Logistika Železnice

Přesun ze silnice na koleje: minerálku bude z Karlovarska ku Praze vozit vlak

Vlak na vlečce KMV v Kyselce. Autor: KMV
Vlak na vlečce KMV v Kyselce. Autor: KMV

Společnost Karlovarské minerální vody (KMV) chystá po více než pěti letech další pokus o přesun části přeprav ze silnice na koleje. Firma, která od roku 2012 vypravuje ze svého závodu v Kyselce pravidelné nápojové vlaky do Mostkovic u Prostějova, si hodlá nyní vyzkoušet i výrazně kratší trasu.

Během února chce spustit přepravu z Kyselky ku Praze, konkrétně do skladu u Středokluk, odkud bude zásobovat hlavní město a střední Čechy. Projekt je nyní v přípravě a přesné datum startu není ještě stanoveno. „Chceme si ověřit, jak reálné je v našich podmínkách použití železniční přepravy na relativně krátkou vzdálenost z Kyselky do okolí Prahy,“ sdělil deníku Zdopravy.cz Roman Dittrich, Supply Chain Director Karlovarských minerálních vod.

Firma svůj krok zdůvodňuje především tím, že její produkce je spjatá s čistou přírodou, ke které se chce chovat šetrně i při distribuci. Jen na přerovských přepravách se prý díky železnici nemusí za rok uskutečnit 1700 jízd kamionů. K Prostějovu míří ze západu Čech mimo sezonu zpravidla jeden až dva vlaky týdně, v letní sezoně se pak frekvence zvyšuje na dva až tři vlaky. Loni takto na vagonech putovalo přes 60 milionů litrů minerálních vod.

Pozitivní zkušenosti se železnicí vedou firmu podle Dittricha k zavedené druhé relace. „Náš příklad dokazuje, že i rychloobrátkové zboží lze přepravovat rychle a kvalitně po železnici, dnes mnohdy opomíjené,“ doplnil manažer. Další informace ale firma zatím zveřejnit nechce, neupřesnila například, s jakým dopravcem počítá.

Mezi Kyselkou a Prostějovem přitom funguje spolupráce firem Rail system a ČD Cargo. První zajišťuje manipulaci s vagony na vlečce (kterou firma před několika lety obnovila) a přepravu do předávací stanice. Zbytek obstará ČD Cargo. Lze předpokládat, že podobné partnery KMV zvolí i pro trasu ku Praze. Trasa povede zřejmě přes Most, Louny, Zlonice, Slaný a Podlešín na Středokluky. Firma už potvrdila, že vlak bude jezdit dvakrát týdně, pro začátek se počítá s deseti vagony.

26 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Lide zlati, nenechte se chlacholit kodexem o sepjeti s prirodou a setrnosti. KMV si tvrde razi svoje zajmy, do nejake zelene prepravy nevlozila ani korunu navic. Vlak jezdi za srovnatelne finance jako kamion ne-li mene, coz je dlouhodobe zcela neunosne. Nechci prorokovat ale driv nebo pozdeji se tento fakt projevi. Co se tyce vlecky FM u Tuchomeric, tak ta je svou vybavenosti a systemem obsluhy velmi kulatne receno nepovedena. Na vlecce neni umozneno setrvat s vagony a lokomotivou, ta se vzdy musi vratit do Stredokluk. Nelze manipulovat, zastavit s vozy pres pocitac naprav ve vleckove vymenove spojce, protoze dochazi k zablokovani trate po navratu lokomotivy do Stredokluk a ostatni vlaky musi cekat, nebo se primo zrusit nez prijede pracovnik SZDC ze Slaneho.(CDC pres pocitac pouze projizdi kdyz vytahuje/zasunuje vagony bez manipulaci. Polovina rampy vlecky je zaskladana vsim moznym a nelze ji vyuzit, souprava se musi navazet nadvakrate. Ve Stredoklukach neni na soupravu KMV vecne misto a tak ceka nekde na ceste (Hostivice), ponevadz stanice Stredokluky je plna kerosinu, objizdeni loko amazonu a na vlecku FM Tuchomerice lze zajet pouze od Stredokluk. Tyto slendriany jsou vsechno naklady, jez prepravu po kolejich znesnadnuji a ve vysledku zdrazuji, podrezavaji ji vetev a cini ji tou pomalou a zaostalou, to ovsem neni to nejhorsi. Nejodpornejsi na tom je postoj SZDC, SZDC je to jedno! A ted reagujte, rezonujte zdalipak maji prepravy podobneho typu vubec smysl.

  • Přepravy do Prostějova nejsou přerovské (u nás na Moravě si zase pletené Turnov a Trutnov).

    • To si bohužel pletou lidi nejen na Moravě. S tím jak se jmenuji jsem na to obzvláště citlivý. 🙂

  • Tak se mi vybavilo, jak v seriálu pan Mattoni usiloval o to, aby se postavila dráha k jeho podniku.

  • Teda já nechci být zlým prorokem, ale moc by mě zajímalo, kam se bude tahle souprava ve Středoklukách schovávat. Už dnes na třech kolejích musí skladovat soupravy s kerosinem a přitom neustále potřebují dvě koleje, protože bradavický expres není vratná souprava a musí se objížďet… Tohle jim nezávidím, protože nikde není natolik kapacitní vlečka, aby šlukla celou soupravu.

    • Buďme rádi, že na Středokluky ještě nešáhla optimalizační ruka SŽDC. To tam dneska mohly být 2 koleje a 2 výhybky a nemuseli jsme se o ničem bavit..

    • Středokluky neksou nafukovací. Možna tu soupravu budou odstavovat v Noutonicích.

    • Ten vlak pojede na vlečku skladového areálu v Tuchoměřicích. Středokluky jsou jen cílovou stanicí, dál posunem na vlečku do Tuchoměřic. Je to stejný areál, kam dříve jezdívaly po kolejích Tatranky – tedy i stejná technologie obsluhy. Vlečka odbočuje z trati mezi zast. Tuchoměřice a stanicí Noutonice.

  • Nojva …má pravdu, ale to lidi asi nenaučí, samozřejmě nkědo má chuťově horší vodu. Je to od nich chvályhodné vozit zboží po železnici…..ekologičtější by bylo, že by obal byl se zálohou “ dost vysokou“ aby to lidi nutilo obaly vracet a ne je vyhazovat kde je napadne. Pokud se v Evropě zrecykluje cca. 30% plastových lahví…tak když to spočítáte jen u Mattoniho, někde se válí nebo spálí cca. 28 000 000 flašek a to je jen Mattoni. Minerálek máme na trhu vícero……

    • Zálohování PET lahví vypadá jako úžasně ekologický počin, ale důsledek je kupodivu přesně opačný. PET je totiž to, co „pohání“ byznys se svozem plastů ze žlutých kontejnerů k recyklaci. Takže chceme-li zkazit to, co jakž takž funguje, vymýšlejme zálohy, cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly…

  • Samozřejmě že lze i rychloobrátkové zboží vozit vlakem, jenom je problém v tom že distribuční centra na to nejsou připravená a všechno se tahá po silnici, když ani při plánování velkých průmyslových parků v těsné blízkosti železnice, dokonce nádraží, není zřízen ani základ vlečky, pak je něco špatně. Stejně to platí i v případě různých logistických center, přitom nějakou dráhu, lokálku či vlečku se skoro pokaždé v okolí daří nalézt. Pokud se to má ale tahat z a na nádraží, tam překládat… tak se opravdu na dráhu každý vykašle. Bylo by potřeba podporovat zavlečkování větších areálů atd. Pak se to možná začne přesouvat na železnici.

    • U staveb velkých logistických center je hlavním viníkem za jejich nezavlečkování MD ČR, které budování vleček nevyžaduje jako nepominutelnou podmínku pro povolování takových staveb – konkrétně v předmětné oblasti (= „severozápadní sektor“ u Prahy) budují různé firmy na nejlepší orné půdě doslova „hafo“ těch „krabic bez oken“ jako o závod a v těsném sousedství železničních tratí, ale zavlečkován není z těch nových areálů žádný!
      A pro autora: ten sklad není u Středokluk, ale u Tuchoměřic, a je napojen vlečkou odbočující ze širé trati v mezistaničním úseku Středokluky – Noutonice = původně sloužil (a možná ještě i zčásti i slouží) jako sklad výrobků opavské Opavie, které se tam vozívaly také po železnici.

    • Jo, u dálnic obvykle bývá ta nejlepší ornice. Ideální zejména pro biozemědělství!

    • O ornici bych se tak moc nestaral, na tu je u nás nezdravý fetiš, horší je degradace schopností krajiny, co začala už dávno za minulého režimu melioracemi a zcelováním. Horší sou ale ty proudy kamionů. Nevím jestli je úplně v možnostech ministerstva dopravy upravovat předpisy pro něco co asi nejsou úplně dopravní stavby, ale i tak je X dalších úrovní na kterých to lze ohlídat, přinejmenším na úrovní obcí, je to pár řádků v územním plánu. Ale mezi lidmi je asi obecné přesvědčení že dráha je k ničemu, pomalá a mrtvá. To by to chtělo změnit, nějak. Ale nevím, nezdá se mi že by SŽDC zavlečkování propagovala, ČDC se o cosi snaží, ale otázka je jaký bude úspěch.

      Co je ale mnohem větší škoda je rušení vleček a jejich fyzická likvidace. to bohužel nedá už nikdo dohromady, konec je pokud se navíc těleso zničí a ještě horší je situace u vleček jdoucích více areály, kdy jeden může znemožnit využívání vlečky ostatním. Na cestu lze zřídit věcné břemeno, nedá se jen tak zrušit, zahradit ji je minimálně přestupek, zahradit vlečku branou a bránit v jejím používání zřejmě není. Já jsem hodně proti omezování soukromého majetku, ale zrovna u komunikací vzniklých historicky jisté omezení bohužel vzniknout musí, bohužel navíc ty pozemky jsou již koupeny s vědomím existence vlečky.

      Když už máme dotace na skoro všechno, tak se divím že jsem ještě neslyšel o tom že by se dělaly dotace na opravy vleček, což asi není zrovna levná záležitost.

      Nebo by možná pomohlo, byť to označíte za šotoušovinu (upozorněn: fotím stavby, stromy, krajinky, vlaky moc ne), udělat nějaké vozy které by mohly mít přechodnost mezi železnicí a tramvají, v Brně svého času (dobře před více než sto lety) mělo celkem dost podniků realizováno spojení se železnicí přes tramvajovou síť. Snad by se něco takového realizovat dalo. Důležité by bylo asi aby se dodržel nápravový tlak kolem 10t a schopností uvést kontejner o hmotnosti asi 25t (podobné jako u návěsů MKD). Něco co by se tomu blížilo snad ani není, muselo by se to nově navrhnout, naposledy to snad měl nějaký Ga u KkStB, ten byl tedy krytý.

    • z Čech pod dráty do Prostějova, pak přepřah na Bardotku a do Kostelce na Hané, z Kostelce po vlečce na letiště do Mostkovic

  • Určitě super, nicméně nejekologičtější by bylo, kdyby se lidi vykašlali na balený minerálky a pili vodu z vodovodu 🙂

    • K.S.: tak vodu z potoka nebo kaluže snad nikdo pít nebude. Jinak z udržovaného vodovodního řádu je vždy lepší než z PET-lahve, stačej si o tom něco přečíst 🙂

    • ApolloXI.: Tak si zkuste pít v některých částech Brna to mléko co tam teče z vodovodů, po třech dnech mi z toho bylo zle.

    • K. S. : Tak já nevím jaké mléko máte na mysli, vždycky jsem pil a pravidelně piju vodu v Chrlicích, Krpoli, v Líšni, na Vinohradech, v Bystrci nebo ve Slatine a všude mi to přijde v pohodě

    • Nojva:
      Zkuste si pít někdy vodu co teče na kolejích VUT, nevím čím to tam mají, ale když to napustíte nateče prostě něco bílého co si pár minut sedá než se vyčistí a když to necháte vařit tak kolem hrnce jsou nasněžené bílé vločky, za dvě vaření jsem měl v hrnci pruh kamene, vím že se to třeba ve Slatině neděje, stejně jako v centru. Možná jsou to staré trubky, vodojem, nebo co, ale moc dobrá ani chuťově není, cítíte z toho jak gumu. Nevím čím to je. V jiných částech se pít dá, ale pořád je taková… Asi mírně jiná technologie filtrace než jsem zvyklý, ale pak taky u nás se to nebere z povrchu přímo, ale filtrujeme to první přes les a několik metrů písku a pak se to zase čerpá do úpravny, proti tomu je ta v Brně taková… no jinak filtrovaná, asi více nějaké chemie.

Newsletter

Partneři


Výběr editora