Letecké společnosti Letectví

Qantas končí s jumby, místo nich objednává další dreamlinery

Boeing 747 společnosti Qantas na letišti v Sydney. Foto: Qantas
Boeing 747 společnosti Qantas na letišti v Sydney. Foto: Qantas

Australské aerolinky Qantas jsou dalším dopravcem, který definitivně vyřadí ze své flotily letadla Boeing 747. Poslední let s nimi uskuteční na konci roku 2020.

Qantas oznámil jejich konec současně se zprávou o nákupu dalších 6 boeingů 787-9.  Do konce roku 2020 tak bude mít ve flotile celkem 14 těchto letadel, které nyní nasazuje na dálkové lety včetně například nové linky mezi Perthem a Londýnem.
Qantas s jumby létá od roku 1971. „Je to konec jedné éry. Jumbo bylo páteří dálkových letů Qantas International více než čtyřicet let a létali jsme prakticky se všemi typy, které Boeing vyrobil. Jejich konec ve flotile bude v souběhu s naším stoletým výročím v roce 2020,“ řekl šéf Qantas Allan Joyce.

Qantas má aktuálně deset letadel 747-400, postupně je bude vyřazovat. Poslední jumbo firma koupila v roce 2003.
Joyce uvedl, že každá nová verze jumba umožnila aerolinkám létat dále. To samé jim teď umožňuje dreamliner. „787 má lepší ekonomiku provozu a delší dolet. S větší flotilou dreamlinerů se díváme po dalších destinacích v Americe, Asii, Jižní Africe a Evropě,“ dodal Joyce. Do roku 2020 chce Qantas také modernizovat interiér svých A380.

Dreamliner Qantasu ve speciálním nátěru připomínající dílo Austrálců. Foto: Qantas
Dreamliner Qantasu ve speciálním nátěru připomínající dílo Austrálců. Foto: Qantas

Nové dreamlinery jsou kapacitně menší, než jumba: vejde se do nich 236 cestujících oproti 364 pasažérům v 747. Podle Qantasu ale bude celkový dopad na kapacitu dopravce zanedbatelný, protože dreamlinery mají delší servisní interval. Jinými slovy, nemusí být tak často mimo provoz v hangáru na údržbě, než dosud jumba.

S boeingem 747 končí postupně i jiní dopravci, loni ho vyřadily z flotily například americké společnosti United či Delta. Výroba letadel dál běží, poptávku zatím drží nákladní dopravci.

7 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • je otázka jestli QF nevyužije max. kapacitu 787-9 ve 2 třídách, a to je 290 lidí, což by po přepočtu znamenalo cca. 100% využití sedadel, což by se marketingově dalo super využít, a třeba i trochu snížit ceny letenek 😉

  • Dobrý den,
    dobrý článek až na vztah mezi kapacitou letadel (B744 versus B789) a potřebou servisních úkonů není dobrý. Vliv snížení zde logicky bude a nelze ho kompenzovat nižšími potřebami na sevisní činnost. Nicméně asi snížení počtu přepravovaných cestujících nemusí být pro QF problém, pokud má nižší sedačkový náklad, tak může zvýšit počet nových frekvencí a nebo i destanicí, jak Alan Joyce připouští.

    • To tvrdí Qantas. Také nemusí být stávající 747 plně obsazené…

    • Díky za reakci. To že to říká QF je možné a asi je to jen klasické PR.
      Loadfactor QF je 80,6% takže dost vysoký. Pokud sníží kapacitu o 128PAX a nezvýší kapacitu počtu frekvencí a linek, tak ten pokles bude dost jasný. V hlavě jsem si spočítal před jejich flotilu sedačkovou kapacitu a dotčeno bude cca 10-13%

    • Pokud nahradí 10 kusů B744 deseti B789, tak počet sedaček klesne zhruba o třetinu. Takže by museli stihnout 3 lety za stejnou dobu, co Jumbo udělá dva. Na druhou stranu Qantas netvrdí, že vliv to mít nebude. Tvrdí, že bude zanedbatelný. Takže trošku zvýší load factor, neprodají pár nejlevnějších letenek a budou doufat, že odmítnutí cestující neutečou hromadně ke konkurenci. A když mají ještě u Boeingu nějaké opce, tak v případě zájmu můžou dokoupit další kusy.

    • Je fakt, že v článku napsáno „bude celkový dopad na kapacitu dopravce zanedbatelný, protože dreamlinery mají delší servisní interval“. To by znamenalo, že by 747 musely být tak často mimo provoz, že ve výsledku přepraví stejně cestujících. A to opravdu nejsou.

    • Celá ta diskuze je zbytečná, protože vychází z výpočtů z mylné informace v mém textu: že bude jen deset dreamlinerů. A ono jich bude 14. Takže se omlouvám, pak to myslím už vychází lépe:)

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora