Reportáže Železnice

Šachový vlak, den poslední: záporný emoční rozdíl a vyhlášení vítězů. Za rok Polsko

Šachový vlak. Autor: České dráhy
Šachový vlak. Autor: České dráhy

Zážitky nejen z Šachového vlaku zaznamenává pro deník Zdopravy.cz předseda představenstva hotelové sítě EA Hotels a vášnivý šachista Josef Bára. Dnes naposledy, vlak v úterý dojel do cíle. 

V Lednici je opět ráno mlha, typický podzim. V devět ráno sedáme do autobusu a jedeme do Břeclavi. Je vyloučeno, aby někdo zaměnil nádraží. Ještě zaznamenám diskuzi, že nejprve měl vlak jet až do Lednice, ale někdo si později uvědomil, jak malé nadráží v Lednici je.

Z Břeclavi vyrážíme s drobným zpožděním proti plánu, začínáme předposlední kolo. Hraji s Belgičanem Lionem, má belgického otce a argentinskou matku. Povídáme si o rozdílech mezi politickou situací v EU a Argentině. Hrajeme vyrovnanou partii, do věžové koncovky vstupuji s pěšcem navíc. Vyhraná pozice. Soupeř s horším časem. Desetivteřinová bonifikace za každý tah je však komfortní. Chybuji a prohrávám. Stěžuji si na vlastní hloupost Michalovi, odvětí, že šachy jsou hra se záporným emočním rozdílem. Radost z výhry nikdy není tak velká, jako zoufalství z prohry. Ještě si vzpomenu na slova velmistra Horta. “Partii prohrává ten, kdo udělá chybu poslední”.

Poslední partii ani nebudu komentovat, průběhem byla velmi podobná té předposlední a negativní emoce si oživovat nechci.

Čeká nás dvouhodinová pauza v Kolíně. Město, které sice znám, ale při pohledu na náměstí si vůbec nejsem jist, zda jsem ho už někdy navštívil. Vybírám si restauraci na náměstí, v podloubí umístěné stoly v letním počasí lákají. Na konci oběda si připadám jak v grotesce. Na má slova, že jsem si objednával s hlavním jídlem i dezert, číšník odvětil “To si máte objednat až po hlavním jídle, nemůžu si všechno pamatovat.” Vždy jsem si myslel, že pro kuchaře je výhoda znát objednávku předem, v tomto duchu reaguji. “To byste nepochopil,” odvětí číšník a odchází pro účet. Po zaplacení účtu přichází ještě jeho s kolega s totožným účtem a diví se, že už jsem platil. Odcházím z restaurace už s ústy od ucha k uchu a s otázkou na druhého číšníka “Vy tady natáčíte Vrchní, prchni dvojku?” Někdy se něco nepovede, chápu, ale poprvé jsem byl ještě proškolen, jak správně objednat jídlo.

Cesta z Kolína do Prahy uteče rychle, na hlavní nádraží přijíždíme s předstihem. Vládní salonek je již nachystán na vyhlášení.

Vítězem turnaje v Šachovém vlaku se stal ratingově nejsilnější hráč IM Roman Khaetsky z Ukrajiny. Jmenovitě je vyhlášeno a odměněno první dvacet hráčů, nejlepší tým a dále ceny jako cena fair play, nejlepší partie, největší pařič, pět statečných, kteří se zúčastnili každého ročníku. Určitě jsem na nějakou cenu zapomněl.
Koukám na své umístění, jsem tři pole pod nasazením. To není tragédie.

Jedu do práce.

Za rok Šachovým vlakem do Polska.

Josef Bára

O Šachovém vlaku.

Den první. Den druhý. Den třetí. Den čtvrtý.