rozmezí se v tom úseku pohybuje max. rychlost teď? Těch 135 až 160 km/h bude v celé délce úseku?

    Magické slůvko „až“ ve spojení se 160 km/h znamená (jako u mnoha dalších staveb), že to platí pouze pro Pendolina? …Která mají horší akceleraci, je jich v Česku jen 7, jsou vázaná na Praha – Ostrava a nákup dalších se neplánuje.

  • Hlavně, že se o tom mluví už 20 let. A stále se jen zadávají nějaké studie a další studie a další studie, místo aby se něco dělalo. Už hned za Hranicemi mne cesta připadá jak vyhlídková jízda kolem celého města, nejen oklikou, ale i rychlostí. Za tu dobu co se o rekonstrukci jen mluví, se z této tratě ztratily úplně všechny dálkové rychlíky. Zrychlené osobáky, i když honosně nazvány Ex a končící nejdále v Žilně, rozhodně nejsou dobrou vizitkou této tratě, kterou to je asi o 40 km méně než přes podolovanou trať u Karviné a absolutně neschopný Bohumín, velkovýrobnou zpoždění. První vlak ze Vsetína směr Púchov až v 9 hodin…. Poslední přijede v 19 hodin….Dá se vůbec někam v této krátké časové dimenzi zajet? To je fakt kvalita spojení. Pak se nedivme těm kolonám aut na silnicích. Ti, co ve 30. létech stavěli trať Horní Lideč – Púchov, se asi v hrobě obracejí.
    Kde se ztratily slavné rychlíky Bečva (do Košic) a Detvan (do Zvolena)? Noční Laborec sice byl v tomto směru dobrý vlak, že nestál u každé vrby, ale cestování s ním bylo někdy díky nepřizpůsobivé klientele dosti nepříjemné…..

    Jančuro, dokázal jsi oživit už odepsanou trať přes Havířov. Bojuj i za vsetínskou a nedej se odradit státní byrokracií! Sliboval jsi, že i tuto trať dokážeš odjezdit bez dotací. Tak bojuj! Tato krásná trať rozhodně potřebuje zušlechtění, ne jen nekonečné kecy o tom, jak je důležitá a skutek utek….

    Náhodou, to co se udělalo u Trenčína, se mne líbí. Konečně nějaká ráznost strnulých státních úřadů. Však aquapak se může postavit kdekoliv, u železnice to tak jednoduché není. U nás stále vše musí jít tzv. úřední cestou, jinými slovy se nic neudělá a na takové, co všechny stavby blokují, není žádná páka. Proto to vyvlastnění je nutné na ty současné kapitalisty, kteří téměř zdarma dostanou veřejný majetek a jak mají něco dát, tak šroubují nataženou ruku co nejvíce (např. Regecová v Hranicích nebo Havránková u Hradce Králové).

    • Hranice- Valašské Meziříčí – Púchov je trať lokálního významu. Hlavní dálkovou dopravu je potřeba směrovat přes velká města Ostrava a Havířov. Je nesmysl jezdit přes Valašsko nebo Bohumín – Český Těšín kde je trať poddolována a rychlost tam nebude nikdy vyšší než 50 km/h.

    • Otmar: Tak to taky není úplně pravda. Tzv. kyjický koridor (trať 130 v úseku Most – Chomutov) je postavená na brutálním náspu v prostoru povrchového lomu. Byly tam původně 4(!) neustále se propadající koleje s Vmax = 40 km/h. Po první rekonstrukci 2 koleje Vmax = 100 km/h, po další úpravě už 120 km/h.

    • Proč, ty vlaky jezdí dnes pohodlné BMZ s jídelními vozy. A platí v nich jednotné státní jízdné – tedy i na okolní tratě! a dělají páteř Valašsku a spojení dále na Hranice Olomouc atd.

  • Myslím, že to bude sloužit dobře pro místní lidi. Současné koleje mají evidentně svoje odslouženo. A zrychlení je poměrně hezké. Trať je pokud se nepletu prvorepubliková. Tedy celkem nová.

    • No, já nevím. Zase to odnesou 4 stanice a zastávky bez náhrady. Pravda, nevím, jaká tam je frekvence, ale minimálně ty Teplice/B se mi nezdají zanedbatelné. Nejsem úplně příznivce tohoto vývoje – dálkovce ušetříme nějaké minuty za cenu likvidace místní obsluhy.

      Na druhou stranu žasnu, co prošlo za přeložku v Trenčíně. Bourat aquacentrum a rodinné domy kvůli dráze je v českých poměrem sci-fi.

    • To je pravda,ta „zkratka“ se mi zdá taky nesmyslná. Ale ty opravené úseky v původní stopě..

  • Kontinuita rychlosti je zakladni kamen bezpecnosti… na zadnem koridoru to SZDC nedodrzela :/ nekde jsou dokonce velke rychlosti propady i o 80km/h… nekde se rychlosti meni uz po 5km

  • Zajímalo by mne proč se dělá úprava na 135 – 160, proč se to neudělá rovnou na 160 když už dochází k větší rekonstrukci, tak se snad saji upravit i polomery zatáček.
    Druhou věcí je, kolik jezdí vlaků po této trati.

    • Ono je otázkou, jestli to není 135 pro klasiky a 160 pro naklápěčky.

    • Predelat polomer oblouku neni tak jednoduche. Naklady to zvedne nekolikanasobne, nemluve o opruzu s pozemky a povolenimi.

      Zarucene tam vedle roste nejaka chranena kytka.

    • Rovnat oblouk před Valmezem jaksi postrádá smysl. Když to bude nákladní vlak, tak mu stačí 100 km/h, když to bude osobní vlak, tak bude ve Valmezu zastavovat a víc jak 100 km/h v tom oblouku nepojede, aby vůbec dokázal zastavit.
      PS: Olomoucí mohou vlaky projíždět 160 km/h. Věděl by někdo, kolik vlaků za loňský rok projelo Olomoucí 160 km/h před osobní nádraží?

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora