Železnice

První trať na 200 km/h má klíčové povolení, stavět se začne nejdříve za tři roky

Břeclavské zhlaví železniční stanice Přerov. Foto: SŽDC

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) získala důležité razítko pro první trať, po které by se u nás mohlo jezdit dvousetkilometrovou rychlostí.

Pro novou trať Brno – Přerov získala od ministerstva životního prostřední kladné stanovisko, že za určitých podmínek nebude mít úsek Kojetín – Přerov vliv na životní prostředí. Jde o první povolení  pro celkem pět různých staveb na úseku Brno- Přerov, které SŽDC získala.

Už v roce 2010 získala souhlasné stanovisko pro stavbu Blažovice – Nezamyslice. Platnost stanoviska byla ale jen pět let a SŽDC nezažádala o jeho prodloužení.

Trasování úseku Kojetín - Přerov. Foto: SŽDC
Trasování úseku Kojetín – Přerov. Foto: SŽDC

Trať Brno – Přerov má být první, na které bude možné jezdit u nás dvousekilometrovou rychlostí.  Trať projde rozsáhlou modernizací, částečně novým trasováním a zdvojkolejněním. O budoucí rychlost se vedly v minulých letech velké spory, nakonec ale zvítězila pomalejší varianta s maximální rychlostí na 200 kilometrů v hodině.

Kladné stanovisko se týká 16 kilometrů dlouhého úseku z Kojetína do Přerova. „Jedná se zdvojkolejnění trati a tím zvýšení přepravní kapacity. Při realizaci záměru dojde pouze k mírnému přeložení tělesa trati v řádu několika metrů ve vybraných úsecích,“ uvedla SŽDC v plánech. Na necelých 13 kilometrech má být dvousetikilometrová rychlost.

Ministerstvo životního prostřední podmínilo souhlasné stanovisko celkem 57 různými podmínkami, které musí SŽDC splnit. Jde například o přesun lilií zlatohlavých, zvláštní ochranu některých živočichů nebo naprojektování postranních lavic u mostu přes Svodnici pro průchod drobných živočichů.

Čtyři z pěti úseků trati Brno-Přerov se už projektují, zmiňovaný úsek projektuje Moravia Consult. Stavba Kojetín – Přerov má vyjít na 5,6 miiardy. „Předpokládané zahájení realizace v případě hladkého průběhu všech stupňů přípravy stavby a příslušných řízení je nejdříve v roce 2021, dokončení pak do roku 2025,“ řekla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. Podle ní se teď nedá říct, jaký z úseků se bude stavět jako první.

18 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Děcka, novostavba trati pro rychlost 200 km/h, tzn. lepší zabezpečovací zařízení než je na současných tratích do 160km/h a odstranění přejezdů a tvorba mimoúrovňových?

  • Mimochodem,jakpak je to s normami? Co vím tak maximální rychlost dle drážních předpisů a norem je stále 160 km/h

  • Doufam, ze se brno – prerov i zubem zacne nekdo zabyvat (treba Olaf)… Vcetne souvisejicich zakázek.

  • Myslím si, že tahle trať bude ukázkový příklad, jak to dopadne, když se do něčeho motají Zelení (a) aktivisti. Za pár let bude Přerov až někam k Blažovicích možná až do Šlapanic celá po rekonstrukci a bude chybět posledních pár km do Brna, protože tam budou Zelení pořád blokovat potřebné nové nádraží. Dopadne to stejně jak dálnice do Rakouska od Pohořelic. Rakousko má (prakticky komplet) hotovo resp. dostaví kousíček k Mikulovu a u nás jsme strávili 10 let dohadováním, zda neexistuje náhodou nějaká jiná (zelenými a ekoteroristy) vymyšlená nesmyslná varianta přes D2 a lužní lesy okolo Břeclavi, místo rozšíření současné silnice a dobudování obchvatu Mikulova, která je zcela logická. Stejně tak jako nádraží v Brně. Varianta u řeky je prostě výhodnější, ale pořád se budou dohadovat a pořádat referenda a ankety, kam stejně přijde minimul lidí a jejich jediná vypovídající hodnota je, že lidem je to jedno, tudíž žádné „musí být v centru“.

    • Ano. Nádraží v Brně už dávno mohlo stát v centru pod Petrovem, kdyby furt někdo netrval na tom, že musí být na dolním v kopřivách u řeky.

    • Pod Petrovem je nesmysl vymyšlený Zelenými, když zjistili, že řev o zachování stávajícího nádraží je technicky prakticky neproveditelný, prostě se to tam nevejde, nenarovná, nedostačuje. S Petrovem přišli až poté. Zajímavé je, že jim nevadí, že díky jejich zdržování se z těch „kopřiv“ bude jezdit další dva roky. Jinak samozřejmě melete nesmysly, o žádné „kopřivy“ nejde, i v provizoriu při výlukách se tam dalo dostat náhradní dopravou za 5-7 minut. Kopřivy by byly, kdyby nádraží mělo stát někde za D1 venku z Brna. Jinak samozřejmě napojení na MHD bude, násobně rychlejší přístup autem včetně parkování bude taky (a ne jako u současného nádraží, kde jsou všeho všudy 2 místa pro naložení a vyložení) nebo nutnost se prodírat zezadu k Tescu a pak páchnoucím podchodem na nádraží o bezbariérovosti nemluvě.
      Zkuste říct Rakušákům, že mají Hauptb. v „kopřivách“ (násobně dál od centra než Brno).
      Jo a než začnete plácat kraviny typu přesun chtějí jen ti, co tam mají pozemky apod. doporučuju si zjistit, čí ty pozemky jsou (což nakonec nezpochybňují už ani ti aktivisti), pouze užiteční idio.i jako vy.

    • Varianta Řeka může být výhodná pro někoho, komu trať zmizí z očí, ale určitě ne pro cestující. Proveditelná samozřejmě je, viz studie. varianta Petrov vznikla ve spolupráci s profesory z VUT Brno a reagovala na původní (bohužel okatě jednostranně zpracovanou) studii proveditelnosti, která měla doporučit jen odsunuté nádraží. Bohužel navržená MHD rozvrátí původní linky, které vedou na současné nádraží a ve špičkách prodlouží cestování Brněnským i dojíždějícím lidem. Ve variantě Řeka studie prokázala kapacitní problém nákladních vlaků ve špičce v budoucnu, kdy nákladní vlaky budou moci projíždět jen omezeně nebo až v noci. V jiném případě budou zpožďovat osobní dopravu. Zajímala by mě reakce nákladních dopravců na studii a podpoře kraje varianty Řeka.

      Vadí mi taky neřešení problému osobáků kolem letiště v Brně směrem na Vyškov, které pak pravděpodobně v Budoucnu budou muset být předjížděny. Toto se dalo vyřešit právě u letiště a mám pocit že kraj obětoval osobní dopravu na trati a lepší obsluhu letiště nákladnímu terminálu u letiště.
      Taktéž v souvislosti s tratí Brno-Přerov a uzlem Brno je u varianty Petrov uvažován čtyřkolejný výjezd na Přerov, kdežto u varianty Řeka pouze nejdřív dvoukolejný, pak trojkolejný a až na černovické terase teprve čtyřkolejný výjezd beroucí další kapacitu trati (tomu tedy říkám výhodnější varianta).

  • Jsem z toho zmaten. V článku se píše že úseku Blažovice-Nezamyslice propadla EIA, ale zároveň že na něm pokračují projektové práce (součást úseku Brno-Přerov) – tomu mám rozumět jak?

    • No že se bude udělá znova. Ona ta původní EIA není zas tak použitelná kvůli a) novému zákonu, b) jinému trasování úseku Vyškov – Ivanovice, c) jiné maximální rychlosti

  • Už v roce 2010 získala souhlasné stanovisko pro stavbu Blažovice – Nezamyslice. Platnost stanoviska byla ale jen pět let a SŽDC nezažádala o jeho prodloužení. 🙂 🙁

  • Nějak zde vypadlo sloveso ve větě: ‚Zdravím, v článku máte větu kde zřejmě vypadlo sloveso: „V minulosti se o rychlost na chystané trati, která projde rozsáhlou modernizací, částečně novým trasováním a zdvojkolejněním.“‚

    Doufám, že vedle této trati v budoucnu postaví VRT na aspoň 300kmh. Jinak zase půjde o mírný pokrok v mezích české omezenosti..

    • Ta VRT na 300 se mohla stavět hned a stávající trať opravit v parametrech pro místní dopravu. Takhle budeme nákladně jednu trať předělávat a pak stejně vedle stavět druhou, jen o málo rychlejší. Ve výsledku budeme mít dvě dálkové tratě s horší místní obsluhou. Ta omezenost není jen česká, naopak Evropa nám, pokud vím, stále může závidět podíl kolejí na dopravě.

    • No hlavně se chci dožít po 2025 té „cukající“ projížďky na Přerov – Brno. Do Kojetína jako střela, potom rychlostí tratě Olomouc – Krnov (případně několikrát ještě prohodit). To bude nával pocitů a myšlenek.

    • Na VRT v tonhle úseku zapomeňte, budeme rádi, když se postaví aspoň tohle. O zbytku se bude stejně jen kecat a pokud se začne navazující VRT stavba stavět po roce 2030, tak se po pak stejně bude muset znovu předělat, když se to dokončí někdy 2040 – 50.

    • nevím proč sem taháte VRT, v republice je dost lidí co na jízdu VRT nebudou mět a budou chtět jet do uzlu kde VRT nebude ani zastavovat.

    • Stávající je „opravena“ pro místní dopravu, ale je nedostatečná. Pro zlepšení parametrů pro regionální dopravu a pro rychlíky se musí trať výrazně upravit a to je ten zádrhel. Žádná varianta „levná rekonstrukce a lidé cestující osobáky budou spokojeni“ neexistuje hlavně kvůli trasování mezi Blažovicemi a Nezamyslicemi. Úsek zmiňovaný v tomto článku je ale výjimka a nemusí se zde stavět téměř žádná přeložka. Ten, kdo tuto trať zná, ví, že toto je vcelku logické řešení.

Newsletter

Partneři


Výběr editora